Přeji dobré odpoledne, dámy a pánové.

Já jsem tady pozorně vyslechl vystoupení, která se týkala zahraniční politiky vlády České republiky. Pozorně jsem sledoval. Pamatuji si některé věty, které tady zazněly. Vybavuji si, že tady padla věta "já ve svém vystoupení nebudu černobílý, ale vláda vůbec neví, co se na Ukrajině děje". Také padlo, že neexistuje česká zahraniční politika a že se snad o ní tady dnes něco dozvíme.

Dovolte mi tedy několik slov. Já bych vám rád sdělil, že dnes ráno navštívila Prahu poměrně vzácná návštěva - pan Didier Burkhalter, který je předsedou Švýcarské federace, který je ministrem zahraničí Švýcarska a který v této chvíli předsedá OBSE. Doprovázel ho pan Lamberto Zannier, generální tajemník OBSE. Já se s panem Burkhalterem vídám poměrně často, ale dnes jsem byl velice rád, že tady byl, byl jsem tedy opravdu šťastný, že tady byl. A víte proč? Protože OBSE je jediná mezinárodní instituce, která je součástí mírového plánu pana Petra Porošenka, protože mírový plán, který vám tady můžu přečíst celý: první bod je okamžité uzavření příměří, druhý monitoring OBSE, třetí decentralizace a čtvrtý monitoring rusko-ukrajinské hranice. V těchto bodech najdete OBSE několikrát. Opakuji, že to je jediná mezinárodní instituce, která je přímo zahrnuta do řešení tohoto konfliktu. Já jsem dnes mluvil s panem Didierem Burkhalterem, který mi líčil své poslední rozhovory s panem Vladimírem Putinem, poměrně velmi čerstvé. Pan Zannier mě informoval o jednáních, která měl s proruskými separatisty. Dokonce i jmenovitě mi říkal poslední jednání s konkrétními osobami. Říkám to proto, že jsem cítil tuto návštěvu a nejenom tuto návštěvu, u nás dneska zasedalo OBSE ve velké síle, protože Praha pořádala ekonomickou a environmentální konferenci OBSE. Já jsem byl hostitelem této konference, které jsem se i v úvodu účastnil. Ale dal jsem si samozřejmě čas a poměrně důkladně jsem se bavil s oběma dvěma pány, které jsem tady dnes hostil. Mám dojem, že tyto rozhovory měly pro mě obrovskou cenu proto, že byly neuvěřitelně čerstvé informace o tom, co se v této chvíli na Ukrajině děje. Rád bych vám připomněl, že OBSE v této chvíli má za úkol rozmísťovat monitory na linii příměří mezi oběma stranami, že jsem se s nimi zabýval otázkami monitorování hranic, možnostmi, které mají a co by potřebovali, aby mohli tuto funkci plně splňovat.

Nezlobte se, říkám to s určitou hořkostí, protože jsem musel vyslechnout slova o tom, že tady nikdo nic neví o tom, co se na tom území děje. Já si troufám tvrdit, že ta jednání, která jsem zrovna dnes měl, byla s těmi, kteří možná o tom ví víc než kdokoliv jiný. Protože já k tomu dodám ještě to, že Evropská unie a COREPER si vyžádal na dnešní odpolední jednání právě zprávu OBSE o tom, jak je dodržováno příměří na východní Ukrajině. OBSE je instituce, která byla požádána, aby o tom podala zprávu. Skoro je mi líto, že jsme této návštěvě v této zemi nevěnovali větší pozornost, protože lepší zdroj snad v této chvíli byste těžko hledali. Když se tady tedy bavíme o tom, kdo co v této místnosti ví o tom, co se na východě Ukrajiny děje, a když tady byla vláda obviněna, že o tom údajně neví nic. Chápete? A to bylo prezentováno jako nečernobílé hodnocení situace.

Víte, já rozumím tomu, že celá ta věc asi jitří veřejnost. Sám jsem byl v Orlové a ve Frýdku-Místku, kde jsem sledoval, jak se ti občané rozestupovali na dvě skupiny, které se staly dvěma soupeřícími skupinami o názor na Ukrajinu. Takže já vím, jak to štěpí společnost. Já bych chtěl na začátku vyzvat - mně to připadá, že v něčem ten spor je vadný, protože mně připadá, že v této zemi, i když jsem pozoroval ty občany na tom náměstí, tak jsem přesvědčen, že v podstatě těm lidem tam jde o stejnou věc. Mají strach o to, co se děje a chtěli by zajistit bezpečnost, prosperitu svých životů, chtěli by žít normální život. Mám pocit, že tohle je to, co nás spojuje a že bychom na to měli myslet i v této Sněmovně, když se debatuje o takových věcech, jako jsou vážné konflikty na našich hranicích.