Senátor Orel: Ztráty, způsobené změnou klimatu, jsou téměř nevyčíslitelné

Děkuji, pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové, pane ministře, náš výbor pro evropské záležitosti se zabýval tímto sdělením na včerejší schůzi výboru pro evropské záležitosti. Tak jako pan ministr nebudu číst celý název, ale omezím se pouze na sdělení Čistá planeta pro všechny.

Já už jsem jeden senátní tisk ke klimatické konferenci v Paříži zpravodajoval, takže jsem při přípravě zpravodajské zprávy padal do poměrně velké skepse. Protože plnit pařížské závazky skutečně není vůbec jednoduché, je to hodně o politické vůli a snaze se vyrovnat s tímto obrovským problémem, jakou jsou v tomto případě skleníkové plyny, a pokusit se o nějakou neutrální ekonomiku do roku 2050. O tom, že lidstvo ovlivňuje klimatické změny, už snad nikdo nepochybuje, ani ti největší klimatičtí skeptici. V době průmyslové revoluce se stalo mnoho, mnoho věcí. A už jenom nárůst lidské populace je obrovský, ani to už nejde samo o sobě, aby lidstvo neovlivňovalo tuto planetu.

Ještě, než se dostanu k vlastnímu doporučení, řeknu dva údaje. Snažil jsem se studovat různé záležitosti, statistiku s tímto související. My se třeba chlubíme v České republice tím, že v roce 2018 stoupl oproti roku 2017 téměř o 7 % počet vzletů a přistání letadel. Takže u nás vzlétlo a přistálo 912 815 letadel. Zlomili jsme tím rekord. Denně v našem vzdušném prostoru bylo 2500 letadel, přepravili jsme 135 milionů pasažérů. Nebo jsme také vyrobili o 2 % více osobních automobilů, 1 437 000. Což jsou samozřejmě ekonomické údaje, na které můžeme být hrdí a pyšní, ale já nejsem, spíš vidím v tomto kontextu obrovský problém.

Vzhledem k tomu, že jsme se tím zabývali včera a vy jste dostali naše doporučení na stůl dneska, tak já si dovolím přečíst naše usnesení. Má jako vždycky dvě části, dovolím si přečíst naše doporučení. I.1. Senát podporuje dlouhodobou strategickou vizi pro klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050, předloženou Evropskou komisí, která potvrzuje snahu EU být leaderem v plnění cílů vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu. Jde o to v souladu s pařížskými závazky udržet globální teplotu pod hranicí 2 °C a pokračovat v úsilí, aby došlo k nárůstu maximálně 1,5 °C. Jeden údaj v té souvislosti. V loňském roce byla za polárním kruhem v létě teplota o 5 stupňů vyšší, než je obvyklé.

Proč klademe důraz, aby Evropa zůstala jakýmsi leaderem v tomto.

Evropská a česká populace samozřejmě klimatické změny vnímá. U nás je to bezesporu s tím spojená problematika sucha, jsou to také zcela extrémní povětrnostní situace, které s tím souvisí. A ještě bych to dokumentoval na jednom případu, protože co se týká vázání oxidu uhličitého, je to samozřejmě o fotosyntéze. Je to o zdravotních a stabilních lesích. A nám se momentálně lesy poměrně hroutí. Aspoň u nás na střední a východní Moravě, kde jsou obrovské holoseče. Dneska při těch holosečích, které byly, spadl další milion stromů, protože ty porosty jsou nestabilní. Nebudeme moci zatím v České republice mluvit o nějakém stabilním lesním ekosystému, protože kůrovec bude řádit dál. O tom se budeme bavit posléze.

Já bych se neoháněl tady v tomto moc Čínou, Američany, Ruskem, Brazílií, Indií nebo dalšími státy, spousta rozvojových států je klimatickými změnami ohrožena ještě daleko více než my ve střední Evropě. A samy si musí být vědomy, a ty státy jsou si vědomy, zvláště ostrovní, že ten dopad na ně bude katastrofický. A ztráty hospodářské a ekonomické jsou téměř nevyčíslitelné.

