Růžička (ANO): Doufám, že nepodlehneme ekologickému blouznění

24.09.2019 19:55

Projev na 34. schůzi Poslanecké sněmovny 24. září 2019 k zákazu olova ve střelivu a rybářském olůvku

Růžička (ANO): Doufám, že nepodlehneme ekologickému blouznění
Foto: archiv P. Růžička
Popisek: Pavel Růžička

Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové,

já bych se tady k tomu také trošičku vyjádřil, ne z té strany bezpečnostních sborů a armády, ale ze strany držitelů zbraní, kteří si na střelnici chodí jen tak zastřílet, sportovních střelců a hlavně myslivců.

Jak je to jinde se zákazem olova? Žádný stát na světe doposud nepřijal úplný zákaz olověného střeliva. Nejpřísnější zákazy, které jdou dále než existující český zákaz užívání olověných broků při lovu v mokřinách, zahrnují například v Dánsku úplný zákaz dovozu, prodeje, držení a užívání olověných broků a rybářských závaží od roku 1996. Zákaz se ale nevztahuje na jednotné střely. V Nizozemí úplný zákaz užívání olověných broků pro lov na celém území. Zákaz se nevztahuje na užívání broků pro sportovní střelbu ani na jednotné střely. Kalifornie od roku 1997 zakázala užívání olověných broků i střel při lovu na územích určených pro ochranu kondorů. Přechod na nová pravidla usnadňovaly některé organizace ochránců přírody lovcům tím, že rozdávaly zdarma střelivo bez olova. Od 1. 7. 2019 je v Kalifornii úplně zakázáno užívání olověného střeliva pro lov, broků i jednotných střel. Držení a užívání olověného střeliva pro sebeobranu a sportovní střelbu tím není dotčeno.

Prvními státy, které zavedly zákaz olověných broků pro lov mokřadech, byly USA a Norsko. Tento zákaz se postupně rozšířil do řady dalších zemí včetně České republiky. Jediným územím, kde je zakázáno užívání olova v jednotných střelách, je Kalifornie.

Kritéria pro výběr alternativ k olověnému střelivu - tady už se hovořilo o zlatu. Ono už se to nějakým způsobem řeší a nějaké náhrady známe. U kritérií je třeba zohlednit za prvé dostupnost, a to jak co do ceny pro koncové uživatele, tak i co do dostupnosti surovin pro výrobu střel, za druhé účinnost, což má několik aspektů:

V případě lovu schopnost dosáhnout spolehlivých opakovaných zásahů do vitální zóny při zajištění dostatečné penetrace cíle a expanze střely.

Jak tady říkal pan poslanec Holík, to, že se opotřebovává hlaveň a my něco dýcháme, tak možná jo, ale hlavní neduh toho je, že potom netrefujete přesně, protože hlaveň není přesná.

V případě sportovní střely především odrazivost a možné ohrožení třetích osob při odražení dále ve směru střelby nebo samotného střelce při odražení zpět směrem ke střelci.

V případě lovu i sportovní střelby balistické vlastnosti střely především na delší vzdálenosti.

Průraznost, a to jak s ohledem na sebeobranné užití, pravděpodobnost ohrožení osob nacházejících se za útočníkem, případně odrazem, a také s ohledem na účinnost ochranných prostředků, například policejní neprůstřelné vesty, protože u neprůstřelných vest samozřejmě balistika na olovo je jiná než balistika na střelu, která je vyrobena ze železa.

A samozřejmě tak, jak tady byla zmiňována, toxicita.

Existující alternativy k olovu v brocích: My víme, že se to dá vyrobit z wolframu, a to buď jako kompozit, takzvaný matrix z 95 % wolframu a 5 % plastu, nebo ze slitiny wolframu, to je 1 % železa a 40 % niklu. Dále to může být -

Za třetí je to tedy to vlastní železo.

Jenom pro rychlé srovnání náhražky olova v brocích ve Velké Británii, když vezmu krabičku, kde je 25 nábojů s olověnými broky, tak stojí v přepočtu 236 Kč. Pokud je tam místo olova železo, stojí 253 Kč, pokud je tam bismut, už to stojí 1240 Kč, pokud je tam wolfram, 1915 Kč /podotýkám 25 nábojů/ a pokud je tam wolfram matrix, tak těch 25 kusů nábojů stojí 2394 Kč.

Podle studie z Velké Británie představuje cenově nejpřijatelnější alternativu k olověným brokům železo. To má ale výrazně nižší hustotu, kterou je nutné kompenzovat užitím větších broků s následným dopadem na balistiku a ranivost v cíli. Železné broky navíc mohou vést k poškození zbraně, a to zejména při užití kombinace větších broků a úzkého zahrdlení ve zbrani.

