Karel Schwarzenberg ve věci Ukrajiny srovnal Putina s Hitlerem. Lídr lidovců do EP Pavel Svoboda přirovnal 17. listopad 1989 s událostmi na kyjevském Majdanu. Prý se tam dnes bojuje za evropskou demokracii. Opravdu? Jak? Házením zápalných bomb a dlažebních kostek na nehnutě stojící policisty, do kterých zahraničím placené skupinky mlátily ocelovými tyčemi? Bylo by to možné v USA? Vzpomeňme si, jak dopadly nenásilné demonstrace iniciativy Occupy Wall Street. Byly rozehnány policejními orgány, přestože pokojně demonstrující zástup nikoho nenapadl, nic nezapálil a nedopustil se žádných násilností. Za nekvalifikované bláboly českých politiků o Ukrajině, ať už je to Schwarzenberg, Sobotka nebo Zaorálek, se stydím. Zaorálek jen papouškuje propagandistické žvásty a protiruské výpady Obamovy poradkyně Susan Rice nebo americké velvyslankyně u OSN Samanthy Power.

Američané se rozhodli oslabit sílící Rusko, a to přesto, že je Rusové podpořili v řadě mezinárodních krizí. Ruská diplomacie vloni vytáhla Američany ze slepé uličky v Sýrii, kryla jim záda po 11. září 2001 i v dalších střetech s mezinárodním terorismem, např. v Iráku, Afghánistánu nebo během útoků na americké ambasády ve východní Africe. Za celým protiruským tažením je vidět rukopis Zbigniewa Brzezinského, který radil několika prezidentům, je klíčovou postavou v poradenském týmu Obamy a který vždy opakoval, že nelze dovolit sblížení Ruska a Ukrajiny, protože Rusko s Ukrajinou bude supervelmoc. A tak Američané nacpali do propagandistické a dezinformační kampaně 5 miliard dolarů (jak uvádí např. veterán amerických administrativ Paul Craig Roberts, nebo to potvrzuje prořeknutí Victorie Nuland ze Státního departementu v rozhovoru s velvyslancem Pyattem v Kyjevě), z nichž se platily i pravicové bojůvky na Majdanu.

Ukrajina prožívá dlouhodobě těžkou ekonomickou krizi. Zahraniční dluh činí asi 40% HDP, ale to by nebylo zlé. Špatná je skladba dluhu a časový profil jeho splácení. Když vypukla krize, Ukrajina potřebovala nějakých 160 miliard dolarů, aby se dostala z ekonomické propasti. Dnes, po pádu Janukovyče, musí sehnat do měsíce 15 miliard dolarů, aby odvrátila bankrot, který ji už jednou minul jen o vlásek. Putin a Janukovyč se na jednání v Moskvě dohodli, že Rusko Ukrajině potřebných 15 mld. dolarů půjčí, k tomu sjednali nižší ceny plynu a snazší přístup ukrajinského zboží na ruský trh. Zapůjčeny zatím byly jen 3 miliardy, protože do nového protiruského režimu Rusko logicky investovat nebude a nemá důvod dodávat mu ani zlevněný plyn, ani umožňovat volný přístup ukrajinského zboží na ruský trh, jako tomu bylo dosud.

Ekonomika Ukrajiny je extrémně nezdravá. Padla řada průmyslových výrob, nezaměstnanost je sice 7,6 %, ale z 20 milionů ekonomicky aktivních lidí je zaměstnanců jen zhruba polovina. Za tím je skrytá nezaměstnanost, práce načerno a ti, kteří zaměstnávají sebe sama. Ve struktuře příjmů činí oficiální mzdy od zaměstnavatelů jen 40% finančních prostředků. Výběr daní- škoda mluvit. Jestliže většina lidí jen přežívá, oligarchové neskutečně zbohatli. Stovka nejbohatších Ukrajinců v čele s Rinatem Achmetovem vlastní 38% národního bohatství, zatímco v Rusku je to 20% a ve vyspělých evropských zemích přibližně 10%. Dále- sám Achmetov má víc, než zbytek první desítky, která má zase polovinu majetku první stovky. Nerovnost je tedy i uvnitř oligarchické elity, která si kupuje politiky a média. Otřesná nerovnost mezi oligarchy a zbytkem populace je jedním z klíčových faktorů krize.