1. Úvodem
Kam až dospěla Česká republika za 26 let od revoluce? Jaké vyhlídky má společnost, ekonomika a politika? Nebeské? Propastné? Něco mezi tím? Velmi smysluplným se jeví srovnání České republiky se zeměmi, které měly v moderních dějinách podobný osud ve zlém i v dobrém: se státy, které rovněž utrpěly trauma komunistické diktatury a kterým se poté dostalo privilegia členství v Evropské Unii.
2. Postkomunistický prostor v EU
Postkomunistický prostor v Evropské unii sestává z východních zemí Spolkové republiky Německo a z východních států Evropské unie. Pro celý tento prostor jsou typické určité strukturální podobnosti a analogické vývojové trendy, které jej odlišují jak od etablovaných demokracií v EU na straně jedné, tak od ostatních zemí bývalého východního bloku na straně druhé.
Od zavedených středoevropských demokracií v EU (např. Rakousko, Nizozemsko a západní Německo) se postkomunistické země EU liší traumatickou zkušeností s komunistickou diktaturou, která zpustošila morální hodnoty předtotalitní éry a hluboce deformovala politickou kulturu obyvatelstva. V důsledku toho trvají ve východní části Evropské unie rozličné systémové nedostatky na úrovni zastupování zájmů (zejména labilní stranické systémy), na úrovni aktérů (náchylnost ke korupci) a na úrovni občanské společnosti (slabší podpora demokracie a nedostatečná ochota k politické angažovanosti). Hospodářsky se postkomunistický prostor v EU odlišuje od vysoce rozvinutých tržních ekonomik EU nižšími příjmy obyvatelstva a nižším hrubým domácím produktem na hlavu, stejně tak vyšší mírou nezaměstnanosti.
Na druhé straně - od ostatních bývalých zemí východního bloku - se postkomunistické země
v EU odlišují tím, že se nachází v procesu politické a hospodářské konsolidace. Zaujímají špičkové pozice mezi transformačními zeměmi - jako do značné míry upevněné demokracie s tržní ekonomikou. V žádné z postkomunistických zemí v EU nedošlo k návratu autoritativního režimu. To je zcela fundamentální rozdíl oproti ostatním zemím bývalého východního bloku, kterým se privilegia vstupu do EU nedostalo. Ty jsou hodnoceny jako silně deficitní demokracie či přímo jako autokracie.
3. Společnost: Historická dědičná zátěž
Abychom mohli pochopit současné dění u nás, je nutno učinit několik poznámek ke společnostem v postkomunistickém prostoru EU, a k vlastnostem těchto společností, které jsou pro tento prostor společné.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
Kde berete jistotu, že Írán nebude ve snaze budovat jaderný arzenál pokračovat?
Zvládl to jednou, proč by ne podruhé? A co mě zajímá ještě víc. Vy tvrdíte, že svět nebude bezpečnější ani stabilnější. Není to ale chyba vás politiků? Vy jen zbrojíte, ale o stabilitu se tu podle mě nikdo nesnaží. Příkladem může být válka na Ukrajině. Jak dlouho Evropa řešila jen pomoc Ukrajině a s...
Další články z rubriky

12:46 Michálek (Piráti): Startuje zákon o lobbování. Bude fungovat?
Lobbisté pod lupou? Dneškem začíná v Česku platit první zákon, který má konečně vnést pořádek do lob…
- 11:28 Okamura (SPD): Koupit byt si může dovolit už jen pětina nejbohatších
- 10:04 Farský (STAN): Přemýšlím, co dokážu změnit na Ukrajině
- 9:06 Lachnit (ANO): Jak by asi kacíř Masaryk slavil státní svátky?
- 8:04 Ministr Kulhánek: Regionální rozvoj nesmí stát na okraji zájmu společnosti a politiků
- 7:06 Dostál (Stačilo!): Skandál tím nezamažou a opozici neumlčí