Tentokrát VEU navrhuje docela dlouhé usnesení. Občas se dotýká, řekněme, procesních pravidel pochodů v Evropské unii, tak to nemusí být všem úplně na první pohled všechno jasné. Pokusím se to okomentovat, abychom všichni dobře věděli, o čem nakonec hlasujeme.
Začnu tím, že zareaguji na to, co říkala paní ministryně úplně nakonec, kdy vlastně referovala o tom, že vláda sama vnímá to, že ten tzv. gold-plating, takové to schovávání vlastních iniciativ pod roušku evropské regulace, takže by neměla moc dělat, a měla by ho dobře zdůvodňovat, když už ho dělá, a měla by to dělat otevřeně, a ne skrytě. Tak s tím lze jenom souhlasit. Ale to není obsahem tohoto usnesení. Takto už jsme se usnesli v minulosti.
Teď k usnesení. V zásadě jde o samohodnocení Evropské komise k účinnosti opatření, která byla přijata v souvislosti se zlepšováním při tvorbě politik EU. Byl to vlastně balíček dokumentů, které komise představila v květnu 2015, a teď se při konci éry Junckerovy komise ohlíží zpět a hodnotí, jak to dopadlo.
Naše usnesení je v této věci, řekl bych, poměrně kritické, byť konstruktivně kritické. Přicházíme tam s konkrétními návrhy či požadavky.
Především trochu jinak hodnotíme celkový výsledek. Evropská komise mluví o významném pokroku ve zlepšování právní úpravy. My navrhujeme to hodnotit jako určitý pokrok... Souhlasíme s komisí, že je potřeba se této věci věnovat o dost důsledněji než doteď. I proto, že vlastně kvalita legislativních procesů, a zejména výsledků legislativního procesu, je jedna z věcí, které občané EU i občané ČR velmi vnímají a vytváří to jejich pohled na EU jako takovou.
Po tomto, řekněme, obecném hodnocení následují konkrétní věci. Jedna se vlastně znovu dotýká toho, o čem jsme už mluvili v předchozím bodu našeho programu. Totiž zdůraznit, že pro legitimitu EU je jistě důležitá efektivita. Ale ta nespočívá jenom v rychlosti, jak se dojde ke společným rozhodnutím, ale také v kvalitě legislativního zpracování, dokonce někdy i v kvalitě jazykového zpracování.
A také v důsledném vymáhání implementace právních předpisů, když už jsou přijaty.
My jsme se k tomuto usnesli už dříve. Odvoláváme se na to. Bylo to konkrétně 20. července 2017. Týkalo se to Bílé knihy o budoucnosti Evropy. Tam jsme mluvili o tom, a myslím, že to pořád platí. Připomínáme to tady, že je důležité důsledné a také nediskriminační kontrolování a vymáhání přijatých závazků, nejen pokud jde o přijetí legislativy, ale také o její faktické naplňování. I proto, že tam kde se právě nedodržují pravidla, pak to může vést docela k velkým malérům, mluvili jsme o příkladu migrační krize anebo hospodářské krize.
Další věc je, že ústřední věcí ve zlepšování právní úpravy by mělo být zaměření na legislativně technickou kvalitu právních aktů a jejich celková promyšlenost a návaznost. V tom musím říct, že komentování našich návrhů na toto v uplynulém období naráželo. Někdy legislativní nedostatky a nedomyšlenosti můžou vzniknout v průběhu legislativního procesu; různými pozměňovacími návrhy apod.
V dalším bodu tady navrhujeme konstatovat, že velmi často už jsou přítomny v tom iniciálním návrhu komise. To potom brání naopak tomu rychlejšímu přijetí i efektivní implementaci.
Navrhujeme v dalším bodu vyzvat komisi, aby zlepšila posouzení dopadů. To je věc, u které často vidíme, že je spíš formální, není moc užitečná. Navrhujeme vyzvat komisi, aby výrazně snížila podíl návrhů legislativních aktů, ke kterým vůbec nebylo zpracování posouzení dopadů. To si myslíme, že by měla být věc nejvýše výjimečná, ale když je nová legislativa, mělo by být jasné, co udělá, a co neudělá. Co bude jejím výsledkem, a co jejím výsledkem nebude.
