Zahradník (ODS): Musíme dotací podpořit nákup levnějších kotlů na dostupné palivo

24.10.2018 16:35

Projev na 20. schůzi Poslanecké sněmovny 24. října 2018 k návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2019.

Zahradník (ODS): Musíme dotací podpořit nákup levnějších kotlů na dostupné palivo
Foto: ods.cz
Popisek: Jan Zahradník z ODS

Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych se chtěl, jak už je mým zvykem, v prvním čtení vyjádřit ke kapitole 315 státního rozpočtu České republiky pro rok 2019, tedy kapitole, která se týká Ministerstva životního prostředí. Ta kapitola není příliš rozsáhlá co do finančního objemu, který je jí svěřen. Je tam zhruba 15 mld. korun, což ve srovnání s tím 1,5biliónovým rozpočtem je vlastně jedna setina, jedno procento. Přesto ale, když si vzpomeneme, jaká témata jsou frekventovaná v našich médiích, jaká témata jsou frekventovaná v debatách mezi občany, tak jsou to po pravdě témata, která se týkají životního prostředí. Je to klimatická změna jako určitý fatální globální efekt, který doléhá podle některých názorů na naši zem. Je to sucho, které trápí naše zemědělce, naše lesníky, které trápí vlastně nás všechny. A je to také otázka kůrovce, která byla velmi živá. Dokonce jsme tomu věnovali i samostatnou schůzi naší Sněmovny. To téma trochu utichlo s příchodem podzimu, ale určitě zase začne být živé s příchodem jara a léta, kdy nastanou další kůrovcové gradace. Proto tedy mi dovolte, abych o této malé kapitole přesto tady promluvil.

Konkrétně bych tedy začal příjmy rozpočtu naší kapitoly. Ty jsou, jak už jsem řekl, ve výši zhruba 15 mld. korun, z toho polovina je tvořena fondy Evropské unie a dalšími fondovými prostředky, a zhruba druhá, přibližně stejně veliká část, je tvořena příjmy z prodeje povolenek, tedy tak zvaných emisních povolenek. Tady dochází k nárůstu té příjmové částky o 1,4 mld. korun. Mohli bychom být rádi, Ministerstvo životního prostředí je určitě rádo, že má větší objem peněz na rozdělování. Tento jev, tento nárůst je důsledkem zvýšení ceny na trhu dražených emisních povolenek, která byla na začátku letošního roku zhruba ve výši 8 euro za kus a nyní dosahuje již tedy téměř 20 euro za jednu povolenku. To jsou určitě dobré peníze do našeho rozpočtu, ale musíme si být také vědomi toho, že tento nárůst ceny povolenek má významný dopad třeba na naše teplárenství, které se už teď s tím velmi těžce potýká. Samozřejmě se tím zvyšují jeho náklady a je to věc, kterou dříve či později my tady ve Sněmovně budeme muset řešit. Takže to je k příjmům.

Já bych další příjmové položky už podrobně nekomentoval, podíval bych se na výdaje, které jsou rozpočtovány tedy v přibližně stejné výši. A tady bych se věnoval některým vybraným výdajovým blokům, konkrétně výdajovému bloku na ochranu přírody a krajiny. Tady dochází k navýšení o 250 mil. korun zhruba. Výdajové okruhy, jakási podkapitola zlepšování stavu přírody a krajiny plus 200 mil. Ale už program péče o krajinu, jehož cílem je zlepšování krajiny, ať už jsou to managementová opatření, sečení pastva, vysazování, tady dochází ke zvýšení pouze o 5 mil. korun. Je tam 150 mil., ale to navýšení je o 5 mil. Přitom když srovnáme výšku té dotace s rokem 2017, je tam dokonce zaznamenatelný pokles o 10 mil. korun.

Čili tady jedno z těch opatření zadržení vody v krajině. Kdo tedy z ministerstva mluví o nutnosti zadržování vody v krajině, ať si uvědomí, že na to dávají poměrně málo peněz. V každém případě tedy ty částky nejsou adekvátní tomu důrazu, který je na ta opatření kladen.

Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny na léta 2019 až 2028. Tady je to stejné jako v roce 2018. Čili opět nedochází tady k nárůstu, který bychom čekali. Když si uvědomíme, jak závažné dopady má sucho, kůrovec, klimatická změna. Tady musím zase citovat: "Program je založen za účelem naplňování povinností vyplývajících z národní a evropské legislativy, z mezinárodně smluvních závazků a postupů a strategie Ministerstva životního prostředí."

