Protože v obci X není podepsána žádná koaliční dohoda, není vůbec jasné, který z kandidátů disponuje potřebnou nadpoloviční většinou hlasů pro zvolení starostou. Před vlastní volbou starosty musí zastupitelstvo rozhodnout, zda se bude volit veřejně, nebo tajně. Na návrh příznivců prvního, tedy toho zkušenějšího kandidáta, se zastupitelstvo rozhodne hlasovat tajně a to přesto, že přítomná veřejnost volala po volbě veřejným hlasováním. Veřejnost totiž chtěla vědět, kdo všechno konkrétně hlasoval pro prvního a kdo pro druhého kandidáta na starostu a rozhodnutí zastupitelstva o tajném hlasování vnímala jako alibismus a zbabělost a možná i podraz na voliče.
Nyní si představme úplně jiné ustavující zasedání zastupitelstva například v obci Y, na kterém opět kandidují na starostu 2 osoby. První kandidát na starostu sice není z vítězné strany, ale má díky předchozím jednáním a podepsané koaliční smlouvě přislíbenu podporu nadpoloviční většiny zastupitelů. Druhý kandidát, kterého nominuje ve volbách vítězná strana, potřebnou většinovou podporou logicky nedisponuje, ale je zřejmé, že se těší přízni přítomné veřejnosti a zároveň se šušká, že není úplně jasné, zda by ho rádi nepodpořili i někteří zastupitelé z koaličního tábora. Zastupitelstvo se tentokrát rozhodne na návrh příznivců prvního tedy koaličního kandidáta na starostu hlasovat veřejně a to přesto, že přítomná veřejnost si v tomto případě přála volbu tajným hlasováním. Veřejnost totiž tentokrát na rozdíl od první situace v obci X preferovala, aby každý zastupitel měl možnost hlasovat při volbě starosty tajně a nebyl tak při hlasování pod kontrolou svých spolustraníků.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Miloš Vystrčil