-634848040306576303.jpg&id=7687)
Po dlouhých a náročných jednáních, plných protichůdných názorů a zájmů, se přední představitelé Evropské unie shodli na klimaticko-energetických rámcích do roku 2030. Evropa se zavázala snížit emise skleníkových plynů, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie a zlepšit energetickou účinnost evropských ekonomik. Nyní bude muset o prospěšnosti přijatých opatření přesvědčit znečišťovatele životního prostředí mnohem větší, než je ona sama. Evropa se podílela v roce 2012 na celosvětové emisi skleníkových plynů asi 11%. Spolehlivě ji ve stejném roce zastiňovala méně rozvinutá čínská ekonomika s 29% a počtem obyvatel menší Spojené státy Americké s 16%. Podíl Evropy na světovém znečišťování životního prostředí se přitom stále zmenšuje a předpokládá se, že tento trend bude pokračovat. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské komise bylo dokonce v loňském roce dosaženo nejnižší úrovně emisí skleníkových plynů od roku 1990. Česká republika snižovala emise skleníkových plynů v porovnání s celou EU nadprůměrným tempem 1,9% ročně v období let 1990 – 2012. Přesto zůstává čtvrtým největším producentem skleníkových plynů v Evropské unii při přepočtu na jednoho obyvatele za Lucemburskem, Estonskem a Irskem. Hned za Českou republikou je pátým největším znečišťovatelem Německo, na jehož ekonomiku je český průmysl silně navázán. Nejméně skleníkových plynů na obyvatele vypouštějí do ovzduší Lotyšsko, Rumunsko a Švédsko. Lotyšsko přitom snižovalo emise nejrychleji z celé EU, průměrným ročním tempem 2,7% v létech 1990 – 2012.
V prosinci letošního roku bude muset Evropská unie prezentovat své ambice v ochraně klimatu zbytku světa na zasedání OSN v peruánské Limě. Jihoamerické jednání představuje důležité předkolo před finálním zasedáním, které je plánováno v Paříži v průběhu příštího roku. Přesvědčit ostatní o odvážných cílech na snížení emisí skleníkových plynů o 40% oproti roku 1990 nebude snadné. Nepožadují se přitom žádné radikální kroky. Harmonogram počítá s dosažením požadované úrovně do roku 2030. Snižování emisí se ale neobejde bez nákladů. Obavy o konkurenceschopnost svých ekonomik sdílejí všechny země bez rozdílu stupně ekonomické vyspělosti.
Složitost naplnění klimatických cílů a zachování ekonomické efektivity v jednotlivých zemích přitom předvedla samotná cesta k dohodě uvnitř Evropské unie. Schválené cíle, 40% snížení emisí, 27% podíl obnovitelných zdrojů na energetickém mixu a 27% zvýšení energetické účinnosti, se neobešly bez tvrdých vyjednávání a mnoha kompromisů. Polská premiérka, jejíž energetický sektor je z 90% postaven na uhelných zdrojích, byla pod silným vnitropolitickým tlakem na odmítnutí dohody. V Polsku převažovala obava, že klimatické cíle EU výrazně zdraží ceny energií. Tyto obavy pomohla překonat ujednání o pokračujících emisních povolenkách zdarma, které by v případě Polska měly zabránit nežádoucím cenovým šokům. Portugalci a Španělé si zase vynutili větší propojení energetických sítí pro své přebytky energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Bez toho hrozili vetováním dohody.
Dobrou práci při vyjednáváních odvedl i tým českého premiéra Bohuslava Sobotky. "Podařilo se vyčlenit z celkového množství emisních povolenek deset procent pro ekonomicky slabší členské státy EU, mezi které patří i Česká republika. Díky tomu bychom v desetiletém horizontu mohli získat až 70 miliard korun. Ty budou určeny na snížení energetické náročnosti průmyslu," řekl po skončení jednání pro server Euroskop premiér Sobotka.
Ing. Miloš Petera
Hejtman Středočeského kraje
Psali jsme:
_profil_top.jpg)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: ČSSD
