Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené a milé paní poslankyně, vážení poslanci, dnešní mimořádná schůze se věnuje dopadům činnosti dolu Turów na území České republiky a jeho poškozování životního prostředí a je tedy pro mě trošku překvapením, že dneska na tomto jednání je (smlouva?) tak kritizována. Já bych chtěla říct, že je dobrým řešením ve vztahu k České republice, že jsme vyhráli, nikoli že jsme prohráli, naopak, že z ní tratí Polsko. 

Pár věcí vysvětlím a začnu tím, že těžba je v této lokalitě už konána sto let, možná i víc. K zásadnímu poškozování našeho životního prostředí došlo zhruba v 80. letech minulého století, je to tedy více než 40 let, a to tím, že se přetěžila určitá izolační vrstva a začaly se ztrácet podzemní vody. Ze začátku to bylo docela radikální, postupně došlo až k poklesnutí o 70 metrů za celou tu dobu těžby od 80. let do teď, zhruba do roku 2020.

O tom, jak řešit podmínky pro těžbu, se jedná už několik let a nejintenzivněji poté, co Česká republika podala žalobu. Vyjednávací tým, který pracoval na smlouvě, byl složený z odborníků jak na právo, mezinárodní právo, na složky životního prostředí, byly u toho i odborné organizace a ten vyjednávací tým, chtěla bych zdůraznit, byl stále stejný. Změnili se jenom v určitou dobu ministři. Ten vyjednávací tým pracoval i pro pana ministra Brabce celou tu dobu, a proto anebo i proto nepovažuji podstatnou část té smlouvy za špatnou. Naopak, je velmi dobře odborně postavená. Není pravda, že nechrání zájmy České republiky a zájmy českých občanů, naopak. Není pravda, že jsme drželi v ruce silné karty, kterými bychom mohli ten soudní spor dohrát. Je pravda, že jsme získali, co se získat dalo, protože podmínky, které nakonec byly 30. září nějak zveřejněny, byly ještě okomentovány polskou stranou v listopadu, kdy psala, že žádá o změnu té výše kompenzační částky na 34 a změnu dohledu Evropského soudního dvora na tři roky. Já jsem neslyšela, že by polská strana někdy v procesu uplatňovala počkáme si na novou vládu, bude slabší. Já jsem naopak slyšela, polská strana mě informovala, že nebylo možné už dohodnout tu smlouvu, protože byli odkázáni na novou vládu a já tomu rozumím.

Naše dohoda byla podepsána poté, co já jsem jela do terénu. já jsem si v prvé řadě - moje první pracovní, hodně pracovní návštěva byla v Libereckém kraji v Hrádku nad Nisou, kde jsem se setkala se starosty, setkala jsem se i s panem Starcem, a ptala jsem se jich, jak jim ten způsob vyjednávání se zdál, zda vše bylo z jejich strany přijato, zda tedy jsou v dohodě zahrnuty jejich požadavky, zda o nich ví. Myslím si, že jsem si s nimi vše řekla a že dohoda je v souladu s tím, co to území potřebuje a co potřebují občané tohoto území.