1. Úvodem
Kam až dospěla Česká republika za 26 let od revoluce? Jaké vyhlídky má společnost, ekonomika a politika? Nebeské? Propastné? Něco mezi tím? Velmi smysluplným se jeví srovnání České republiky se zeměmi, které měly v moderních dějinách podobný osud ve zlém i v dobrém: se státy, které rovněž utrpěly trauma komunistické diktatury a kterým se poté dostalo privilegia členství v Evropské Unii.
2. Postkomunistický prostor v EU
Postkomunistický prostor v Evropské unii sestává z východních zemí Spolkové republiky Německo a z východních států Evropské unie. Pro celý tento prostor jsou typické určité strukturální podobnosti a analogické vývojové trendy, které jej odlišují jak od etablovaných demokracií v EU na straně jedné, tak od ostatních zemí bývalého východního bloku na straně druhé.
Od zavedených středoevropských demokracií v EU (např. Rakousko, Nizozemsko a západní Německo) se postkomunistické země EU liší traumatickou zkušeností s komunistickou diktaturou, která zpustošila morální hodnoty předtotalitní éry a hluboce deformovala politickou kulturu obyvatelstva. V důsledku toho trvají ve východní části Evropské unie rozličné systémové nedostatky na úrovni zastupování zájmů (zejména labilní stranické systémy), na úrovni aktérů (náchylnost ke korupci) a na úrovni občanské společnosti (slabší podpora demokracie a nedostatečná ochota k politické angažovanosti). Hospodářsky se postkomunistický prostor v EU odlišuje od vysoce rozvinutých tržních ekonomik EU nižšími příjmy obyvatelstva a nižším hrubým domácím produktem na hlavu, stejně tak vyšší mírou nezaměstnanosti.
Na druhé straně - od ostatních bývalých zemí východního bloku - se postkomunistické země
v EU odlišují tím, že se nachází v procesu politické a hospodářské konsolidace. Zaujímají špičkové pozice mezi transformačními zeměmi - jako do značné míry upevněné demokracie s tržní ekonomikou. V žádné z postkomunistických zemí v EU nedošlo k návratu autoritativního režimu. To je zcela fundamentální rozdíl oproti ostatním zemím bývalého východního bloku, kterým se privilegia vstupu do EU nedostalo. Ty jsou hodnoceny jako silně deficitní demokracie či přímo jako autokracie.
3. Společnost: Historická dědičná zátěž
Abychom mohli pochopit současné dění u nás, je nutno učinit několik poznámek ke společnostem v postkomunistickém prostoru EU, a k vlastnostem těchto společností, které jsou pro tento prostor společné.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Paní senátorko
... píšete, že pan Okamura nereprezentuje vaše postoje. A to si představte, že ODS a vůbec celá minulá pětikoalice nereprezentovala postoje mnoha a mnoha voličů! Našlo by se toho mnoho, co pětikoalice prováděla proti vůli voličů! Přesto jsme museli počkat, až volby sjednají nápravu! Nebylo by namíst...
Další články z rubriky
22:31 Fiala (SPD): V Berlíně se starali víc o blaho imigrantů než o vlastní občany
Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k dopadům blackoutu v Berlíně.
- 20:16 Prokšanová (KSČM): Primitivní antikomunista Sokol podněcuje k nenávisti
- 18:12 Juchelka (ANO): Stát nesmí fungovat na poslední chvíli, ale systémově
- 16:14 Niedermayer (TOP 09): Smlouva s Mercosur po 25 letech dohodnutá
- 14:12 Prokop (Stačilo!): Motoristé jsou s Babišem, zítra půjdou s ODS a Lidovci
- 12:17 Hladík (KDU-ČSL): Aby politika pomáhala lidem v každodenním životě - klíčové



