V Partii na Primě hovořil bývalý prezident Václav Klaus také o nezaměstnanosti, která je u nás nejnižší ze všech zemí v EU. I když je tato věc na jedné straně k potlesku, na druhé straně skutečnost chápe i jako výzvu, aby se s pracovními silami zacházelo co nejefektivněji. Rozdíl v počtu odpracovaných hodin na zaměstnance za rok u nás a v Německu je totiž podle něj „nekonečný“, což znamená, že hodiny v zaměstnání proflákáme. Prostor je podle bývalého prezidenta k uvolnění řady pracovníků z míst, kde je přezaměstnanost a volná pracovní morálka. Tyto síly by mohly být užitečné jinde, a tak poskytnou ekonomice jistou volnost. Pro příklad sáhl do mediálního prostoru a připomenul, že Český rozhlas chce propustit sto zaměstnanců, což je podle něj revoluční věc. Jen by jich mohlo být více. „Čekám, kdy Česká televize řekne, že když rozhlas 100, tak my 1 000 uvolníme a všichni tito lidé by mohli pracovat třeba v automobilovém průmyslu a zvýšit potenciál českých subdodavatelů pro německé automobilky,“ navrhl Klaus. Na to, jestli by jeho nápad v souvislosti s Českou televizí mohl být hodný pozornosti, jsme se ptali osobností kulturního i politického života.
Vždyť v automobilce dělají samí Poláci a Rumuni…
Herec Jan Kuželka, který se na televizních obrazovkách pohybuje přes čtyři desetiletí, se domnívá, že Klaus má v podstatě pravdu. „Vždyť v automobilce dělají samí Poláci a Rumuni… Kdyby byli uvolnění z práce noví lidé, mohli by přijít,“ upozornil. Práci České televize si ale pochvaluje, protože s ní má jen dobré zkušenosti. „Nakonec byla to jediná televize, která dříve existovala, a já jsem s nimi udělal desítky, desítky věcí, na které rád vzpomínám. Samozřejmě dnes tam působí zase jiní lidé, ale neřekl bych, že točí špatné věci. Akorát to s největší pravděpodobností stojí strašně peněz,“ dodal. Pokud budou mít v pořádku hospodaření, nemá nic proti. „Kdyby dotovali filmy, na které lidé nebudou chodit, tak je to špatně. Ale pokud natočí něco, na co se dá dívat a lidé to budou kvitovat, pak je vše v pořádku,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. A zda je podle něj právě Česká televize vhodným místem, kam by se mělo sáhnout kvůli přezaměstnanosti pro sílu vhodnou jinde? „No, když se podíváte na ten obrovský moloch, který je jako malé město, nevím, jestli všichni lidé mají opravdu takové zařazení, že tam musejí být. Ale nedovedu na to odpovědět. Nevím, co tam kdo dělá,“ reagoval Kuželka.
