Ministr Bartoš: Nadále bude třeba investovat do lidí a zlepšit kvalitu institucí

18.05.2022 16:03

Projev na 25. schůzi Senátu 18. května 2022 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů k osmé zprávě o soudržnosti: Soudržnost v Evropě do roku 2050

Ministr Bartoš: Nadále bude třeba investovat do lidí a zlepšit kvalitu institucí
Foto: Reprofoto: CNN Prima News
Popisek: Ivan Bartoš (Piráti)

Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dámy a pánové, já vám přeji hezký den.

A já bych vás zde rád krátce seznámil s projednávaným materiálem, respektive s obsahem týkajícím se 8. zprávy o ekonomické, sociální a územní soudržnosti. Sdělení, které Evropská komise zveřejnila 4. února 2022, je především manažerské shrnutí, které předcházelo zveřejnění samotné 8. kohezní zprávy. Já tuto zprávu považuji za zajímavější, protože ta již podrobněji hodnotí dlouhý vývoj regionálních rozdílů a stručně se zabývá i dramatickými dopady pandemie covid-19. 8. kohezní zpráva obsahuje 9 kapitol. A hlavní závěry bych asi vypíchl následující:

Od roku 2001 méně rozvinuté východní regiony EU zvyšují HDP na obyvatele a dohánějí tak zbytek EU. Nadále bude třeba investovat do lidí, podpořit vzdělávání, odbornou přípravu, zvýšit investice do výzkumu a inovací a zlepšit kvalitu institucí. Hospodářská a finanční krize snížila objem národních veřejných investic, což významně posílilo roli evropských fondů a politiky soudržnost, jako důležitého zdroje finančních prostředků. Stále je to zhruba třetina rozpočtu Evropské unie, tyto fondy. Politika soudržnosti dokázala rychle reagovat na krizi způsobenou pandemií covid-19, v rámci těch náhlých změn třeba pomoci v modernizaci zdravotnictví apod.

PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.

  • Piráti
  • Místopředseda vlády pro digitalizaci
  • místopředseda vlády

Politika soudržnosti by se nicméně měla vrátit k svému původnímu cíli, kterým je snižování regionálních rozdílů a podpora dlouhodobého regionálního rozvoje. Hospodářský růst Evropské unie má v příštích desetiletích podpořit zelená a digitální transformace. S ohledem na ty uvedené závěry se domnívám, že všechny tyto příležitosti a výzvy se České republice nevyhnou. Za mě je to dobře. Česká republika musí intenzivně investovat do digitalizace, ekonomiky či průmyslu a připravovat se na změny v celé společnosti, které budou s tímto vývojem bezpochyby spojené. Za rozhodující faktor pro posilování konkurenceschopnosti rozvoje hospodářství a sociální stability já osobně považuji investice do celoživotního učení, rekvalifikace, moderně zvaný upskill, reskill.

Velký význam pro společnost, stát i průmysl mají jistě výzkumné organizace a jejich infrastruktura. Jsem přesvědčen, že se nevyhneme různým trendům v oblasti politiky ochrany klimatu a životního prostředí. Stejně tak v oblasti zelené transformace – nízkouhlíková ekonomika, cirkulární hospodářství. To jsou koneckonců věci, které silně vnímáme už dnes. Ostatně tak o tom zde hovořil i pan Síkela. Není to pouze energetická krize, ale jsou to obecně zvyšující se náklady jak na výrobu, tak na život. Jednotlivé kapitoly 8. kohezní zprávy byly detailně diskutovány na různých pracovních skupinách během francouzského předsednictví v Radě EU. V kontextu tomu blížícího se předsednictví České republiky my chceme proběhlá jednání k obsahu 8. kohezní zprávy využít k otevření diskuse nad dalším směřováním politiky soudržnosti po roce 2027.

Anketa

Jste ochotni alespoň částečně omezit topení, ježdění autem či užívání klimatizace, abyste pomohli Ukrajině proti Putinovi?

