Válková (ANO): U nás je bohužel trošku neurčité, co tvoří podstatu ústavnosti

11.01.2017 10:42 | Zprávy
autor: PV

Projev na 54. schůzi sněmovny 11. ledna 2017 k Zákonu, kterým se mění zákon o střetu zájmů:

Válková (ANO): U nás je bohužel trošku neurčité, co tvoří podstatu ústavnosti
Foto: Hans Štembera
Popisek: Helena Válková

Milé kolegyně, vážení kolegové, jsem ráda, že to včerejší odložené vystoupení mohu uskutečnit dnes, protože znáte moji /aspoň já si to o sobě myslím/ nezávislost, někdy možná až příliš zřejmou, která se projevuje právě kromě jiného i v tom, že ctím většinou bezvýhradně - nebo ctím bezvýhradně a většinou se mi to i daří - dodržování určitého ústavního pořádku, právního řádu, legislativních pravidel a vůbec toho, čemu my říkáme právní kultura v každé zemi. Myslím si, že pokud jde o novelu zákona o střetu zájmů, tak jak už naznačili a velmi podrobně rozvedli moji předřečníci včera /a zřejmě tomu tak bude i dnes/, nebyla zcela dodržena v tom smyslu, jak bychom si možná rádi představovali a jak bychom chtěli, aby ve vyspělé evropské zemi, kterou představuje Česká republika, tomu bylo pravidlem.

Abych byla trošku konkrétnější, můj kolega pan poslanec Vondráček relativně podrobně rozvedl a zabýval se otázkami, které se týkají testu ústavnosti, který by měl být měřítkem úrovně a kvality legislativy u všech zákonů a zejména u těch, které nějakým výraznějším způsobem ovlivňují politické procesy. Dovolte mi, abych v této souvislosti doplnila jeho výklad, protože jsem často došla k závěru v diskusích s poslanci a poslankyněmi, že ne vždycky všichni rozlišují to, co z hlediska ústavnosti by mělo být určitým mantinelem pro rozlišování právní normy, která testem ústavnosti projde a neprojde, a to je totiž rozdíl mezi takzvaným materiálním právním státem a formálním právním státem. Zatímco - když to hodně zestručním a nebudu tady mít přednášku na toto téma - formálním právním státem se rozumí zpravidla vázanost státní moci právem, to znamená celým právním systémem, tak materiální právní stát klade důraz na hodnotový základ pozitivního práva a na práva lidská.

A to je, myslím, velmi důležité, protože každá norma by měla projít nejenom testem ústavnosti v tom širším smyslu slova, tak, aby obstála, pokud budeme poměřovat její hodnotu nebo kvalitu z hlediska dodržování základních principů formálního právního státu, ale také z hlediska toho jádra právního státu, a to tvoří hodnoty, které jsou vtěleny právě v ústavě, v Listině základních práv a svobod, prostě v tom, co tvoří hodnotový základ určitého právního systému.

Dovolte mi například srovnání, které ve své publikaci uvádí pan doc. Kysela. Je to publikace Ústava mezi právem a politickou, úvod do ústavní teorie. Ale já nebudu moc teoretická. Já jsem si konkrétně vybrala příklad, který...

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, paní poslankyně. Prosím Sněmovnu o klid!

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

JUDr. Jeroným Tejc byl položen dotaz

Co se stane s majetkem, který bude pocházet z trestné činnosti, a který zabavíte?

Zaráží mě taky, že uvádíte, že budete moci zabavit majetek, který bude podezřelý. Neměl by být zabaven jen ten, u kterého je jisté, že pochází z trestné činnosti? Proti tomu nic nemám, ale pokud jde jen o podezření, nebude to pak snadno zneužitelné?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Malá (ANO): Děti nesmí být rukojmí konfliktních rozvodů

8:03 Malá (ANO): Děti nesmí být rukojmí konfliktních rozvodů

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k chystané reformě OSPOD.