Dámy a pánové!
Možná měl Ben Kingsley pravdu, když řekl, že jedině příběh nám pomůže vyjádřit to, co je příliš těžké vyslovit a příliš složité popsat. Proto bych vám rád vyprávěl krátký příběh. Je to příběh, který byl nalezen v deníku vězně z Osvětimi. Vzpomíná v něm na dobu osvobození tohoto vyhlazovacího tábora. V jedné části deníku zmiňuje větu, kterou mu posledního dne řekl důstojník SS: „Nezáleží na tom, co zítra napíšeš nebo řekneš, stejně ti nikdo neuvěří.“
Myslím, že ten esesák měl pravdu. Mohl by někdo skutečně uvěřit, co se stalo v Osvětimi, Treblince, Chelmnu a mnoha dalších místech? Mohl by někdo někdy uvěřit, že se Evropa stala místem, kde se staly ty nejhorší zločiny, které člověk na člověku může spáchat?
Jednou jsem se zeptal českého spisovatele Arnošta Lustiga: „Proč stále dokola píšete knihy s týmiž motivy?“ A jeho odpověď byla: „Nemůžu s tím nic dělat, nedokážu přestat. Protože mám pořád pocit, že nejsem schopný vyjádřit to, co bych vyjádřit chtěl. Takže neustále kroužím kolem a nemůžu se dostat k jádru.“ Měl pravdu. Podstata těchto hrůz nám proklouzává mezi prsty a my ji nedokážeme uchopit.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD