Nepokoje narůstají na intenzitě a přidávají se k nim další občané Francie, kteří tak dávají najevo svoji nespokojenost se současnou vládní politikou.

Dva největší lídři řídící Evropskou unii, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, se především angažují v otázkách nelegálních imigrantů, což se jim ale viditelně nedaří a voliči jim to začali dávat silně najevo. O Angele Merkelové a jejímu propadu u voličů jsem psal v nedávné době, dnes se zmíním o francouzském prezidentovi Macronovi. Francouzská vláda se ocitá stále ve větší krizi a demonstrace proti ní a jejím reformám zesilují a k demonstrujícím se připojují další skupiny obyvatel. Vlastní nepokoje vyprovokovalo hnutí „žlutých vest“, kdy se od poloviny listopadu ve Francii demonstruje proti zvýšení spotřební daně na benzín a naftu. Hlavním centrem demonstrací je Paříž, kde už po tři víkendy proběhly demonstrace namířené proti současné politice francouzské vlády v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem.

Třetí sobotní protesty si vyžádaly velké škody a zraněno bylo více jak 130 lidí. Hořela nejen auta zaparkovaná v ulicích, byly ničeny vitríny obchodů a byl poškozen dokonce i Vítězný oblouk. Policie dle svých hlášení uvedla, že např. v Paříži bylo ošetřeno 133 lidí, z toho 23 policistů. Celkem bylo předvedeno 412 osob, a z nich ve vazbě skončilo 378 osob. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner nevylučoval vyhlášení výjimečného stavu. Celkem se k sobotním demonstracím připojilo více jak 130 tisíc lidí po celé zemi. K demonstrantům se přidali např. řidiči sanitek a studenti. Ti na protest proti plánované školské reformě zablokovali po celé Francii přes 100 lyceí (forma střední školy). „Žluté vesty“ stále blokují přístupy ke skladům benzínu a nafty. Například společnost TOTAL nemá co prodávat, neboť je bez pohonných hmot. V některých regionech mimo Paříž je prodej pohonných hmot výrazně omezen. Nejhorší situace je v Bretani.