Inflace je jedním z nejdiskutovanějších témat v poslední době a naše vláda se snaží přispívat k jejímu snížení, byť její zkrocení je především úkolem ČNB. Klíčovým úkolem vlády v posledních dvou letech bylo a stále je snižování deficitů státních rozpočtů. Když porovnáme minulé deficity, kdy po Babišově vládě v roce 2021 činil deficit 420 miliard, v roce 2022 360 miliard, tak za loňský rok se nám ho podařilo srazit na 288,5 miliardy. Cenou za snižování deficitů o vyšší desítky miliard meziročně je negativní dopad na celkové HDP. Je to naprosto logické a potvrdí to každý makroekonom. Ale když jsme posuzovali na miskách vah, co je větší zlo, tak tím je bezesporu vysoká inflace.

S tím jde ruku v ruce i chování spotřebitelů. Pokud bych si měl vybrat mezi vyšší spotřebou a vyšší inflací, nebo nižší spotřebou a nižší inflací, tak za sebe volím druhou variantu. V okamžiku, kdy spotřebitelé přestanou akceptovat vysoké ceny, tak to prodejce nutí k tomu, aby ceny nadále nezvyšovali. Nižší poptávku ze strany spotřebitelů tak považuji za očekávanou a zdravou. Po dvou letech už v tomto roce porostou reálné příjmy našich občanů. To znamená, že zvýšení platů a mezd bude vyšší než očekávaná inflace v letošním roce. Proto zůstávám optimistou a věřím, že se nám po předchozím turbulentním období letos otevírá cesta k nastartování naší ekonomiky.