Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci,

vzhledem k fázi diskuse si myslím, že když můj příspěvek bude zestručněný, tak bude o to vítaný více a možná bude o to více vnímaný. Já bych se také ve svém projevu rád soustředil čistě na formu vyhlášení nouzového stavu, nikoliv na obsah, o kterém byla převážná část dnešních vystoupení.

Víte, nedávno jsme si připomněli 100 dní trvání této vlády a já za těch 100 dnů už potřetí vystupuji jako předseda ústavně-právního výboru a řekněme z právního pohledu na určitou věc a už potřetí zde budu mluvit o obcházení zákona touto koalicí. Ten první případ byl, když jsme hlasovali o takzvaném zmrazení platů, které bylo ve skutečnosti snížením platů soudců, státních zástupců, ústavních činitelů a kdy došlo ke zneužití stavu legislativní nouze a zkrácenému řízení, které nemělo být.

Krátce nato jsem vystoupil, když se projednával pandemický zákon. Pandemický zákon, při kterém opět byl zneužit a obcházen stav legislativní nouze hned v té první fázi.

Následně, když na to upozornil i Senát a ta norma nám byla vrácena, tak vládní koalice odmítla hlasovat o tom, zda stav legislativní nouze trvá. Vládní koalice odmítla hlasovat o návrhu, že jsem já osobně navrhl zrušit stav legislativní nouze, ačkoli to právo podle jednacího řádu mám, ačkoli ani ten právní výklad, který zde putoval po poslaneckých lavicích, vůbec neodpovídal na tuto otázku. A došlo i k takovým věcem, jako ke znásilnění jednacího řádu, kdy bylo odebráno slovo osobě, která je nadána přednostním právem, a kdy se hlasovalo v době, kdy se nemělo hlasovat, a kdy se projednával zákon v době, kdy vůbec k jeho projednání nemělo docházet. A teď je to potřetí. Teď je to nouzový stav.