Pokud jde o wolframové broky, je u nich dobré myslet na tvrdost. Tvrdost olova podle Mohsovy stupnice je 1,5, zatímco tvrdost železa je 4,0 a wolfram má tvrdost 7,5. Pokud by tedy někomu nevadila desetinásobná cena střeliva, měl by ještě do nákladů započítat to, že bude provádět pravidelně výměnu hlavní, tedy problém, se kterým se u olověných broků průměrný držitel zbraně například děděné v rodině po několik generací nesetká.

Zvláštní druh náhrady představují bismutové broky, které byly preferovány například v Dánsku. Rostoucí počet studií nyní ukazuje jeho vysokou toxicitu zejména v případě, kdy zasažená zvěř přežije, což se děje s mnohem vyšší pravděpodobností než u olověných broků. Bismut zasahuje především nervový systém, přičemž má výrazně odlišné následky na jednotlivá zvířata i při užití stejného množství broků v laboratorních podmínkách.

Bezolovnaté jednotné střely. Vývoj jednotných střel na jiné bázi než olova byl v USA zahájen především s cílem dosáhnout lepších balistických vlastností a vyšší ranivosti, nikoliv s cílem snižovat toxicitu střeliva. Tento vývoj v roce 2012 vyústil k udělení označení náboj roku pro měděné střelivo Barnes ze strany NRA.

Srovnání cen loveckého střeliva v Kalifornii ukazuje cenovou paritu v případě nejčastěji používaných nábojů jako .223 Remington. U většiny ostatního loveckého střeliva jsou bezolovnaté varianty o něco málo dražší /15 až 30%/ než prémiové olověné střelivo a podstatně dražší /až 100%/ než levnější olověný standard.

Srovnání výhradně sportovního puškového střeliva, které je obecně levnější než lovecké ekvivalenty se mi nepodařilo dohledat. Ostatně mimo odborníků v Bruselu tak široký zákaz ještě nikdo neuplatnil.

V případě pistolového střeliva se můžeme podívat na srovnání cen v americkém e-shopu, který nabízí olověné Winchester 9 mm 124 gr v přepočtu za 4,70 Kč a zinkové FMJ Winchester SuperClean 90 gr v přepočtu za 7 Kč. Při vystřílení 300 ran na střelnici tak rozdíl činí cca 700 Kč, resp. téměř tři krabičky olověných střel. Ale balistický koeficient u těchto dvou střel je naprosto odlišný.

Jaký to může mít dopad na sportovní střelbu, to my už také víme. Americká střelecká společnost FUN zhodnotila dopad případného zákazu na sportovní střelbu po konzultaci s finským výrobcem střeliva a shrnuli jej následujícím způsobem: Dosažení stejné nebo podobné váhy vyžaduje delší střely, což je obtížné pro vyrobení střeliva odpovídajícího rozměrům daného kalibru.

Větší střely představují nebezpečí z hlediska příliš vysokého tlaku z důvodu jejího hlubšího usazení v nábojnici. Delší střely vyžadují rychlejší stoupání vývrtu hlavně k dosažení stabilizace střely. Pro dosažení stejné přesnosti by zbraně musely mít nahrazeny hlavně, což je u současných zbraní nákladné a u historických zbraní zcela nemožné. Cenově dostupné materiály jsou tvrdší než olovo, což znamená rychlejší opotřebení zbraně. Nejefektivnější náhrada v podobě bismutu je v současnosti vyráběna především jako vedlejší produkt při výrobě olova. Průmysl není vůbec připraven na jeho přímou výrobu v potřebném množství v případě, že by poptávka po olovu poklesla. Co tím Brusel chce docílit. Jedním z osvědčených postupů k vytváření překážek k civilnímu držení zbraní je umělé navyšování nákladů. To má typicky následující podobu. Obecní regulační politika neúměrně navyšuje cenové náklady, například nároky klade na lovce v Británii nebo prodej zbraní prostřednictvím jediného legálního obchodu uprostřed vojenské základny v tak obrovské zemi jako je Mexiko. Neúměrné navyšování přímých poplatků spojených s civilním držením zbraní, jako je např. v Brazílii. Vytváření dalších nákladů, jako je například navrhovaný požadavek amerických demokratů, aby legálně držené zbraně povinně platily pojištění při stanovení minimální výše ročního pojištění odpovídající ceně nové zbraně. Nezbývá než odborníkům v Bruselu pogratulovat, protože navýšení přímých nákladů na srbu (?) skrze úplný základ nejdostupnějších verzí střeliva je celosvětovou novinkou. Doufám, že při posuzování vlivu olova při střelbě a rybaření budeme velice obezřetní a nepodlehneme ekologickému blouznění.

A ještě bych chtěl říct. Když ten ptáček ten brok sezobne, tak na 99 procent ho zase i vyloučí.

Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministr Hamáček: Komunikační asistent pomůže s řešením základních problémů

16:52 Ministr Hamáček: Komunikační asistent pomůže s řešením základních problémů

Ministerstvo vnitra zveřejnilo novou podobu rozcestníku online služeb státu gov.cz. Současně spustil…