Na Richterovou se, i přes přijaté výjimky, zahrnující skupiny zvláště zranitelných rodiček, stále obrací mnoho občanů: „Ozývá se mi velké množství žen, které o doprovod stojí, ale také zdravotnická zařízení, kde je nyní problém se od rodičky vzdálit, a pracovníci ženy musí celou dobu porodu více kontrolovat. To ve výsledku znamená delší expozici zdravotníka virové nákaze, pokud by rodička byla infikovaná. Zajištění ochranných pomůcek doprovázející osobou by přitom nemělo představovat neřešitelný problém. Za velmi závažný problém považuji vedle zamezování kontaktu otce s dítětem po porodu i to, že ženám není v mnoha nemocnicích umožňován poporodní dvouhodinový kontakt matky s dítětem, který výrazně napomáhá správnému začátku kojení. Na pana ministra jsem se proto obrátila s otázkami, zda možnost doprovodu nechá na uvážení jednotlivých zařízení, a jak zajistí personál pro zdárný průběh poporodního bondingu v případě přetrvání plošného zákazu. Kromě toho mě zajímá předpoklad, kdy bude zákaz doprovodu u porodů zcela zrušen.“

Podobný ohlas jako u zákazu přítomnosti doprovodu u porodu zaznamenala Richterová i v případě umírajících pacientů, kteří nejsou nakažení virem COVID-19: „Některá zařízení dokonce ani nechtějí příbuzným sdělit zdravotní stav dotyčného, aby tak nemohla být aplikována výjimka. Kdokoliv teď umírá, umírá sám. Taková je citace z rozhovoru s lékařem a taková je praxe velké části zdravotnických zařízení. Na pana ministra jsem se proto obrátila s dotazem, kam se mohou ozvat příbuzní, kterým není tato výjimka povolena. Neméně důležité je, za jakých podmínek budou zařízení návštěvy blízkých příbuzných u umírajících umožňovat, a jak ministerstvo zvýší povědomí o této výjimce z plošného zákazu.“