2%
97%
hlasovalo: 35900 lidí

Naším cílem je zdůraznit význam kohezní politiky coby politiky tradiční a zároveň moderní a flexibilní, schopné rychle reagovat na nepředvídatelné okolnosti. Vidíme, že jsou zde, já to vnímám i při návštěvách různých evropských politiků či svých kolegů v Evropě, že jsou zde trendy dívat se třeba na ty různé podpory segmentově nebo jít nějakou silnější cestou na rychlejší transformaci. Nicméně stále si myslím, že ta politika soudržnosti jako dobrý nástroj dlouhodobě přináší výsledky a umožňuje fungovat strategicky, zatímco, ačkoliv třeba vysoké segmentové nebo sektorové investice můžou naopak tuto kohezi i nějakým způsobem narušit. Já jsem hovořil o těch reakcích na ty nepředvídatelné okolnosti, samozřejmě to souvisí i s válečným konfliktem na Ukrajině.

Evropská komise na současnou krizi a vlastně politiku soudržnosti reagovala úpravou stávajících pravidel. Byl to ten balíček CARE, akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě, postupným navýšením předfinancování zdrojů z REACT-EU, stejně jako zavedením jednotkových nákladů. Ta opatření, která Komise přijala v politice soudržnosti, my toto diskutujeme na širokém plénu i ministrů zodpovědných za regionální rozvoj, pomohla pouze některým členským státům. Např. ČR, která se dnes posunula na osmé místo v čerpání toho celkového objemu předchozího balíčku, ty prostředky, které některé země nevyčerpaly, tak jim se opatření třeba, která v balíčku Ker byla, hodí více, neboť můžou ještě pracovat s těmi nevázanými prostředky. Nicméně třeba toto opatření pro ČR nebylo tak výhodné.

Já jsem inicioval souběžně s vyhlášením toho balíčku CARE jednání, teď těch států už je 10, další dva státy se připojily, jednání států V4 plus 6 států, které jsou nejvíce zasaženy i tou uprchlickou vlnou z Ukrajiny, navrhli jsme sadu dalších opatření, která by byla relevantní pro ČR, např. ještě prodloužení možností dočerpávání těch fondů na delší období a řadu delších. I ten dopis je veřejný. Nakonec ho podepsali ministři financí jednotlivých členských států té desítky, teď se k nám nově přidalo i Chorvatsko a Bulharsko.

Je to skutečně efektivnější opatření v kohezní politice, které nám umožní reagovat jak na věci, které související s tou uprchlickou krizí, tak i třeba do toho promítnout částečně ty rostoucí ceny nákladů na projekty, které v tuto chvíli realizujeme, kdy vy se nevejdete do toho vymezeného rámce finančního na ten daný projekt, nedokážete ho bez souběhu nějakých třeba překryvů období čerpání 2021-2027 a 200+, takže je to o fázování projektu, je to o různých možnostech, jak reagovat v rámci kohezních fondů na ty měnící se potřeby, protože, a jak to vidíme i na té mapě, kde končí nebo jaké jsou destinace pro uprchlíky z Ukrajiny, tak jde vidět, že i ta krize zasahuje ty jednotlivé regiony. Tu rozdílnost v rámci toho zásahu do specifické oblasti, ať je to školství, ať jsou to kapacity bydlení, tak narušuje. Ty kohezní fondy by si uměly umět i s takovouto náhlou změnou poradit.

Rámcová pozice kohezní zprávy byla schválena na jednání výboru pro EU na pracovní úrovni dne 1. března, ten předložený materiál byl v předchozích dnech projednán v senátním VUZP a ve VEU. Děkuji vám za pozornost, tímto bych své úvodní slovo skončil.

Děkuji.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Seďa (SOCDEM): Tato vláda se na své občany vykašlala a lidem neustále lže

23:08 Seďa (SOCDEM): Tato vláda se na své občany vykašlala a lidem neustále lže

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k navrhovaným změnám v zákoníku práce