Nová vláda a s ní spřízněná ukrajinská média zprávu horlivě popírají a tvrdí, že jde o ruskou proti-ukrajinskou propagandu. To sice nelze vyloučit, nicméně hluboké pochybnosti vzbuzuje postoj nové vlády a parlamentu, které odmítají vyšetřit, kdo je zodpovědný za zastřelení 94 lidí a střelná zranění dalších stovek demonstrantů.
Zatím největší skandál od ustavení nové ukrajinské vlády vyvolalo zveřejnění odposlechu telefonátu estonského ministra zahraničí Umarse Paeta a šéfa diplomacie Evropské unie baronky Ashtonové, v němž Paet doslova řekl: „Jsme stále více přesvědčeni o tom, že za snajpery nestál Janukovyč, ale někdo z nové koalice. „Znepokojuje mě, že nová koalice nechce vyšetřit, co se doopravdy stalo.“
Pochybnosti o tom, že snajpeři byli najati Janukovičem, se objevily poté, co hlavní lékařka Majdanu Olga Bogomalec uvedla, že snajpeři stříleli jak do demonstrantů, tak do policistů zásahových jednotek Berkut. „Jde o stejné zásahy stejnými kulkami ve stejnou dobu ze stejných zbraní,“ řekla Bogomolec.
Šéfka unijní diplomacie vyzvala k prošetření celé věci, jenomže tomu se nová kyjevská vláda vzpírá. Místo toho vydala rozkaz bojovníkům 24. setniny ozbrojené Sebeobrany Majdanu, aby obsadili kyjevské krematorium a márnici, kde jsou uchovávána těla obětí střelby. Telefonický rozhovor se odehrál 25. února.
Estonský ministr pravost záznamu potvrdil a vyjádřil znepokojení, že byl telefonát odposloucháván. Olga Bogomolec sice nejdříve potvrdila svá slova o tom, že sbajpeři stříleli do policistů i demonstrantů, vzápětí ovšem popřela, že to automaticky znamená, že by snajpery najaly opoziční síly.
Násilné provokace vyvolané střelbou najatých snajperů do demonstrantů nejsou v podobných případech novinkou. Střelba najatých ostřelovačů vyvolaly rozsáhlé nepokoje například také v dubnu 2002 v Caracasu. Také tehdy stříleli do obou stran – provládních a i protivládních demonstrantů.
Zpráva o smrti studenta Šmída při brutálním rozehnání studentské demonstrace 17. listopadu 1989 na Národní třídě, která se následně ukázala být manipulací, také vedla k zásadnímu rozšíření protivládních protestů a následnému pádu režimu.
K informacím o odpovědnosti opozičních sil za krvavý masakr v centru Kyjeva je třeba bezesporu přistupovat obezřetně. Dokud se je nepodaří ověřit, je nutné počítat s možností, že se skutečně jedná o propagandu proruských kruhů na Ukrajině. Nová vláda by však ve vlastním zájmu měla okamžitě nařídit nezávislé a transparentní vyšetřování, protože jinak prohlubuje podezření, že se snaží skutečné viníky krýt. Uklidnění situace nepřispívá ani skutečnost, že jednotky ozbrojené domobrany z řad Pravého sektoru si stále v ulicích metropole i při „trestných výpravách“ do jiných měst usurpují roli policie a mstí se každému, u něhož mají podezření, že nesdílí nacionalistické ideje a vize jejich ideologie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Smutný - profil
