Západní kulturu můžeme v mnohém kritizovat, ale civilizační proud, který nás dovedl k současnému způsobu osobní komunikace, má jeden podstatný kladný rys. Podáváme o sobě informace nejen slovy, ale také mimikou, gestikulací, zkrátka komunikujeme mimoverbálně.

Víme, že oko je do duše okno a tvář je obrazem naší psychiky. Ti pozornější z nás odhadnou u druhého jeho kondici a zdravotní stav, třeba i to, zda minulou noc dobře spal, odborníci identifikují, zda je uživatelem drog.

Obličej je zkrátka určující pro naši běžnou identifikaci. Během času jsme se naučili být ostražitými k těm, kteří skrývají svou tvář, protože cítíme, že o nich nemáme dostatek informací. Umíme mluvit beze slov a schopnost empatie patří k důležitým předpokladům pro každou práci s lidmi.