No proboha, proč to není program založený za účelem obnovy přirozených funkcí krajiny? Proč se tady musíme pořád odvolávat na nějaké evropské mezinárodní smluvní závazky, evropskou legislativu a já nevím, co všechno? Pořád si necháváme od Evropy diktovat.

Pak tady máme podprogram ochrana a péče o přírodu a krajinu. Tady je nárůst na 150 milionů (o 150 milionů?). Významně tady chybí podrobnosti. Významně tady chybí podrobnější rozvedení této obrovské částky. Ona je totiž po tom zvýšení 406 milionů korun. Jedná se o prostředky Evropské unie, které tady budou přerozdělovány, ale není zde žádná konkrétní podrobnost. Zejména podrobnost, která by reagovala na to, co jsem zmiňoval - sucho, kůrovec, klimatická změna. Budou tady tvořeny plány, zase další stohy papírů. Není tady kůrovec, není tady zmíněno sucho. To je podle mě závažná chyba tohoto podprogramu.

Dalším výdajovým blokem je technická ochrana životního prostředí. To je tak nějak (nesroz.). Je tam 3,6 miliardy korun. To se nemění, tam není přidáno. Zkvalitnění nakládání s odpady je opět na stejné výši, jako bylo v minulém roce, ale pozor. Odpady, materiálové toky a ekologické zátěže a rizika, což je konkrétní podprogram, už má deficit 20 milionů korun. Prostě ekologické zátěže zřejmě nejsou tak velký problém. Přitom my, kteří v jejich okolí žijeme - ať už jsou to třeba jižní Čechy, severní Morava - tak dobře víme, že ekologické zátěže jsou velký problém. Nevím, proč je tady tedy minus 20 milionů.

Jinak ten text, který tady je, je text zkopírovaný z rozpočtu 2018, stejná slova, stejná písmenka, stejné řádkování, komplet všechno. Na jednotlivá podopatření není uvedeno, kolik na ně bude finančních prostředků.

Výdajový okruh zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizik a povodní je sice dotován navíc ve srovnání s minulým rokem 90 miliony korun, ale stále je tady deficit ve srovnání s rokem 2017 ve výši jedné miliardy korun. Pořád tady ten deficit máme. Monitoring povrchových vod. Tam to jde z nějakých důvodů z deseti na dva miliony korun. Opět není zřejmé, z jakého to je důvodu. Zlepšování kvality vody a snižování rizik a povodní. Tam je tady nárůst, ale opět jednotlivá opatření jsou stále stejná, zkopírovaná z minulého rozpočtu.

Já bych se mohl ptát, kolik je tady plánováno na odbahňování rybníků? Mluvíme o tom, že chceme zvyšovat retenční kapacitu krajiny, chceme zvyšovat retenční kapacitu vodních nádrží a tady na to není vyčleněno vůbec nic. Pan ministr by možná řekl - je to přece všechno v kapitole zemědělství. Tam je asi 600 milionů korun. Příjemci té dotace musí ze své kapsy přispět, podle mých informací 55 %. Tam je dotace pouze 45%. To je velmi málo a myslím, že je třeba s tím něco dělat.

Navíc naše legislativa, kterou jsme tady my schválili, tak bohužel k odbahňování rybníků nepřispívá, protože jsme z kalů z rybníků učinili odpad, což zabraňuje tomu, co si mnozí z nás myslí, jakože je věc samozřejmá a to jest to, že by se vytěžené bahno z rybníků vyvezlo na pole, kde by mohlo sloužit jako hnojivo. Není to možné. Stane se z toho odpad a je třeba s tím jako s odpadem nakládat. Čili my tomu, mám teď na mysli resort životního prostředí, ještě bráníme.

Ochrana klimatu a ovzduší. Další téma, které hýbe světem. Celkem plus 1,2 miliardy, ale pořád ještě minus 800 ve srovnání s rokem 2017. Opět je tedy zde jakýsi skrytý deficit.

Já bych tady možná už přešel k okruhu udržitelné využívání zdrojů energie, což patří do tohoto výdajového bloku. Podprogram energetické úspory. Je zde miliarda a půl a je to vesměs na snižování energetické náročnosti velkých veřejných budov a zvyšování využití obnovitelných zdrojů energie. A dalším cílem je dosažení vysokého energetického standardu nových veřejných budov.

