Vážené poslankyně, poslanci,

dovolte mi, abych ve druhém čtení tedy uvedl sněmovní tisk 799 a tedy vládní návrh zákona o dávce státní sociální pomoci. A já si dovolím shrnout stručně zásadní principy, které s touto legislativní úpravou chceme zavést. 

Vývoj posledních třiceti pěti let ukazuje, že v České republice sociální dávkový systém vyžaduje opravdu poměrně velkou revizi tak, abychom vlastně dokázali nastavit některé základní principy, které v současném systému jasné nejsou. Protože často se mluví ve veřejnosti o zneužívání sociálních dávek, nicméně to není v tom slova smyslu, že by většinově ti lidi zneužívali to, jak je nastavená právní úprava. Podmínky právní úpravy, tedy v zásadě až na relativně drobné výjimky, do jednoho procenta, opravdu nejsou zneužívány. Ale vlastně mluvíme tady často, my politici, ale i široká veřejnost, o formě zneužívání z pohledu jako principů toho, že například lidé, kteří jsou v produktivním věku, jsou zdraví, tak nejsou dostatečně motivováni k tomu, aby se stali aktivními na trhu práce a aby sami sebe dokázali lépe zabezpečit svoji aktivní činností. A některé typy dávek jsou tady vlastně vypláceny, aniž bychom sledovali tu pracovní aktivitu, a jsou to poměrně významné finanční objemy. 

Ten systém dnes vlastně u těch nejčetněji využívaných dávek ukazuje opravdu některé nelogické souvislosti, a to například to, že čtyři nejčastěji využívané dávky nám vlastně dneska znamenají čtyři žádosti z pohledu klientů, čtyři správní řízení, tři různé okruhy posuzovaných osob, tři různé typy mechanismů na (nesrozumitelné) příjmů a dokládání různých rozhodných skutečností. To touto revizí dávek odstraňujeme, bude tady jedna dávka státní sociální pomoci, nebo chceme-li lidově, už zlidověl název superdávka, která bude znamenat jednu žádost, jedno řízení, jeden definovaný okruh posuzovaných příjmů a tak dále.