Výběrové řízení skončí, vítěz je známý… a pak se rozjede kolotoč námitek, žalob, rozkladů a předběžných opatření. Někdy měsíce, jindy roky. Jako člen Hospodářského výboru jsem znepokojen. Nejde o výjimky, ale o vzorec, který se opakuje u většiny strategických zakázek. A výsledek? Ztrácíme čas. A čas, to jsou peníze. Pro stát, firmy i občany.

Nebylo by ale fér házet vinu na jednotlivce. Většina těchto sporů probíhá v rámci zákona. Ale i zákonná pravidla se dají zneužít jako zbraň – ke zdržování, blokování, nebo podkopání důvěry veřejnosti v celý proces. A to je nebezpečné. Zvlášť když jde o stavby, které rozhodují o energetické bezpečnosti, dopravní dostupnosti nebo zaměstnanosti v regionech.

Nedávno jsem v této věci interpeloval premiéra i ministra průmyslu s cílem otevřít debatu, která se v této zemi dlouho nevede: máme vůli chránit veřejné zakázky před tím, aby se z nich stala právní past? Máme odvahu říct nahlas, že důvěra v jejich spravedlivý průběh je klíčová pro budoucnost celé země?