Úřední představitelé EU při příležitosti Světového dne svobody tisku opakovaně zdůrazňují závazek k ochraně svobody médií a novinářů. Ve svých prohlášeních uvádějí, že cílem evropské legislativy je posílit redakční nezávislost, omezit zneužívání soudních sporů proti novinářům a zároveň bránit šíření dezinformací při zachování svobody projevu.

„Ať zazní pravda, ať je tisk svobodný,“ zaznívá v oficiálním sdělení. Podle něj novináři dávají hlas těm, kteří ho nemají, a přispívají k transparentnosti veřejného života. EU v této souvislosti odkazuje například na Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), směrnici proti tzv. SLAPP žalobám a také na Zákon o digitálních službách (DSA), který má regulovat obsah na velkých online platformách.

Kritici však upozorňují, že výklad těchto opatření se v praxi liší a může vést k napětí mezi ochranou svobody projevu a regulací obsahu. Podle nich existuje riziko, že opatření zaměřená na boj proti dezinformacím mohou být v některých případech vnímána jako zásah do svobody slova nebo jako prosazování určitého interpretačního rámce.

Debata se promítá i do konkrétních případů. Případ Musk. EU od roku 2023 intenzivně tlačila na X, aby cenzuroval „dezinformace“ a „hate speech“. V roce 2024 Thierry Breton (tehdejší komisař) poslal Muskovi otevřený dopis s požadavkem na cenzuru živého rozhovoru s Donaldem Trumpem před americkými volbami. Musk to odmítl jako cenzuru. V prosinci 2025 EU udělila X pokutu 120 milionů eur (první pokuta pod DSA) za „deceptive design“ modrých zaškrtávátek, nedostatečnou transparentnost reklam a omezování přístupu výzkumníkům k datům. X se odvolal u evropského soudu a označil to za trest za obranu svobody slova. Američtí republikáni v Kongresu to označili za „cizí cenzuru“ amerického projevu. EU zároveň vedla další vyšetřování X kvůli doporučovacím algoritmům a „šíření nenávisti“.
 

Tyranny Breton gets his dessert https://t.co/Oc41xFMlyI