Zatímco premiér Sobotka má radost z toho, že se podařilo zrušit druhý pilíř důchodového systému, já mám obavu, že lidé budou mít v budoucnu důchody nižší, neboť vláda ani v roce 2015 nepředstavila smysluplnou alternativu k důchodové politice.

Stejně tak nesdílím nadšení ze zrušení zdravotnických poplatků. Miliardové výpadky ve zdravotnictví tak musejí daňoví poplatníci zaplatit stejně svými daněmi. Škoda, že nemohly být použity na jiné priority. Přestože se ekonomice v Česku v tomto roce daří a podle většiny expertů je to vhodná chvíle proto, aby se přistoupilo třeba i k nepopulárním, přesto ale potřebným krokům, vláda spíš jen ruší, utrácí a nenabízí ani po dvou letech řízení země žádná smysluplná a koncepční řešení.

Naopak to, co vláda zavádí, se již po několika měsících ukazuje jako bezzubé. Příkladem může být např. vládní podoba zákona o státní službě. Ta se po několika málo měsících praxe ukazuje spíš jako nástroj pro zabetonování státní správy loajálními úředníky napojených na některou z vládních stran, než jako zákon chránící úředníka.