Vstup do NATO

V roce 1994 přistoupila naše země k Partnerství pro mír (Partnership for Peace) a naše armáda pokračovala v restrukturalizaci armády a v přípravě na budoucí vojenskou spolupráci s NATO (North Atlantic Treaty Organization). Zkušenosti získané v zahraničních misích i při likvidaci následků ničivých povodní, postupná modernizace armády, změny ve velení a struktuře Armády České republiky vedly ke splnění požadavků na přistoupení k Alianci. To se uskutečnilo 12.3.1999, kdy byla Česká republika přijata za člena NATO.

Ve stejném roce se česká armáda poprvé zapojila v souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy do mezinárodní operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom) v Kuvajtu a mírové operace ISAF (International Security Assistance Forces) v Afghánistánu. Významnou událostí byl v roce 2002 Pražský summit NATO, který specifikoval takzvané Pražské závazky (Prague Capabilities Commitment), které se staly základem pro pozdější Smart Defence.

Předěl v roce 2003

Předělem ve výstavbě armády bylo schválení koncepce výstavby profesionální armády v listopadu roku 2003 a její uskutečnění k 1.1.2005. Hlavním cílem reformy bylo zvýšení schopností ozbrojených sil při zabezpečování obrany státu a pro plnění si závazků vyplývajících z členství v Alianci. Cílovým stavem při dosažení úplných operačních schopností mělo být 35 000 osob, z toho 26 200 profesionálních vojáků s patřičnou výzbrojí, výstrojí a technikou. K tomu ovšem byly zapotřebí nezbytné finanční zdroje s odhadovanou výší dvou procent hrubého domácího produktu. Po deseti letech reformy tyto výdaje dosahují pouze poloviny této hodnoty. Skutečný počet osob je 30 158, z toho vojáků z povolání necelých 22 000.

Dlouhodobě krácené obranné výdaje si vyžádaly k lednu tohoto roku novou organizační strukturu, restrukturalizaci generálního štábu, vznik nových malých velitelství vzdušných a pozemních sil, vytvoření nových agentur po vzoru armád NATO a změny branných zákonů. Česká armáda se výrazně zapojuje do iniciativ Smart Defence a  Connected Forces. Zároveň podporuje vojenskou spolupráci v evropské iniciativě Pooling and Sharing. Pokračuje v modernizaci svých jednotek a v působení v zahraničních misích v Afghánistánu, Mali, Kosovu, Kongu či v misi MFO (Multinational Force and Observers). České vzdušné síly jsou součástí NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System), pravidelně se zapojují do ochrany vzdušného prostoru v misích Air Policing.

ČR rozvíjí transatlantickou spolupráci

V rámci strategie moderní obrany je naše armáda zapojena v projektu MATC (Multinational Aviation Training) úspěch slaví MLCC (Multinational Logistic Coordination Centre) zahrnující mezinárodní spolupráci v JLSG (Point Logistic Support Group), české ozbrojené síly jsou zapojeny v projektu Mnohonárodnostního praporu vojenské policie a v C-IED COE (Counter Improvised Explosives Device Centre of Excellence). Spolupráce probíhá ve specializaci na chemickou, biologickou a radiační ochranu v rámci Combinated Joint CBRN Task Forces a ve výcviku nových vojáků. Česká republika je zapojena do NRF (NATO Response Force) a v Battle groups Evropské unie. Spolupracujeme na vytváření kapacit pro kybernetickou bezpečnost a rozvíjíme schopnosti speciálních sil. Posilujeme obranné plánování, výcvik jednotek a pracujeme na dlouhodobém výhledu pro obranu.

Česká republika je 15 let členem Severoatlantické aliance a rozvíjí transatlantickou spolupráci. Přes všechny problémy pokračuje v budování efektivní, akceschopné a moderní profesionální armády. Armády, která se i přes snížený finanční rámec snaží plnit si své závazky pro zvyšování svých schopností podle čl.3 Washingtonské smlouvy a podle svých možností se zapojuje do společné obrany Aliance i Evropské unie.

Společnou snahou je docílit stability a bezpečnosti v dnes konfliktních regionech severní Afriky a na Středním Východě. Důležité je pokračovat v budování demokratických a právních států na Balkáně. Poslední události na Ukrajině a bezprecedentní postup Ruské federace při okupaci Krymu ukazují, že bezpečnost naší země není samozřejmostí. Pouze větší politická odpovědnost za budování svých vojenských schopností, efektivní a vzájemná mezinárodní spolupráce, udržení a rozvoj transatlantické vazby umožní účinně čelit současným bezpečnostním hrozbám