Druhým bodem, který jsme přijali v rámci doporučení, je, že Senát je toho názoru, že předložené sdělení má za cíl zahájit celoevropskou debatu o tomto závažném tématu. A proto nesdílí argumentaci vlády, že by strategická vize EU měla již v této fázi vyčíslovat konkrétní dopady na jednotlivé členské státy. Domnívá se, že je právě na členských státech, aby dopady vyčíslily a navrhly vlastní realistická opatření, jejich zmírnění dle svých individuálních podmínek.

Jak víte všichni, jde o sdělení, což je komunikační dokument, který slouží jako informační podklad pro nějakou diskuzi o dalších krocích EU v dané oblasti. A ta diskuze má probíhat minimálně ještě rok.

Zatřetí, vyzýváme vládu, aby vyčíslila konkrétní dopady dekarbonizace na Českou republiku a pokusila se navrhnout opatření k jejich zmírnění. Tato vyhodnocení dopadů lze následně využít v probíhajících debatách jako podklad pro argumentaci, proč je některý z uvedených scénářů pro Českou republiku nevhodný.

Jak už řekl pan ministr, komise představuje 8 možných scénářů, vymezuje 7 strategických oblastí, v rámci kterých bude nutné přijmout další nezbytná opatření, aby se podařilo naplnit cíle.

A poslední bod, takový zásadnější z toho doporučení, Senát žádá rovněž vládu, aby výrazně podpořila výzkum, vývoj a inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie (včetně akumulace energie z těchto zdrojů) a jejich využití v našich přírodních podmínkách. Jednou z možností snížení produkce antropogenních skleníkových plynů jsou úspory energie s využitím obnovitelných zdrojů energie.

Jak už řekl pan ministr, v roce 2017 byl u nás podíl obnovitelných zdrojů energie 13 %, v roce 2030 počítáme s 20,8 %. Já sdílím názor, a výbor mi to potvrdil nebo odsouhlasil, že my podceňujeme hlavně potenciál solární energie, fotovoltaiky. Já určitě nemám na mysli, zdůrazňuji, žádná zastavěná pole, zemědělskou půdu, louky, to, co se stalo před deseti nebo osmi lety, kdy nastal ten boom, ale domnívám se, že by se tady našly brownfieldy, ale především tu máme rozsáhlé průmyslové areály, logistická centra nebo distribuční sklady, které už zabírají mnohdy velmi kvalitní půdu. A tím ztrácíme hektary neobnovitelného přírodního zdroje, tak proč je nevyužít také jako zdroje energie a proč by nám nemohly přibýt takto stovky dalších energetických zdrojů.

Já si myslím, že je potřeba preferovat instalace přímo u spotřebitelů, tzn. rodinné domky, zemědělské farmy, nákupní centra, podniky apod. A v té souvislosti apelujeme na podporu již zmíněného výzkumu, vývoje inovace, protože ještě řada věcí může být vymyšlená a je potřeba brát na to velký zřetel a tyhle záležitosti podporovat.

Vlastní usnesení výboru zní následovně.

Výbor po úvodní informaci Vladislava Smrže, náměstka ministra životního prostředí, Pavlíny Kulhánkové, ředitelky odboru, průmyslu a strategie ministerstva průmyslu a obchodu, s přihlédnutím ke stanovisku VUZP, zpravodajské zprávě senátora Petra Orla a po rozpravě

I. přijímá ke sdělení Komise Čistá planeta doporučení, které je přílohou tohoto usnesení,

II. doporučuje Senátu PČR, aby se ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, ke sdělení Čistá planeta pro všechny vyjádřil ve smyslu tohoto doporučení přijatého výborem,

III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu PČR senátora Petra Orla,

IV. pověřuje předsedu výboru Václava Hampla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.

To je všechno, já děkuji.