Významný dopad měl  také proces znárodnění, kolektivizace a  centrálně řízená ekonomika v období socialismu. Soukromé vlastnictví půdy a výrobních prostředků bylo omezeno, podnikání bylo znemožněno a  venkov  přišel o mnoho drobných živnostníků, kteří poskytovali základní služby jeho obyvatelům.  Centralizovaný systém upřednostňoval velká města a průmysl, nabízel  perspektivu pro mladé lidi, kteří pak venkov opouštěli. Postupně došlo ke ztrátě historických vazeb, tradic, kulturního dědictví a obecně vztahu k půdě, ke krajině a k venkovu.

Bohužel trend vylidňování venkova a stárnutí obyvatel venkova pokračuje i v tomto století, kdy se počet obyvatel v nejmenších obcích snížil o 4,2 procenta, a zaniklo přes sto malých obcí. Nejvíce jsou ohroženy vesnice vzdálené od velkých měst, s počtem do 500 obyvatel. Do roku 2050 má počet obyvatel planety přesáhnout 9 mld., z toho obyvatelstvo na venkově má tvořit necelé 3 mld..

Má-li mít český venkov budoucnost, je třeba, aby o život  na vesnici byl zájem. Ideálně  by to měli být lidé mladí, aktivní, kteří mají ke své obci vztah a chtějí v ní žít, nejen přespávat.