Děkuji za slovo. Já bych chtěl v úvodu podpořit návrh Občanské demokratické strany mířící ke zrušení daně z nabytí nemovitosti. Důvodů je několik. Jednak si myslím, že bychom tím přispěli ke zpřehlednění u nás velmi složitého daňového systému. Když různé mezinárodní instituce hodnotí daňový systém, tak tu jeho složitost ilustrují i tím, že máme spoustu druhů daní. Právě daň z nabytí nemovitosti nebo i silniční daň je příkladem daně, která neznamená pro státní rozpočet dominantní příjem. Jak už tady zaznělo, je to do jednoho procenta celkových příjmů.

Takže jednak bychom ten stát v uvozovkách nějakým způsobem nepoškodili, co se týče dramatického výpadku inkasa daně z nabytí nemovitosti a zároveň bychom odstranili jednu nadbytečnou daň, a co navíc, ušetřili bychom řadu úředníků finanční správy, kteří dneska tuto daň musí spravovat a paní ministryně by hned mohla si první státní úředníky, které nově teď slibuje, propustit, tak by měla prostor zrovna ve finanční správě právě ty úředníky, kteří se dneska starají o daň z nabytí nemovitosti, protože jak říkám. Náklady na správu této daně versus příjmy inkaso do státního rozpočtu také pro tuto daň to příliš pozitivní poměr není. To je jeden ten důvod, proč velmi podporuji, abychom nešli cestou výjimek, ale zrušili daň z nabytí nemovitosti jako takovou.

Druhý ten důvod je samozřejmě situace na trhu s nemovitostmi. Asi se shodneme, že nenajdeme jiné aktivum nebo jiný cenový index, který by v posledních letech tak dramaticky rostl a měl opravdu zásadní a výrazné dopady do společnosti. Dneska si pořídit vlastní bydlení je neskonale horší díky situaci na trhu nemovitostí, než bylo ještě před pár lety. A pro řadu poměrně velkých skupin našich spoluobčanů se stává vlastnické bydlení zkrátka nedostupné z důvodu toho, jakým způsobem se trh nemovitostí vyvíjí. Ten trh se vyvíjí špatně, resp. ceny dramaticky rostou, proto, že je dramatický převis poptávky nad nabídkou. To je myslím celkem jasné. V České republice se zkrátka málo staví. To je dáno jednak velmi složitým stavebním řízením, v jehož složitosti se pohybujeme opravdu na chvostu vyspělých zemí a jsme na úrovni zemí rozvojových. Víme to, že to je problém dlouholetý a přesto jsme nedokázali v tomto směru něco udělat.

Samozřejmě k tomu přispívá i řada regulací na té místní úrovni, kde různé aktivistické skupiny zkrátka, než aby se stavělo, tak jakoukoliv výstavbu zablokují. Když k tomu přidáme poměrně levnou cenu peněz, to znamená velmi nízké úrokové sazby, kterými Česká národní banka, ale i banky ve světě zlevnily v uplynulých letech na základě krize peníze, tak to samozřejmě namotivovalo naše spoluobčany k tomu, aby si vzali větší objem hypoték, a když si spočítáme, že roste cena nemovitostí a klesá cena peněz, roste objem hypoték, tak je jasné, že to muselo vytvořit situaci, která vede k výraznému nárůstu cen nemovitostí, což vede k tomu, že dneska si novou nemovitost mohou spíše dovolit investoři, kteří kupují třetí, čtvrtou nemovitost, protože na to mají. Ne, že by si mohli dovolit novou nemovitost zástupci nějaké střední třídy a začínající rodiny. Čili ten převis poptávky nad nabídkou je samozřejmě dlouhodobý problém. Ten tady nevyřešíme od stolu. To se musí dramaticky zjednodušit stavební řízení. Dramaticky se musí liberalizovat územní plánování. Něco se musí stát i s měnovou politikou, která se má dostat postupem času do normální situace. Ale nemáme žádný nástroj, kterým bychom tu situaci dokázali řešit okamžitě.