Další známá tvář televizních obrazovek, herec Ivan Vyskočil, okomentoval slova Václava Klause takto: „V těchto věcech, co říkal bývalý prezident, se tedy ausgerechnet nevyznám, ale myslím si, že kdyby z České televize odešlo několik zaměstnanců, mohla by konečně dělat pořádné pořady. Sedí tam tolik zbytečných lidí… A když se dělá nějaký pořad, který třeba i za něco stojí, připravuje ho úplně minimální štáb čtyř nebo pěti lidí, zatímco prdelí tam žehlí židli prostě kdekdo. Tam se moc od revoluce se zaměstnanci nehnulo. Tam si vzájemně pod sebou ty židle drží.“ O kvalitě práce České televize vysoké mínění nemá. „Já tam ani nehraji, ani nedocházím a s Českou televizí mám jen takové zkušenosti, jak jsem už o nich hovořil v ParlamentníchListech.cz, a to, že jsou silně zaujatí. Je to téměř štvavá vysílačka.“
Spisovatel Hynek Klimek uvedl: „Beru to spíš jako bonmot, protože odborné práce by podle mne vždycky měli dělat odborníci. Takže nevím, jestli by německé automobilky zrovna zajásaly, kdyby auta opravovali lidé z této profese.“
Problém není množství, ale kvalita
„Nemyslím si, že je v ČT mnoho lidí. Předlistopadová Československá televize měla devět tisíc zaměstnanců, dnes jich má veřejnoprávní televize ani ne polovinu,“ říká ke slovům Václava Klause bývalý poslanec hnutí ANO Zdeněk Soukup, který má dlouholeté zkušenosti jak s prací pro Československou televizi, tak později pro Českou televizi, kde mimo jiné i pět let šéfoval oblastní zpravodajské redakci. „Problém vidím ve využití kapacit. Česká televize zůstává hodně dlužná při naplňování veřejně prospěšných funkcí. To podstatné ovšem je, že se stala hlásnou troubou neoliberalismu a nevytváří dostatečný prostor jiným myšlenkovým proudům,“ zhodnotil Soukup. „Ovládli ji nikým nevolení a samozvaní hlasatelé ‚jediné pravdy‘. To platí o tvůrcích i respondentech zvaných do pořadů. Jestli je třeba něco změnit, potom jsou to zákon o ČT a její současné vedení,“ dodal.
„Na Českou televizi se snáší spousta kritiky a bývalý prezident říká to, co lidé chtějí slyšet. V jistém smyslu bych mu ale dala za pravdu,“ reagovala bývalá poslankyně a známá novinářka Jana Lorencová, která připomenula, že v České televizi už v minulosti došlo k zásadnímu omezení počtu zaměstnanců. „Problém není v tom, že by ČT měla mnoho zaměstnanců, ale v jejich kvalitě. Redaktoři a reportéři, především ti noví, neumějí správně česky, používají tvary, které mě doslova tahají za uši. Kvalita reportérů mě neuspokojuje,“ vysvětlila.
„Sice mohou propouštět znovu, ale kdo bude vyrábět? Pak by museli pořady kupovat tzv. na klíč od soukromých firem, které si nasadí své ceny. Ve výsledku by to přišlo mnohem dráž než vlastní výroba.“ A že Václav Klaus nepřímo doporučil pracovníkům ČT, aby se uplatnili raději v automobilovém průmyslu? „Neposílala bych je právě do automobilky, což zavání výsměchem, ale domnívám se, že řada současných redaktorů, reportérů, a dokonce i dramaturgů nemá ve veřejnoprávním médiu co dělat. Já bych je poslala někam, kde se naučí správně mateřskému jazyku, kde se naučí informace ‚nevyštěkávat‘, ale vyslovovat a kde pochopí, že to nejsou oni, kdo mají právo poučovat respondenty, jak a co mají říkat, když se to redaktorovi právě nelíbí. Zkrátka poslala bych je někam, kde by pochopili, co je to pokora vůči divákovi, který si je jen tak mimochodem platí z vlastní kapsy, pokora, která neodmyslitelně k tomuto řemeslu patří. Možná by pak také pochopili, že nejsou ‚pupkem světa‘. Takže asi by jich nebyla tisícovka, ale pokud bych přidala i ty, kteří nás doslova válcují neobjektivním přístupem k informacím, které nám předkládají, tak by se vlastně nějaká ta stovka těch, co v České televizi nemají co dělat, docela jistě našla,“ podotkla Lorencová.
Novinář, spisovatel a exposlanec Martin Komárek uvedl: „Já myslím, že pan Klaus žertuje. Protože jinak to není vyložitelné. Samozřejmě ne každý dělník ze Škodovky, při vší úctě, může dělat rozhlasového redaktora a ne každý rozhlasový redaktor může dělat dělníka ve Škodovce.“ O počtu zaměstnanců by si měli podle Komárka rozhodovat v České televizi.
