Je tu zase ono klasické (nedávné, nejen) „stalinské schéma“: vnitřní nepřítel nespí, buďme ve střehu…! Takto totiž lze všechny ostatní problémy smésti jednou ranou – šátky pryč! Je to legrační, léty internacionalistické výchovy se nám to vše nějak boří. A možná křičí nejvíc, ti, co šátkům dříve sloužili téměř věrně.
Resp. můžeme skvěle konkurovat „lepénovcům“ ve Francii. Hurá! U nás máme příčinu běd všech – přeci Romy, že?!

Ale vážně. Copak že nám to, přesvědčeným Čechům, paní ombudsmanka dělá? Chce nás obrat o naše češství? Nikoliv, jen sdělila, že pokud přijmeme zástupce jiné kultury, jiné ideologie, není schéma přijetí předem dané, ale utváří se, min. respektuje na kulturní úrovni, k níž jsme snad staletími přeci jen mohli dojít.

Ano, pokud by nositelé „jinakosti“ vytvářeli podmínky pro destrukci konstrukce soudržnosti, pak je na místě být obezřetnými. V opačném případě můžeme posloužit snad jen vlastní hlouposti. Paní Šabatová, sloužíte destrukci? Já si myslím, že nikoliv. Sama jste možná překvapena, jak se nám ti někteří v Česku vybarvují…

Osobně mě nejvíce baví výroky páně Škromachovy. Ty jsou skutečně na Facebooku tou nejvyšší, cílenou směrodatností. A že pan Křeček, zdá se býti nespokojen? Chápu, i on mohl být na postu paní Šabatové…

A dál? Např. připomenu „šátko-bojovníkům“ následující citaci ze zákona ČR, tedy Listiny základních práv a svobod: