Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já trošku navážu na kolegu Bartoška a taky budu chvilku děkovat. A možná vás překvapím, že první poděkuji vám všem za tu velmi kultivovanou debatu.
Pokud by se potvrdilo, že sklad ve Vrběticích vyhodili do vzduchu Rusové, byl by to pro vás akt státního terorismu?Anketa
Já když jsem sledoval některá vystoupení v těch posledních dnech a týdnech, spíše dnech, tak jsem se děsil toho, co tady dneska uslyším a jak to bude vypadat. Já jsem v té Sněmovně dlouho, ale to je snad poprvé, kdy jsem příjemně překvapen z toho, jak tu debatu vedeme. Já doufám, že to vydrží i poté, co otevřeme rozpravu.
Ta věc je tak závažná, že si opravdu zaslouží přístup s chladnou hlavou a alespoň pokus o nějakou národní jednotu. A když už děkuji, tak děkuji samozřejmě i za tu debatu na výborech, protože já jsem si původně myslel, že pouštět to na plénum bude riziko, ale doufám, že jsem se mýlil. Ale ta debata na těch výborech, kam to patří, ty odborné výbory, byla velmi věcná, byla detailní a myslím si, že umožnila vysvětlit všem těm, kteří na těch výborech byli za použití všech argumentů, které jsou k dispozici, protože přece jenom při vší úctě ty výbory mají jiný režim než plénum Poslanecké sněmovny, tak vysvětlit těm, kteří mají kontrolovat vládu, že si to nikdo nevymyslel, že pokud se teď rozjedou na plné obrátky ty dezinformační weby a budou vyprávět, jak vlastně žádné Vrbětice nebyly a jestli tam náhodou něco bouchlo a tak dále, teď nebudu vymýšlet ty konspirační teorie za ně, ono už to začalo tou ruskou reakcí, kdy jsme byli obviněni, že tady děláme něco v žoldu Spojených států amerických. Když jsem to poprvé viděl, tak se přiznám, že jsem na to koukal jako blázen. A to si myslím, že mám za sebou docela dost a jako ministr vnitra už jsem taky zažil hodně, ale když jsem to viděl, tak jsem říkal: tohleto bude asi nejtěžší věc ve funkci. A znovu říkám, máme za sebou covid, máme za sebou různé věci, ale tohle mě svojí komplexností a složitostí prostě překvapilo. A přišly samozřejmě ty obavy, jak dál a co dělat. Musím říci, že musím taky poděkovat a připojit se k tomu poděkování všem těm, kteří to odpracovali, kteří to dotáhli až tak daleko. A pak musím poděkovat těm, kteří zajistili, že to pro Českou republiku dopadlo dobře a já vám vysvětlím, co myslím. Když jsem četl některé ty reakce a netýká se to této debaty, týká se to reakcí, co jsme slyšeli v týdnu, tak jsem měl pocit, že zase jedeme tou starou českou tradicí všechno je špatně, hledejme viníky a já nevím co všechno a po bitvě je každý generál.
Měli bychom si říct, co se tady vlastně stalo. My máme za sebou nejúspěšnější bezpečnostní operaci našich složek v moderní historii. A díky tomu, že na tu špičkovou práci našich složek, policie a dalších, navázala i vláda, a nezlobte se, to není nějaké chlubení se, protože to prostě nikdo jiný udělat nemohl, a svým rozhodnutím nebo rozhodnutím ministra zahraničí, ale samozřejmě v koordinaci i s prezidentem republiky rozbila dvě kompletní rezidentury SWR a GRU v České republice, tak je to fenomenální úspěch. A já souhlasím s tím, že se to možná v minulosti nediskutovalo, podceňovalo, ale asi nebyla příležitost, nebo nebyla vůle a teď se to krásně spojilo a já jsem strašně rád, že se to povedlo. A současně jsem strašně rád, že jsme za těch pár dní vybrali tolik zatáček, jako má nějaký okruh Formule 1. Ti z vás, co jste byli na výborech, tak víte, že to nebylo jednoduché, že vláda a další se nepohybovali úplně v neomezeném prostředí, že jsme prostě měli obavu, že se ten proces místo řízeného stane neřízeným, že budeme postaveni před hotovou věc, že budeme muset prostě vysvětlovat věci, které se dají složitě vysvětlit řízeně a v nějaké mediální bouři nějakých mediálních úniků, polopravd a teorií by to prostě nešlo. A to se nám podařilo taky, jakkoliv jsme to měli opravdu asi o hodiny. A jestli se někdo ptáte, proč byla ta tisková konference v sobotu večer, protože prostě kdyby nebyla v sobotu večer, tak už v neděli ráno bylo pozdě a už bychom vysvětlovali: vy jste o tom nevěděli, jak jste o tom věděli, proč jste udělali tohle, proč jste udělali tamto. Takže i toto jsme zvládli a nepůjdu do dalších detailů, protože to sem asi nepatří. Ale myslím si, že to je také důležité říct.
