Jedu dnes vlakem do Bohumína.

Při cestě přemýšlím nad rostoucími problémy v naší zemi. Kvůli vysoké inflaci a nejistotě má čím dál více lidí obavy z budoucnosti. K tomu jsou v každém kraji regiony, jejichž obyvatelé mají oprávněný pocit, že se na ně zapomnělo, že s nimi už nikdo nepočítá...

Když se podívám do novin, nevidím toho mnoho pozitivního. Vleklá válka na hranici Evropské unie, kterou politici alibisticky využívají jako výmluvu pro své selhání, vláda, která přes mnohé sliby zvedá daně běžným lidem a vedle toho všem bere naději na důstojné stáří. A na druhé straně? Tam stojí opozice, která umí jen křičet a rozbíjet. S ničím konkrétním a pozitivním přijít neumí.