Naprosto souhlasím se záměrem předkladatelů zabránit lichvářům a majitelům ubytoven zneužívat zoufalou ekonomickou situaci jednotlivců i celých rodin, které se dostaly do chudoby, nemají na základní životní potřeby, nemají na nájem a ocitají se na samém dnu. A že se na tom pomyslném dně může ocitnout kdokoliv, je snad zcela zřejmé. V České republice je zhruba 800 tisíc evidovaných i neevidovaných nezaměstnaných, z nichž pouhých 120 tisíc bere podporu v nezaměstnanosti. Jeden milion 600 tisíc těch, kteří žijí v chudobě, do tohoto údaje přitom spadá jedna pětina dětí. Bezdomovectví, v němž se ocitlo už víc jak 30 tisíc našich spoluobčanů, a reálně jich je ohroženo dalších sto tisíc.
Ve složité situaci se nacházejí i matky samoživitelky, které patří k nejvíc ohroženým skupinám chudobou. A nejde přitom o malé číslo. 256 tisíc neúplných rodin, respektive 22 % dětí žije pouze s jedním rodičem.
Chudobou ohroženou skupinou jsou pochopitelně senioři, tedy ti, kteří celý život pracovali, vytvářeli hodnoty a platili si na důchod, a nyní nemají jak vyžít. Jak bylo zveřejněno v médiích, celých 71 % důchodců čelilo v loňském roce exekuci. Nejen oni jsou určitě štěstím celí bez sebe, že díky bývalé Nečasově vládě dostali v době, kdy se zdražuje, na co se podívám, v průměru přidáno 40 korun.
Bezohlednost bývalé pravicové koalice se zřejmě stala vzorem pro všemožné lichváře, spekulanty a majitele ubytoven, jež naprosto cynicky zneužívají chudoby lidí ve svůj vlastní prospěch, pro svůj zisk. Na mnoha místech, jak se dovídáme z krajů, skupují domy, aby dál a dál navyšovali své konto a doslova zastrašují a vydírají ty, kteří mají strach, že přijdou o střechu nad hlavou. Přitom stav jimi spravovaných domů je mnohdy žalostný. Neodpovídají hygienické podmínky, chybějí sociální zařízení, neúměrné množství osob na malém prostoru, vytváření ghet. Není divu, že jsou to místa, kde se kumulují problémy, sociální konflikty i kriminalita.
V žádném případě nechci všechny házet do jednoho pytle. Mezi majiteli je určitě řada slušných poctivých lidí, ale hyenismu těch, kteří kšeftují s lidským neštěstím a přispívají k rozdmýchávání nenávistných vášní, je nutno zabránit. V tom se určitě všichni shodneme. Z těchto důvodů pokládám úpravu legislativy a její nastavení tak, aby dávky na bydlení byly využívány výhradně na bydlení sociálně potřebných, nikoliv pro lichváře a nepoctivé majitele, za nanejvýš potřebné. Nesmírně důležitý je i požadavek, aby lidé žili ve slušných podmínkách v souladu s hygienickými a stavebně technickými požadavky a za odpovídající dostupnou výši nájemného.
Na druhou stranu tak jak je návrh předložený, je to zcela nedostatečné, komplexně neřešící danou problematiku. Mimo to obsahuje i mnohá rizika a řadu nejasností. Konkrétně v návrhu na změnu zákona je například uváděn odkaz na cenové mapy nájemného. Tato cenová mapa existuje jen pro některé vybrané obce a není tudíž možné údaje z ní použít pro všechny orgány pomoci v hmotné nouzi.
Již v roce 2010 byl Ministerstvem práce a sociálních věcí vydán metodický pokyn číslo 4, v rámci kterého byl stanoven návod pro výpočet nájemného v místě a čase obvyklém z důvodu neexistence cenové mapy. Pro uvedený účel je doporučováno zjistit u příslušného odboru obecního úřadu, popřípadě u organizace, která spravovala bytový fond obce, výši nájemného stanoveného pro jednotlivé typy bytů, popřípadě výši nájemného stanoveného za jeden metr čtvereční bytu. Pokud byly v místě realitní kanceláře, které zprostředkovávaly nájem bytů v osobním vlastnictví, doporučovalo se i u nich zjistit dotazem průměrnou výši nájemného, případně nájemného počítaného z jednoho metru čtverečního plochy bytu. Zjištěné údaje posloužily orgánu pomoci v hmotné nouzi k porovnání nájemného, které uváděl nájemce po dohodě s vlastníkem bytu. Takto zjištěné údaje jsou mnohými orgány pomoci v hmotné nouzi využívány dodnes, a to i po přechodu dávek pomoci v hmotné nouzi ze struktury obce do struktur úřadů práce.
V srpnu 2013 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí normativní instrukci číslo 10 - postup v řízení o doplatek na bydlení podle zákona číslo 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, kde je přiznání této dávky detailně rozpracováno včetně celého postupu řízení, a to pro jednotlivé formy bydlení. Zde je počítáno i s jinou formou bydlení, jako jsou ubytovny apod.
Problémem na úřadu práce však stále zůstává nedostatečné personální obsazení, které by mohlo účinně zhodnocovat, posuzovat a hlavně kontrolovat tuto jinou formu bydlení a využívání dávky doplatku na bydlení k účelu, ke kterému je určena.
Nejasně je formulována i podmínka užívání bytu v souvislosti s hygienickými a stavebně technickými požadavky. Požadavek jako takový je jistě správný. Na druhou stranu je však třeba vnímat i riziko, že by oprávněná osoba mohla přijít o dávku kvůli tomu, že poskytovatel bydlení neplní své povinnosti. Získat doplatek by těžko mohli získat obyvatelé ubytoven, azylových domů apod. Paradoxně by nedošlo ani k zamezení lichvy, což je jeden ze stěžejních momentů zdůrazněných v důvodové zprávě. Pokud by majitelé ubytoven nedostali požadovanou výši doplatku na bydlení, budou osoby v hmotné nouzi nuceny dál si půjčovat peníze právě od lichvářů.
Konečně co považuji za velmi nebezpečné, pokud bude tento zákon přijat, je riziko, že lidé budou muset opustit byty, domy či ubytovny, aniž by měli reálnou možnost bydlet někde jinde. Proto se ptám, jak bude tato situace podle předkladatelů řešena. Co s těmito občany bude, kam půjdou? Zůstanou i s dětmi na ulici? Připomínám, že zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2015, což je velmi krátká doba na to, aby se obce mohly na tuto situaci připravit. Novela tak vlastně nenaplňuje cíl, který si předkladatelé stanovili a který je určitě správný, ale naopak vytváří další nejistoty pro sociálně potřebné.
Z tohoto důvodu předkládám návrh na vrácení zákona k přepracování s tím, aby k tomu došlo v co nejkratší době, protože problém je skutečně naléhavý a je třeba ho urychleně řešit.
Děkuji za pozornost.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PSP ČR
