Jordi Solé i Ferrando je od ledna poslancem Evropského parlamentu za Katalánskou republikánskou levici. Do té doby zastával post sekretáře katalánské vlády pro zahraniční záležitosti, tedy vlastně neoficiálního ministra zahraničí Katalánska. V průběhu valného shromáždění Evropské svobodné aliance (EFA) ve slezských Katovicích jsme si povídali o současné situaci v Katalánsku a o možnostech, jak by mohly být katalánské zkušenosti využity v moravském hnutí.
Jordi, celá Evropa sleduje současnou politickou situaci v Katalánsku s ohledem na připravované referendum o nezávislosti. Jaký je současný stav příprav tohoto plebiscitu?
Naší hlavní prioritou je dohodnout se se španělskou vládou ohledně podmínek plebiscitu tak, aby se jednalo o oboustranně odsouhlasené, legální a závazné referendum podle skotského vzoru. Toho se snaží dosáhnout nejen katalánská vláda, ale také takzvaná „Národní jednota pro referendum“, což je skupina zahrnující množství různých katalánských spolků a stran, které požadují vypsání referenda. Připomínám, že z průzkumů prováděných v této věci mezi Katalánci vychází stálá téměř osmdesáti procentní podpora referenda o nezávislosti.
Ale jestli bude Madrid i nadále odmítat dialog ve věci, kterou podporuje osm z deseti Katalánců, tak se katalánská vláda a většina v katalánském parlamentu považuje za oprávněnou vypsat v září referendum i v případě, že nedojde k dohodě s Madridem. Dostali jsme k tomu demokratický mandát a tento mandát naplníme.
Španělská vláda považuje referendum o nezávislosti Katalánska za ilegální. Jaké jsou důvody pro tento její názor a mají centrální úřady nějaké nástroje jak překazit přípravu nebo i průběh tohoto referenda?
Tvrdí, že není legální, protože se drží velmi úzkého výkladu španělské ústavy. Ale jak ukazují prohlášení několika ústavních právníků, referendum by mohlo být v souladu s ústavním pořádkem, pokud by existovala politická vůle přizpůsobit výklad znění ústavy demokraticky vyjádřenému požadavku Katalánců. V posledních letech se místo toho, aby se snažili najít demokratické východisko z této situace, pokouší zastavit demokraticky vznesený požadavek Katalánců právními postupy a hrají tak špinavou hru zaměřenou proti nezávislost podporujícím politikům. Naštěstí jim to ale až doposud nebylo zatím nic platné.
V případě, že se voliči v referendu rozhodnou pro nezávislost, jak bude vypadat vlastní vyhlášení nezávislosti?
Katalánská vláda a parlament budou muset konat v souladu s rozhodnutím voličů v referendu, ať bude jakékoliv, protože pro nás, jak už jsem řekl, bude toto referendum závazné. Pokud bude toto rozhodnutí ve prospěch nezávislosti, jsme připraveni jednat jako nezávislý stát se Španělským královstvím a také s mezinárodním společenstvím o tom, jakým způsobem se náš nový stát odtrhne od Španělska a jak se začlení do mezinárodního společenství států.
Jaký je postoj Katalánců k Evropské unii? Požádá Katalánsko v případě získání nezávislosti o členství v Evropské unii? Pokud ano, tak je možné očekávat, že Madrid bude blokovat přijetí nezávislého Katalánska do Evropské unie. Jak se chystáte reagovat na tuto možnou situaci?
Katalánsko vždy bylo a stále je velice proevropskou zemí. Jsme aktivními členy procesu evropské integrace od roku 1986, kdy Španělsko vstoupilo do Evropského společenství. Unijní zákony neřeší, co se stane s členstvím v Evropské unii, pokud se dosavadní součást unijního státu rozhodne stát nezávislým státem a zároveň projeví přání zůstat členem Evropské unie. Pokud by chtěl Madrid blokovat katalánské členství v Evropské unii, znamenalo by to vlastně uznání tohoto nového státu. Nevidím žádný smysl a žádný prospěch pro nikoho v tom, pokud by měl proevropský a ekonomicky silný stát, jako je Katalánsko, zůstat mimo Evropskou unii. To by nebylo v zájmu nikoho, ani španělského státu. Pragmatismus jistě zvítězí, tak, jako tomu bylo dosud vždy v průběhu dějin Evropské unie.
Katalánsko má rozsáhlou autonomii a je na cestě k nezávislosti. Na Moravě nejsme tak daleko. Morava je v současnosti rozdělena mezi několik nesmyslných a nefunkčních krajů s téměř žádnými kompetencemi, které dokonce nerespektují historickou českomoravskou hranici. Ve kterých konkrétních oblastech by nás mohly katalánské zkušenosti inspirovat?
Skutečně věřím tomu, že rozdělení politické moci a struktura politických institucí by měly odrážet jak kulturní rozmanitost daného státu, tak vůli jeho občanů. Autonomie může být dobrou formou sebeurčení a způsobem jak uspokojit demokratické přání lidu, ale také způsobem, jak brát v úvahu historické a kulturní entity v daném státě. Autonomie neboli regionální samospráva působí také ve věci vyšší efektivity výkonu státní právy. Čím blíže jsou rozhodovací pravomoci k obyčejným lidem, tím lépe jsou politici kontrolovatelní a více zodpovědní. A to je velkým přínosem nejen pro samosprávný celek, ale také pro celý stát. V těchto dnech již mnoha Kataláncům autonomie nestačí, protože v mnoha případech nebyla rozhodnutí regionálních úřadů respektována centrálními institucemi. Ale rozsáhlá a skutečná samospráva by samozřejmě mohla fungovat na Moravě. Musíte se svého cíle snažit dosáhnout a získat pro tuto myšlenku podporu obyvatel.
Děkuji moc za tento rozhovor a přeji mnoho štěstí ve vašem boji za nezávislé Katalánsko.
Poslance Evropského parlamentu Jordiho Solé i Ferranda se na současnou situaci v Katalánsku ptal Ondřej Mlejnek, předseda zahraniční komise strany Moravané
Mgr. Ondřej Mlejnek, Ph.D.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