Čili to se týká veřejných budov, budov, které budou ve veřejné správě. Na soukromníky se určitě ještě dostane. To ten rozpočet na to myslí. Toho jsem si vědom. Ale chci jenom říci. Jaké obnovitelné zdroje chceme využívat? Jak je chceme podporovat? Další solární energetika, další dotace, nebo větrné elektrárny? Nebo chceme podporovat biomasu? To tady také opět není. Je tady uvedeno, na co to - kondenzační kotle na zemní plyn, kombinovaná výroba elektřiny... Ale to všechno nejsou ty obnovitelné zdroje, která já mám na mysli, které tady byly zmíněny. A dokonce myslím, že o tom mluvil sám pan prezident ve svém projevu o obnovitelných zdrojích a nebezpečnosti jejich masivní podpory.

Na občany tady myslí náš rozpočet. Myslí na ně i program Nová zelená úsporám, který je dotovaný 2,7 miliardami korun. Já tomu vytýkám dlouhodobě to, že tento program přestal podporovat obnovu uhelných kotlů, podporuje kotle kombinované, kotle vyšší kvality, podporuje tepelná čerpadla, která jsou ovšem velmi drahá. Náklady na jejich pořízení činí až do 150 tisíc korun. I když s dotací, přesto pořizovatel musí vynaložit veliké prostředky.

A ti lidé, kteří topí v těch kotlích tou nekvalitní směsí a pálí tam ty různé kaly a plasty a já nevím co všechno, ti na to prostě nemají. Těm musíme dát šanci, aby dosáhli na dotaci, aby si mohli pořídit levnější kotel na dostupné palivo, kterým je uhlí. A dneska ty kotle na uhlí už jsou velmi čisté a jejich emisní charakteristika je možná srovnatelná s kotly na dřevo. Tady to vytýkám této kapitole.

Opět se tady ale, a to musím připomenout, na to bych málem zapomněl. Z tohoto programu Nová zelená úsporám je plánováno ještě pořád 30 % zdrojů na veřejné budovy, budovy veřejného sektoru. Čili k těm - já nevím, kolik tady bylo - k těm 1,5 miliardy ještě bude dalších 30 % těchto kotlíkových dotací.

Dalším výdajovým blokem jsou ostatní činnosti v životním prostředí. Tady z toho mě vždycky zaujme, když to řeknu solidním korektním jazykem, činnosti v ochraně životního prostředí. Tady několik prvních položek přejdu, ale zastavím se jenom u první. Agentura ochrany přírody a krajiny 400 mil. Kč, dochází k nárůstu o 75 zaměstnanců. To není málo. Určitě by stálo za to, zeptat se pana ministra, proč tento nárůst zaměstnanců tady budeme platit.

A hned se dostávám k další položce tohoto výdajového okruhu, a to jsou neinvestiční dotace neziskovým organizacím. Je tady teď, myslím, že už se ministerstvo nějak uklidnilo a po předchozích letech minulého období, kdy lineárně zvyšovalo tyto dotace, tak aspoň tady v této položce je pořád jenom těch 20 mil., což měli loni, předloni tam ještě zkoušeli 30, nakonec se nějak podařilo vyrovnat.

Jenomže je tady plánovaný program na podporu jednotlivých projektů, které ty neziskovky budou dávat. Ten počítá s minimální výší podpory 30 tisíc Kč, maximální výší 200 tisíc Kč, každá neziskovka může dát maximálně tři projekty, no a když si spočítáme, že to je nějaká průměrná výše podpory a 100 tisíc Kč, ta neziskovka dosáhne, řekněme, na dva, když už jsou to tak přičinliví lidé, že dosáhnou na dva projekty, a těch neziskovek aktivních může být kolem 50, jsem si vždycky spočítal, tak je to 10 mil. Kč. Na co tam je těch 10 mil. další, nevím, a také ve druhém čtení navrhnu přesunutí 10 mil. na jiný užitečnější výdajový okruh v našem rozpočtu.

Mluví se o kompenzaci ztrát obcí na území národního parku. Je tam deficit 400 tisíc Kč. Vždycky se ptám, kolik peněz dostanou Kašperské Hory, město na Šumavě, které má veliký majetek v národním parku, který je majetkem obecním a který nemůže vlivem zonace a nepřístupnosti používat. Jestli mu skutečně ta kompenzace, která činí 95 Kč na hektar její ztrátu vyrovná.

