Tady ovšem nelze souhlasit a to zejména z několika důvodů. Tím prvním je skutečnost, že Česká republika je členem Severoatlantické smlouvy a Evropské unie, kde má své závazky, týkající se společné obranné politiky. Washingtonská smlouva v článku 5 deklaruje společnou obranu kterékoliv členské země NATO, pokud je napadena. A zároveň stejná smlouva v článku 3 zavazuje členský stát Aliance budovat své vojenské schopnosti právě pro společnou obranu.bChci připomenout, že Armáda ČR se podílí na tvorbě Sil rychlé reakce NATO a v rámci EU v rámci battlegroups. Tyto jednotky jsou budovány, cvičeny a vybaveny tak, aby mohly zasáhnout kdekoliv v potřebném množství a čase. Proto je třeba zabezpečit i odpovídající letecké přepravní kapacity, ať již vlastními silami či smluvně.
Druhým důvodem,a to neméně závažným, je potřeba mít letecké přepravní kapacity pro transport českých občanů v rámci humanitární operace či nastalé bezpečnostní krize, a to kdekoliv na světě. Zároveň tyto přepravní kapacity mohou sloužit pro ryze humanitární přepravy při řešení průmyslových či přírodních katastrof. A to prosím opět všude na světě. A že tyto schopnosti něco stojí je zřejmé. Je jen otázkou, zda je výhodnější dlouhodobý pronájem těchto kapacit, či spolupráce mezi jednotlivými členskými zeměmi NATO a EU, anebo budování vlastních kapacit pro potřeby AČR a integrovaného záchranného systému.
Že si tyto skutečnosti uvědomují i jiné členské země je nabíledni. Nikoho nepřekvapí, že největší letecké přepravní kapacity mají USA a další světové mocnosti. Nicméně i řada menších zemí se snaží své schopnosti, a to buď nákupem vhodných letounů nebo účastí na společných programech, o kterých jsem se již zmínil ve výše uvedeném článku. Příkladem může být předchozí vývoj a současná výroba transportního letounu A 400M Atlas či westernizace osvědčeného letounu An-70, dnes označovaného jako An-7x. První dva taktické transportní letouny A 400M má již k dispozici francouzská armáda a jeden vlatsní Turecko, letos a v dalších letech dojde na zajištění přepravních kapacit jiných členských zemí NATO a EU, například Německa, Velké Británie, Belgie či Španělska.
Pro zevrubnou informaci poslouží tabulka se základními druhy transportních letounů, které slouží pro taktickou přepravu. Zároveň chci dodat, že podobně i Čína pracuje na podobném typu letounu Y-20 s odhadovanou nosností 65 tun, který vychází z již osvědčených letounů Il -76 MD Candid a C-17 A Globemaster III.
Typ letounu max.nosnost nákladu (t) max.rychlost(km/hod) max.dolet při max.nákladu(km)
An-225 200,0 800 4 500
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