Já mám i z té debaty pocit, že bychom měli být hrdi na to, že se nám to povedlo. Je to samozřejmě i jisté varování do budoucna, protože některé aspekty, které jsou s tím spojené, prostě vznikly historicky, a pak už se to jenom vezlo. Například ta otázka velikosti ruské ambasády, kdo tam byl, co tam dělal, to prostě nebyla věc, která vznikla včera, ale vznikla historicky a bohužel pak už působila jako nějaký faktor v tom celém příběhu. Takže já jsem strašně rád, že se tohleto všechno povedlo a prosím, aby ti, kteří nás teď ani ne kritizují, ale kteří chtějí něco vysvětlovat, nebo chtějí říkat, co bychom měli dělat, věřte, že na těch ministerstvech sedí týmy profesionálů a oni vědí, co mají dělat. Platí to jak pro Ministerstvo vnitra, ať tedy mluvím za svoje resorty, tak i pro Ministerstvo zahraničí. Já jsem rád, že tady zaznívají doporučení, ale věřte, my jsme vždycky velmi zvažovali, co máme udělat a kdy to máme udělat. Ale s případem takovéhle komplexnosti se opravdu na světě potýkalo jenom pár zemí. A možná je dobré se podívat na ten případ z Asbury, protože on je hodně podobný. Chápu, že jsem sklidil kritiku za svoje vystoupení na Evropské radě ministrů, ale za prvé ta kritika nebyla dost oprávněná, protože pak kolegové z Evropské komise přiznali, že to takhle úplně nemysleli, to vyjádření, že jsme nepožádali o pomoc, ale britské straně, a britská státní služba je velmi výkonná, to po Salisbury trvalo nějakých pět dní, než se obrátili na tehdejší členy Evropské unie, na spojence a tak dále a poprosili o pomoc. My jsme to udělali vlastně dva dny poté, co jsme tu situaci vyřešili. A ono i to samotné řešení té situace, jakkoliv bylo pod časovým tlakem, bylo bleskové. Vyhodit osmnáct zpravodajských důstojníků to není otázka na odpoledne. Když vezmu jenom technikálie, diplomatické zvyklosti, koordinaci služeb, to prostě chvilku trvá a my jsme ten čas zoufale potřebovali, protože jsme věděli, že to musí vypadat dobře, musí to vypadat správně, musí to vypadat uvěřitelně. Možná jsme dělali věci, které tehdy nebyly srozumitelné, nebo byly méně pochopitelné, ale já věřím, že když to pak zapadlo do toho celého komplexu na těch výborech, tak že to pochopitelné je.
A já chci poděkovat výboru pro bezpečnost, protože to byl ten první výbor, který nám poděkoval a do jisté míry řekl, že to naše vysvětlení bere a že takhle, jak to je, tak že je to v pořádku.
Já už asi nebudu mluvit déle, protože možná tady v té debatě zazní nějaké nové argumenty, na které bude potřeba reagovat, ale znovu říkám, já si stojím za každým jedním rozhodnutím za těch posledních 14 dnů, stojím si za každým rozhodnutím té party, která seděla do noci na Ministerstvu vnitra a přemýšlela, co s tím, a věřím, že to dotáhneme do konce, že až tato vláda bude končit, a to možná může být rychle, protože tady se chystají nějaká hlasování, tak že budeme končit s vědomím, že jsme vykonali kus dobré práce pro Českou republiku a pro její bezpečnost. A nejen pro bezpečnost České republiky, ale já věřím celé Evropy, protože ono to možná z toho, co je v médiích, vypadá, že je tady nějaká parta šílenců, která běhá po Evropě, snaží se někoho zabít a moc jí to nejde. Ale věřte, že většinou to je tak, že se přijde jenom na ty případy, které se nepovedly. Musím říct otevřeně, že mě děsí, že tady musí být případy, které se povedly. Prostě pokud tady existuje stát, který má takovouhle jednotku zabijáků, tak za to prostě musí nést konsekvence. A to, že jsme jim vyhodili 18 špionů, to je to nejmenší, co můžeme udělat, a byla to správná reakce v prvním momentu. A samozřejmě pokud to chtějí eskalovat, tak se správně a logicky obrátíme na spojence a budeme doufat, že nám pomohou, stejně jako my jsme pomohli Britům tehdy v Salisbury, a také jsme nemuseli, ale pomohli jsme. Mimochodem když jsem vystupoval na Sky News, tak jsem řekl přesně tohle. Já jsem řekl, my jsme byli požádáni Brity o to, abychom vyhodili tři ruské diplomaty, tak jsme to udělali, protože jsme to cítili jako solidaritu. A když se mě redaktorka zeptala, jestli by to Britové měli udělat, říkám samozřejmě, protože nás by to potěšilo. To je prostě princip nějakého spojenectví a princip nějaké spolupráce. Takže my se máme na koho obrátit. My tady nejsme nějaký ostrov uprostřed, abychom se děsili, odkud to přiletí.
Prostě jestli nám dneska někdo vyhrožuje a mě to mrzí - a já si stojím dokonce i za tou větou, za kterou mi byla umyta hlava, že mě mrzí, že tím utrpí česko-ruské vztahy, protože já bych si samozřejmě přál, aby ty vztahy byly dobré, aby ty firmy, které vyvážejí do Ruska svoje výrobky, tak aby tam mohly působit, aby tam mohly vydělávat, zaměstnávat ruské občany. No jo, ale když tady létá jednotka s nějakým číslem a zabíjí nám lidi, tak to prostě nepůjde. A já věřím, že i spojenci, na které jsme se obrátili, tak vezmou i v potaz to, že prostě některé firmy ztratily zakázky a přijdou o peníze.
Takže ono je to celé komplexní a já prostě věřím v to, že až nás jednou bude historie soudit, tak řekne, že tahle vláda si prošla něčím, co se nedá popsat jinak než nějaká šílená jízda na toboganu, protože to byl covid, který nikdo neřešil, teď je jsou to Vrbětice a já jenom doufám, že už nic dalšího nepřijde do konce volebního období, tohle docela stačí, a že prostě jsme v té zkoušce obstáli.
Takže já vám děkuji za tu kultivovanou debatu. Doufám, že v tom vydržíme. A znova říkám, děkuji všem těm, kteří umožnili, že to dneska je úspěch České republiky a českých bezpečnostních složek. Děkuji. (Potlesk.)
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