Nesmím zapomenout na transfery mezinárodním organizacím. Já pokaždé, už asi počtvrté už tady s tímto tématem vystupuji a ptám se vždycky pana ministra, žádá ministerstvo, aby udělal nějakou analýzu, jak jsou tyto smlouvy pro nás výhodné, které z nich ještě jsou živé, nebo které už jsou nesmyslné, které skutečně takto vysokou částku, která tady činí 250 mil. Kč, nějak mohli redukovat, mohli jsme ji snížit a ty peníze vynaložit třeba zrovna na to udržování vody v krajině, které je tam podle mého názoru podhodnocené.

Zatím nikdy mi nikdo žádný takový rozbor neudělal, a sice tady jsou napsány nějaké například Mnohostranný fond Montrealského protokolu, Dohoda o mezinárodní komisi pro ochranu Labe, Úmluva o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje, EUMETSAT apod. Nevidím tam nikde Pařížskou dohodu, kterou jste tady vy ratifikovali v minulém volebním období, která zavazuje naši zemi k určitým finančním plněním, ale přesto náš rozpočet, aspoň jsem tam nikde nenašel, že by Pařížská dohoda měla nějakou svoji položku v rozpočtu. Jenom pro informaci, podle ní se každý rok musí dát dohromady 100 mld. dolarů na podporu opatření v rámci ochrany navyšování globálního oteplování pro rozvojové země. Takže tady žádná Pařížská dohoda podle mě zmíněna není. )

Blížím se k závěru, dámy a pánové. Platy a zaměstnanci. Je zde plánovaný nárůst v naší kapitole 234 zaměstnanců. To je hodně. Zatíží to 185 mil. Kč rozpočet a dochází k navýšení platů, což kvituji s uspokojením. Lidé, kteří poctivě pracují v tomto nepříliš dobře dotovaném resortu, zaslouží nárůst platů. Tam je to asi o 2000 Kč v průměru, což já považuji za správné a nezpochybňuji to nikterak. A to jsou platy, to jsem musel zmínit, pane ministře, protože to se mi zdá, že je příliš, tolik mnoho nárůst.

A poslední moje připomínka se týká příspěvkových organizací ministerstva. Hydrometeorologický ústav, CENIA atd. Ale teď tady jsou parky. KRNAP, Národní park Šumava, Podyjí a České Švýcarsko. Jsou tady uvedeny globálně dotace, které dostávají, jsou to řády 156 mil. Kč dostane KRNAP, Šumava dostane 169 mil., Podyjí dostane 29 a České Švýcarsko 67, zaokrouhleno tedy na miliony. To je hezké, ale my přece ty parky máme každý jiný. Ty parky jsou každý jiný, ať už z hlediska rozlohy, nebo i z hlediska povahy té přírody, která tam je, její ochrany a jejího managementu. Takže má cenu spočítat, jaká je ta dotace na hektar území, a to už je něco jiného. Krkonošský národní park 4325 Kč na hektar. Dobré. Národní park Šumava ovšem 2453 Kč na hektar. Podyjí 4638 Kč na hektar a České Švýcarsko 8547 Kč. Proč Šumava má tak málo? To už ta bezzásahovost natolik pokročila, že se zabývá už jenom správou národního parku, evidencí, papírováním, dohlížením, trápením návštěvníků, kam nesmí chodit, a už se nestará o konkrétní management, o vysazování, případně těžbu a další věci, které by se měly podle mě dělat na Šumavě? Proč je takto nízká dotace na 1 hektar?

Slíbil jsem, že to je už konec, poslední. Ano, je tomu tak. Už dál tedy mluvit nebudu. V druhém čtení opět vystoupím a pokusím se předložit návrhy, které by podle mého názoru nějak aspoň minimálně ten rozpočet nějak vylepšily, tzn. ubrat tam, kde se peníze vyhazují oknem, různým neziskovkám nebo mezinárodním smlouvám a dát to na konkrétní obnovu krajiny a budování nádrží, odbahnění rybníků a tyto věci. V druhém čtení se opět přihlásím o slovo a své návrhy předložím. Děkuji za pozornost.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Premiér Babiš zdůraznil v Paříži hodnotu Evropské unie

19:42 Premiér Babiš zdůraznil v Paříži hodnotu Evropské unie

V Paříži jednal premiér Babiš s prezidentem Centre Pompidou Lasvignesem a vystoupil před studenty Sc…