Protože střídání času na dalších pět let ale rozhodně není jen pouhá technická novelizace navazující na směrnici EU z roku 2000, jak nám nedávno tvrdila paní ministryně Marksová. Tvrdit něco takového považuji za absolutní nesmysl svědčící o naprosté neznalosti paní ministryně. Ne, opravdu nejde jen o přetáčení hodin dvakrát v roce.

Pro některé lidi totiž znamená přechod z letního času na zimní (a naopak) nezanedbatelné zdravotní či psychosomatické potíže. Studie o zvýšeném počtu srdečních záchvatů po přechodu na letní čas jsou už více než známé. A to nemluvím o komplikacích v dopravě či biorytmech hospodářských zvířat.

Hitler chtěl šetřit energií

Proč tedy vlastně bylo takové opatření zaváděno, když může lidem způsobovat vážné problémy? Hlavním argumentem pro letní čas byla vždy úspora energie. Poprvé se tak stalo v době první světové války, kdy měl letní čas lépe vyhovovat potřebám válečného hospodářství. Ze stejného důvodu byl letní čas zaváděný i za druhé světové války. V Česku se pravidelně mění čas od roku 1979. I tenkrát za tím stála především snaha ušetřit.

Argumentace neplýtváním energií však ztratila v současné době jakoukoli relevanci. Ukazuje se, že úspory energie jsou prakticky nulové. Rakouský svaz podnikatelů v energetice dokonce uvádí, že zavedení letního času nejen nepřináší energetické úspory, ale naopak vede ke zvýšené spotřebě pohonných hmot a to z jednoho prostého důvodu. Lidé častěji jezdí auty až do pozdějších večerních hodin.