„Posun je opravdu značný,“ řekl pro ParlamentníListy.cz komunistický poslanec a stínový ministr financí Jiří Dolejš. Ten posun je podle něj plně srovnatelný s posunem za období od Velké francouzské do říjnové revoluce.

„Je to rozměr prostě skoro století. V době, kdy Uljanov zvedl bolševiky k revoluci, končila první světová válka, ve světě se rodily moderní imperiální velmoci a sociální skupiny byly velmi koncentrované, mám na mysli především dělníky, kteří byli koncentrovaní ve velkých výrobnách, vysvětluje Dolejš. To všechno, jak říká, ovlivňovalo svět a politický zápas ve fázi, kdy se teprve rodilo rovné volební právo, kdy se formulovaly požadavky na emancipaci v oblasti sociálních práv. „Za tu dobu se ušel velký kus cesty dopředu, ale i zpátky,“ míní poslanec.

„Dnes je volební rovné právo ve většině zemí, sociální práva jsou deklarována v národních i nadnárodních smlouvách. A protože je to dnes považováno za samozřejmost, přestávají se ta práva dodržovat. A to je ten krok zpět,“ vysvětlil Dolejš otázku redakce, jaký zpáteční krok měl na mysli.

Za to si prý jako levice a socialisté mohou sami, protože krach tohoto projektu, založeného před 95 lety, vytvořil prostor pro to, aby se aktivizovala ta druhá, pravicová strana. „Čili si za to můžeme sami a to je také krok zpět,“ směje se Dolejš.

Štěpení levice nedopadlo dobře

Problémem je podle Jiřího Dolejše i struktura levice. Jak říká, původní socialistický svět existoval na základě takzvané tradiční nebo autentické sociální demokracie, která vyrůstala přímo z Marxovských kořenů. „Byl to přece Karel Marx, kdo stál u kořenů první internacionály,“ připomíná kapitolu historie… Po první světové válce však došlo k rozdělení až rozkolu hnutí. „Na jedné straně byla takzvaná Leninská větev, která aplikovala na část světa to, co se zkoušelo v  Sovětském svazu. A na druhé straně tu byla sociálně-demokratická větev, která zvolila cestu postupných kroků,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Dolejš.