Děkuji, pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, kolegyně a kolegové, pane ministře, náš výbor pro evropské záležitosti se zabýval tímto sdělením na včerejší schůzi výboru pro evropské záležitosti. Tak jako pan ministr nebudu číst celý název, ale omezím se pouze na sdělení Čistá planeta pro všechny.

Já už jsem jeden senátní tisk ke klimatické konferenci v Paříži zpravodajoval, takže jsem při přípravě zpravodajské zprávy padal do poměrně velké skepse. Protože plnit pařížské závazky skutečně není vůbec jednoduché, je to hodně o politické vůli a snaze se vyrovnat s tímto obrovským problémem, jakou jsou v tomto případě skleníkové plyny, a pokusit se o nějakou neutrální ekonomiku do roku 2050. O tom, že lidstvo ovlivňuje klimatické změny, už snad nikdo nepochybuje, ani ti největší klimatičtí skeptici. V době průmyslové revoluce se stalo mnoho, mnoho věcí. A už jenom nárůst lidské populace je obrovský, ani to už nejde samo o sobě, aby lidstvo neovlivňovalo tuto planetu.

Ještě, než se dostanu k vlastnímu doporučení, řeknu dva údaje. Snažil jsem se studovat různé záležitosti, statistiku s tímto související. My se třeba chlubíme v České republice tím, že v roce 2018 stoupl oproti roku 2017 téměř o 7 % počet vzletů a přistání letadel. Takže u nás vzlétlo a přistálo 912 815 letadel. Zlomili jsme tím rekord. Denně v našem vzdušném prostoru bylo 2500 letadel, přepravili jsme 135 milionů pasažérů. Nebo jsme také vyrobili o 2 % více osobních automobilů, 1 437 000. Což jsou samozřejmě ekonomické údaje, na které můžeme být hrdí a pyšní, ale já nejsem, spíš vidím v tomto kontextu obrovský problém.

Vzhledem k tomu, že jsme se tím zabývali včera a vy jste dostali naše doporučení na stůl dneska, tak já si dovolím přečíst naše usnesení. Má jako vždycky dvě části, dovolím si přečíst naše doporučení. I.1. Senát podporuje dlouhodobou strategickou vizi pro klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050, předloženou Evropskou komisí, která potvrzuje snahu EU být leaderem v plnění cílů vyplývajících z Pařížské dohody o změně klimatu. Jde o to v souladu s pařížskými závazky udržet globální teplotu pod hranicí 2 °C a pokračovat v úsilí, aby došlo k nárůstu maximálně 1,5 °C. Jeden údaj v té souvislosti. V loňském roce byla za polárním kruhem v létě teplota o 5 stupňů vyšší, než je obvyklé.

Proč klademe důraz, aby Evropa zůstala jakýmsi leaderem v tomto.