Tady ovšem nelze souhlasit a to zejména z několika důvodů. Tím prvním je skutečnost, že Česká republika je členem Severoatlantické smlouvy a Evropské unie, kde má své závazky, týkající se společné obranné politiky. Washingtonská smlouva v článku 5 deklaruje společnou obranu kterékoliv členské země NATO, pokud je napadena. A zároveň stejná smlouva v článku 3 zavazuje členský stát Aliance budovat své vojenské schopnosti právě pro společnou obranu.bChci připomenout, že Armáda ČR se podílí na tvorbě Sil rychlé reakce NATO a v rámci EU v rámci battlegroups. Tyto jednotky jsou budovány, cvičeny a vybaveny tak, aby mohly zasáhnout kdekoliv v potřebném množství a čase. Proto je třeba zabezpečit i odpovídající letecké přepravní kapacity, ať již vlastními silami či smluvně.
Druhým důvodem,a to neméně závažným, je potřeba mít letecké přepravní kapacity pro transport českých občanů v rámci humanitární operace či nastalé bezpečnostní krize, a to kdekoliv na světě. Zároveň tyto přepravní kapacity mohou sloužit pro ryze humanitární přepravy při řešení průmyslových či přírodních katastrof. A to prosím opět všude na světě. A že tyto schopnosti něco stojí je zřejmé. Je jen otázkou, zda je výhodnější dlouhodobý pronájem těchto kapacit, či spolupráce mezi jednotlivými členskými zeměmi NATO a EU, anebo budování vlastních kapacit pro potřeby AČR a integrovaného záchranného systému.
Že si tyto skutečnosti uvědomují i jiné členské země je nabíledni. Nikoho nepřekvapí, že největší letecké přepravní kapacity mají USA a další světové mocnosti. Nicméně i řada menších zemí se snaží své schopnosti, a to buď nákupem vhodných letounů nebo účastí na společných programech, o kterých jsem se již zmínil ve výše uvedeném článku. Příkladem může být předchozí vývoj a současná výroba transportního letounu A 400M Atlas či westernizace osvědčeného letounu An-70, dnes označovaného jako An-7x. První dva taktické transportní letouny A 400M má již k dispozici francouzská armáda a jeden vlatsní Turecko, letos a v dalších letech dojde na zajištění přepravních kapacit jiných členských zemí NATO a EU, například Německa, Velké Británie, Belgie či Španělska.
Pro zevrubnou informaci poslouží tabulka se základními druhy transportních letounů, které slouží pro taktickou přepravu. Zároveň chci dodat, že podobně i Čína pracuje na podobném typu letounu Y-20 s odhadovanou nosností 65 tun, který vychází z již osvědčených letounů Il -76 MD Candid a C-17 A Globemaster III.
Typ letounu max.nosnost nákladu (t) max.rychlost(km/hod) max.dolet při max.nákladu(km)
An-225 200,0 800 4 500
An-124 150,0 865 4 500
C-17A 77,5 833 5 200
Il – 76 MD 47,0 790 4 300
A 400 M 37,0 555 3 300
An-70 35,0 750 5 100
C-130 H 20,0 640 3 800
Pozn. S nižší nosností nákladu roste dolet. Existuje 40 variant letounu C-130 Hercules pro různá použití (například C-130 R pro US NAVY či AC-130 U pro bojové operace).Letoun An-225 Mrija uvádí maximální nosnost nákladu uvnitř kabiny 250 tun a vně letounu 200 tun.
Psali jsme:
Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Antonín Seďa - profil
