Platí to bohužel i při pohledu na hospodaření nemocnic, jejichž zřizovateli jsou kraje. Až na čestné výjimky se tyto nemocnice pravidelně ocitají v hlubokých ztrátách. A to přesto, že někteří čelní představitelé českého zdravotnictví tvrdí, jak je české zdravotnictví stabilizované.

Tvrdil to před nedávnem i hejtman Vysočiny a předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Běhounek, který prohlásil, že v minulém roce byly krajské nemocnice 750 milionů v plusu. Bohužel však již nedodal, kolik kraje musely do svých nemocnic nalít veřejných peněz, aby se do „kladných čísel“ dostaly.

Tak kupříkladu právě Běhounkův kraj Vysočina podle zveřejněných údajů zadotoval v roce 2014 provoz svých nemocnice částkou 177 milionů korun. Obyvatelé Vysočiny tudíž zaplatili své zdravotnictví prakticky dvakrát, jednou z pojistného na veřejné zdravotní pojištění a podruhé ze svých daní, s nimiž kraj nakládá. V přepočtu na jednoho obyvatele byl právě tento kraj co do objemu dotací jedním z nejštědřejších.

Není to ovšem případ pouze Vysočiny. Podobný scénář vidíme i v jiných krajích. Například v Plzeňském kraji šlo v roce 2014 na provoz nemocnic 240 milionů, v Pardubickém kraji to bylo přes 305 milionů a ve Středočeském kraji 343 milionů.     Královehradecký kraj dokonce již zveřejnil informaci, že jeho ztrátové nemocnice se mohou v roce 2015 těšit z eráru na 126 milionů. Snad jednou z nejhorších nemocnic je Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, která hospodaří s kumulovanou ztrátou přes 500 milionů korun. V normálním světě by takováto společnost skončila pravděpodobně v insolvenci a její manažeři by možná byli hnáni k odpovědnosti, zlínská nemocnice však funguje dál bez větších otřesů. A to právě díky štědrým krajským dotacím.