Významný dopad měl také proces znárodnění, kolektivizace a centrálně řízená ekonomika v období socialismu. Soukromé vlastnictví půdy a výrobních prostředků bylo omezeno, podnikání bylo znemožněno a venkov přišel o mnoho drobných živnostníků, kteří poskytovali základní služby jeho obyvatelům. Centralizovaný systém upřednostňoval velká města a průmysl, nabízel perspektivu pro mladé lidi, kteří pak venkov opouštěli. Postupně došlo ke ztrátě historických vazeb, tradic, kulturního dědictví a obecně vztahu k půdě, ke krajině a k venkovu.
Bohužel trend vylidňování venkova a stárnutí obyvatel venkova pokračuje i v tomto století, kdy se počet obyvatel v nejmenších obcích snížil o 4,2 procenta, a zaniklo přes sto malých obcí. Nejvíce jsou ohroženy vesnice vzdálené od velkých měst, s počtem do 500 obyvatel. Do roku 2050 má počet obyvatel planety přesáhnout 9 mld., z toho obyvatelstvo na venkově má tvořit necelé 3 mld..
Má-li mít český venkov budoucnost, je třeba, aby o život na vesnici byl zájem. Ideálně by to měli být lidé mladí, aktivní, kteří mají ke své obci vztah a chtějí v ní žít, nejen přespávat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV