Senátor Drahoš: Chybí nástroje pro podporu inovací

23.07.2025 18:02 | Monitoring

Projev na 13. schůzi Senátu ČR 23. července 2025 k návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí.

Senátor Drahoš: Chybí nástroje pro podporu inovací
Foto: Facebookový profil Jany Filipové
Popisek: Senátor Jiří Drahoš

Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, máme před sebou návrh zákona, který bych se nebál nazvat historickým počinem. Už velmi dlouho se u nás hovoří o potřebě nového právního rámce, který by zmodernizoval a zpřehlednil veřejnou podporu výzkumu, vývoje a inovací. Jak zmínil pan ministr, poslední takovýto rámec byl zákon o podpoře výzkumu, vývoje a vývoje z veřejných prostředků v roce 2002. Ten je již výrazně zastaralý a nedostatečně reflektuje mezioborový výzkum, potřebu udržitelného rozvoje a o digitalizaci či umělé inteligenci ani nemluvě. Od těch dob se pro českou vědu z legislativního hlediska udělalo bohužel jen velmi málo. Naopak někteří politici naprosto neznalí prostředí výzkumu a vývoje stabilitu naší vědy a výzkumu spíše ohrožovali. Jako bývalý předseda Akademie věd jsem toho býval opakovaně svědkem. Další problém spatřuji v tom, že stávající systém financování vědy a výzkumu není dostatečně výkonnostně orientovaný. Chybí kritéria hodnocení, která by reflektovala kvalitu a dopad výzkumu. A může tak docházet k tomu, že část veřejných prostředků je vynakládána bez jasné návratnosti pro společnost. S tím je spojena i slabá vazba na inovace a transfer znalostí do praxe a tolik skloňovaná nízká konkurenceschopnost v mezinárodním kontextu. Oceňuji proto, že se současná vláda v osobě tehdejší paní ministryně Heleny Lagšádlové a jejího týmu pustila do úkolu připravit zbrusu nový zákon, který se na tyto výzvy snaží reagovat. A zavádí celou řadu pozitivních změn. Když jsem o tom s tehdejší paní ministryní na začátku volebního období poprvé hovořil, bylo mi jasné, že to bude úkol, jehož dokončení v rámci jednoho volebního cyklu bude opravdu velkou výzvou. A já jsem velmi rád, že pan ministr Ženíšek navázal na práci své předchůdkyně. A z mého pohledu skutečně v hodině dvanácté dotáhl předkládaný zákon do konci. A my tak nyní v Senátu můžeme definitivně pomoci lépe nastavit podporu české vědy. Ten zákon obsahuje velké množství pozitivních změn.

Pan ministr tady některé z nich citoval. Já si dovolím zmínit jen z mého pohledu to nejpodstatnější. V české vědě se dlouhodobě potýkáme s chybějícími nástroji pro podporu inovací. Předkládaný zákon na to reaguje tím, že zakotvuje transfer znalostí jako systémový prvek. Výzkumné organizace i poskytovatelé podpory tak budou muset mít strategii, jak výsledky převést do praxe. Zákon zároveň umožní zakládat takzvané aplikační společnosti, které budou moci obchodně rozvíjet tyto výsledky ve spolupráci s podniky či rovnou uvádět technologie na trh. Zákon také zavádí cílené hodnocení účelových programů, které bude propojeno s financováním a koncepcí transferu znalostí. S tím souvisí i důraz na otevřený přístup k vědeckým informacím a výzkumným datům jako stát tohoto hodnocení. To by mělo ruku v ruce se snížením byrokracie a zjednodušením projektových postupů vést k efektivnějšímu rozdělování prostředků na vědu a výzkum. V navrhovaném zákoně také velmi oceňuji zavedení právního pojmu výzkumníka v rané fázi kariéry, což umožní pro mladé pracovnice a pracovníky zavést speciální a hlavně transparentní programy podpory. Z vlastní praxe vím, jak právě nedostatečná podpora vědců a vědkyň na začátku jejich kariéry je častou příčinou jejich odchodů z oblasti vědy, což je tedy nejen neefektivní z hlediska nakládání s veřejnými prostředky, ale unikají nám tak skutečné vědecké talenty. Ten zákon samozřejmě obsahuje řadu dalších více či méně zásadních změn, které pomohou nastavit jasná pravidla jak pro financování samotné vědy a výzkumu, tak pro technologický transfer a propojení s komerční sférou. Někdo by mohl namítat, že jde o změny spíše evoluční než o revoluci, kterou by v jistých směrech česká věda možná uvítala, ale k tomu bych argumentoval analogií se vzděláváním. Když hovoříme o reformách regionálního školství, často používáme příměr o tankeru, jehož pootočení kormidlem se pozitivně projeví až za určitou dobu. A u vědeckých institucí to platí neméně. Zejména s ohledem na jejich stabilitu, což je jeden z klíčových prvků pro jejich úspěšnou činnost. Kolegyně a kolegové, já považuji předkládaný zákon za maximum možného a dovoluji si vás požádat o jeho schválení ve znění postoupeném z Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

Myslíte, že zas nastane doba, kdy se bude moci říkat skutečná pravda?

Co hodláte jako strana v případě úspěchu udělat proto, aby se opět smělo problémy nazývat skutečnými jmény, aniž byste pak čelil nějakému stíhaní třeba za xenofobii, rasismus, či nařčení, že jste proruský atd?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Diskuse obsahuje 9 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Senátor Růžička: Necháváme naše talenty mizet do zahraničí

22:33 Senátor Růžička: Necháváme naše talenty mizet do zahraničí

Projev na 13. schůzi Senátu ČR 23. července 2025 k návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a tran…