Rok se s rokem sešel, a opět tu máme výročí jednoho z největších zločinů v dějinách lidstva. Tentokrát pěkně kulaté. 6. srpna 2025, v 8 hodin 15 minut tamnějšího času, uplynulo přesně osmdesát let od svržení první atomové pumy, uranového „Chlapečka“, na japonské město Hirošima. A opět, stejně jako minulý rok, se jak japonský premiér Šigeru Isiba, tak starosta Hirošimy Kazumi Macui zapomněli zmínit, které že to zemi patřila jak bomba, tak letadlo, z jehož paluby byla svržena.

Na ceremonii u příležitosti osmdesátého výročí atomového bombardování Hirošimy Isiba zaobaleně řekl, že „v Hirošimě vybuchla atomová bomba, která si vyžádala více než 100 tisíc životů“, a vyjádřil nad jejich smrtí zármutek. Ale kdo a proč tuto bombu shodil, to v žádném oficiálním projevu nezaznělo.

Atomové bombardování Hirošimy si vyžádalo přibližně 166 tisíc lidských životů a stejně jako svržení plutoniového „Tlouštíka“ na město Nagasaki o pouhé tři dny později, které stálo životy 74 tisíce lidí, mělo jediný cíl. Ukázat tehdejšímu sovětskému vůdci Stalinovi, čím hodlají USA v nejbližší budoucnosti držet pod krkem SSSR, svého nedávného válečného spojence.