Pane prezidente, předsedové, premiéři, excelence, vážené dámy, vážení pánové, velice děkuji za pozvání a za možnost vás oslovit. Zde v Luganu se tato akce koná již popáté. 

Tak jako v minulých letech jsme i letos měli mluvit o tom, jak pomoci Ukrajině provádět reformy, které ji ještě více přiblíží k západnímu společenství, k dobrému vládnutí založeném na vládě práva. Místo toho však mluvíme o tom, jak pomoci Ukrajině v obraně a jak začít s její obnovou. S obnovou země, která do 24. února letošního roku normálně fungovala, prosperovala a pracovala na tom, aby se její obyvatelé měli stále lépe. Její část byla již tehdy okupována, nikoho však neohrožovala, na nikoho neútočila. Pak přišel 24. únor a ruský útok. Evropa se změnila. 

Myslím, že nejsem jediný, kdo se od toho dne každou noc budil a sledoval, zda Kyjev ještě stojí a zda není obsazen ruskými vojsky. V co řada z nás na začátku moc nevěřila, se ale podařilo. Kyjev se díky vedení prezidenta Zelenského ubránil a většina Ukrajiny s ním. Volodimir Zelensky, Denys Šmyhal a jejich tým jí každým dnem dodával odvahu a vůli bojovat.