Když je člověku 20 let, tak je podle zákona už 2 roky dospělý, dva roky může řídit automobil, je již 5 let trestně odpovědný, často je v tomto věku téměř soběstačný, děti dnes většinou ještě nemá. Jeho věk je záviděníhodný. A co takový dvacetiletý kraj? Je mladý, či starý? To je otázka, na kterou se dá těžko odpovědět.

Na co se však dá odpovědět je to, co má krajská samospráva na starosti. Zdálo by se nadbytečné o tom psát po dvaceti letech, ale dostávám takové otázky často. Tak tedy Pardubický kraj se – zjednodušeně řečeno – na svém území stará o střední školy, o nemocnice, o sociální služby, o silnice 2. a 3. třídy, o kulturní a historické stavby, shání peníze z EU na opravy a modernizace toho všeho, zajišťuje dopravní obslužnost v území, organizuje a podporuje sportovní akce, koordinuje záležitosti mezi státem a obcemi například v územním plánování. Pomáhá městům a obcím, zemědělcům a různým organizacím i finančně, shání a poskytuje občanům třeba takzvané kotlíkové dotace... A kdo to všechno dělá? V čele Pardubického kraje stojí pětačtyřicet zastupitelů, z nichž devět tvoří Radu kraje v čele s hejtmanem. Každý radní se stará o svou gesci a zároveň všichni musíme spolupracovat. Tak to je krajská samospráva ve zkratce. Jsem ráda, že se čtyři roky podílím na rozvoji kraje jako radní. Z devíti členů rady jsem jediná žena.