Také navrhujeme vyzvat komisi, aby sama důsledně dodržovala pravidlo, které si sama stanovila – nejdříve hodnotit. Čili nejdříve hodnotit dosavadní právní úpravu, než se navrhne její změna, nebo nějaké doplnění.
Další věc je dbát o legislativně technickou úroveň, což je zejména důležité, jak tady konstatujeme, v těch případech, které jsou v poslední době běžné, nebo se docela stávají, kdy vlastně nějaký legislativní akt se mění ze směrnice na nařízení. Čili přímo účinný právní akt, kde potom musí být legislativně mnohem přesnější a jasnější, co se tedy má, nemá dít.
Další věc je, že kontrola legislativy evropského legislativního procesu ze strany národních parlamentů je důležitá pro zkvalitňování právní úpravy. K tomu, abychom to tady my mohli dělat, tak potřebujeme také dobré rámcové pozice naší vlády. Potřebujeme, aby byly jasné, srozumitelně vyjadřovali politický postoj vlády, to se někdy neděje, neříkám, že je to nějaký obvyklý problém, ale někdy to tak vidíme, někdy jsou poněkud vágní. Také potřebujeme, aby nám vláda včas poskytovala přesné a konkrétní informace o tom, jak usnesení Senátu zohlednila. V zásadě se to děje, ale s různou mírou spolehlivosti a kvality, třeba z různých resortů.
prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
Navrhujeme žádat vládu, aby v rámci pozicí k návrhům legislativních aktů podrobněji posuzovala dopady na náš státní rozpočet. To zase bývá spíš formální, pokud to tam přímo nechybí. A to jak v podobě předpisu, jak ho navrhuje komise, tak i k podobě, kterou by ráda viděla vláda. Často vláda nejen souhlasí; buď souhlasí za podmínky, že se něco změní, nebo přímo navrhuje opak.
Dále navrhujeme požádat vládu, aby na evropské úrovni uplatňovala požadavky Senátu, jak ty, které tady zmińujeme, tak i ty, o kterých jsme mluvili dříve. To jsou právě třeba ty k Bílé knize, nebo k výstupu pracovní skupiny na subsidiaritu a proporcionalitu. Aby je jaksi prosazovala na evropské úrovni. A to i v případě v rámci jednání o nové meziinstitucionální dohodě. Paní ministryně tady zmínila meziinstitucionální dohodu, tuším, že z roku 2017. To je dohoda mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou. Jejím smyslem je právě sladit noty v legislativním procesu, aby to efektivně fungovalo. Vzhledem k tomu, že je nové jak obsazení Evropského parlamentu, tak je nové obsazení Evropské komise, je možné, že bude vyjednávána nová podoba meziinstitucionální dohody. Pokud vím, tak to není jisté, ale je to možné. Pokud by byla vyjednávána, je to přesně ten prostor, kdy tyto věci by se daly zafixovat do legislativního procesu.
Doporučujeme vládě také podrobnější samostatné vyhodnocování implementace jednotlivých právních aktů v ČR tak, abychom my sami věděli, jak nám to funguje. Abychom to věděli kvalifikovaným popsaným způsobem. My to někdy víme, že si všimneme, že se něco děje, ale aby to mělo nějaký systém. Protože to jsou poznatky, které se pak dají používat při jednání o dalších legislativních aktech na evropské úrovni.
Nekomentuji úplně všechny body, které tam jsou. Byli bychom nad tím mnohem déle... Ale doufám, že celkový smysl je takto jasný. Rád zodpovím případné další otázky.
Poslední věc je žádost, která od nás už také zazněla, aby zprávy o posouzení dopadů; nebo takto – ony nejsou překládány do všech úředních jazyků EU, což pro vyjednávání mezi Radou, Komisí a Evropským parlamentem může fungovat, ale pro účely parlamentní kontroly na národní úrovni bychom buď potřebovali, aby byly překládány do národních jazyků, ale to je možná trochu klopotný požadavek. Spíše by bylo užitečnější, aby důvodové zprávy, které jsou překládány do národních jazyků, tak aby obsahovaly podstatně víc informací vytažených z posouzení dopadů.
Tolik komentář k navrženému usnesením. Rád zodpovím otázky, které byste k tomu ještě případně mohli mít. Budu moc rád, pokud takovéto usnesení podpoříte. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
