Tentokrát VEU navrhuje docela dlouhé usnesení. Občas se dotýká, řekněme, procesních pravidel pochodů v Evropské unii, tak to nemusí být všem úplně na první pohled všechno jasné. Pokusím se to okomentovat, abychom všichni dobře věděli, o čem nakonec hlasujeme.

Začnu tím, že zareaguji na to, co říkala paní ministryně úplně nakonec, kdy vlastně referovala o tom, že vláda sama vnímá to, že ten tzv. gold-plating, takové to schovávání vlastních iniciativ pod roušku evropské regulace, takže by neměla moc dělat, a měla by ho dobře zdůvodňovat, když už ho dělá, a měla by to dělat otevřeně, a ne skrytě. Tak s tím lze jenom souhlasit. Ale to není obsahem tohoto usnesení. Takto už jsme se usnesli v minulosti.

Teď k usnesení. V zásadě jde o samohodnocení Evropské komise k účinnosti opatření, která byla přijata v souvislosti se zlepšováním při tvorbě politik EU. Byl to vlastně balíček dokumentů, které komise představila v květnu 2015, a teď se při konci éry Junckerovy komise ohlíží zpět a hodnotí, jak to dopadlo.

Naše usnesení je v této věci, řekl bych, poměrně kritické, byť konstruktivně kritické. Přicházíme tam s konkrétními návrhy či požadavky.

Především trochu jinak hodnotíme celkový výsledek. Evropská komise mluví o významném pokroku ve zlepšování právní úpravy. My navrhujeme to hodnotit jako určitý pokrok... Souhlasíme s komisí, že je potřeba se této věci věnovat o dost důsledněji než doteď. I proto, že vlastně kvalita legislativních procesů, a zejména výsledků legislativního procesu, je jedna z věcí, které občané EU i občané ČR velmi vnímají a vytváří to jejich pohled na EU jako takovou.