„To já bych nechal na ní. Ale obecně soudím, že obě dvě veřejnoprávní instituce při vší úctě k nim jsou staromódní a měla by se restrukturalizovat. Nemuseli by propouštět lidi, ale možná by se mohli zbavit přebytečné zastaralé techniky a celkově zeštíhlit rozpočet. Propouštění není věcí dne a není podle mne ani namístě, protože lidi jsou nejcennější kapitál. Samozřejmě pouze vedení rozhlasu a televize může posoudit, kteří z nich jsou přebyteční a kteří z nich naopak by potřebovali například přidat.“
Návrat padesátých lét? Tehdy intelektuály posílali do dolů
Na Klausův šťouchanec vůči České televizi zareagoval i předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík, mimo jiné člen volebního výboru, který má v agendě i veřejnoprávní média. „Popravdě nevím, proč by chtěl pan Klaus posílat novináře, aby pracovali v automobilovém průmyslu. Trochu mi to připomíná padesátá léta, kdy intelektuálové měli jít do dolů. Nevraživost Václava Klause vůči ČT je dostatečně známa,“ uvedl. „Řeknu to jinak: ČT má mít nezávislost a pohybovat se v rámci rozpočtu daného zákonem. Nechtít teď zvyšovat poplatky a vystačit s tím, co má. A kolik lidí zaměstnává, je její věc. Myslím, že by politici, a to ani vysloužilí, do personální politiky veřejnoprávních médií zasahovat neměli,“ dodal.
„Personální politika je v gesci daného veřejnoprávního média. Nás pouze případně transparentně bude zajímat koncepce daných změn. Pokud pan Klaus chce pracovat v automobilovém průmyslu, nikdo mu nebrání,“ sdělil poslanec Pirátské strany Tomáš Martínek, místopředseda volebního výboru.
Ing. Tomáš Martínek
„Opravdu vidím jiné závažnější problémy, než je šťouchání do veřejnoprávních médií,“ uvedl místopředseda ODS, poslanec a starosta Líbeznic Martin Kupka.
Petr Štěpánek, který byl redaktorem České televize a také místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, poslal ParlamentnímListům.cz krátkou reakci: „Proč jenom tisíc?“
„Redaktoři ČT aktivně ekonomice neškodí. Raději bych viděl, aby se počet byrokratů na úřadech vrátil na úroveň před dvaceti lety. Ještě lépe, kdyby s tím zmizela většina jejich agendy a ti lidé by mohli mít radost z toho, že najdou práci, kterou někdo skutečně potřebuje,“ přidal svůj názor Tomáš Pajonk, předseda Svobodných.
„V poslední době je módou kopat do veřejnoprávních médií. Jisté je možné zefektivnit činnost ČT, a to i snížením počtu zaměstnanců. Rozhodně však ne stovkami či tisícem možných propuštěných. A také jsem přesvědčen o neuplatnitelnosti těchto osob v průmyslu,“ uvedl Antonín Seďa, poslanec ČSSD v letech 2002 až 2017.
Ing. Antonín Seďa
Až dojde ke krizi, bude propouštění realitou
Svůj náhled na věc přidal i firemní sociolog Vojtěch Bednář: „Zcela upřímně, uvolňování zaměstnanců z důvodu zvýšení efektivity je tak trochu sněžný muž… Mnoho jich o tom mluvilo, ale nikdo to ještě neviděl. Firmám chybějí zaměstnanci, přetahují si je, využívají zdrojů, které byly donedávna tabu, dovážejí ze zahraničí. Zvyšování efektivity, robotizace, umělá inteligence anebo koncept průmyslu 4.0, který by na tom mohl něco změnit, je spíše k diskusi u kávy a u chlebíčku než realita českých firem. V okamžiku, kdy dojde ke krizi anebo zvratu v ekonomice, bude propouštění realitou. A nejen ono, také krácení mezd, outsourcování. Firmy se na to připravují už dnes, pociťujeme to my, když učíme manažery zvládat zaměstnance v problematických situacích, které nejsou. Oni to berou jako investici do budoucna, o které vědí, že přijde.“ Pokud jde o řešení situací s propouštěním, je to komplikovaná disciplína. „Lidé nejsou flexibilní zdroj, není snadné je adaptovat na jinou profesi. Stejně tak není snadné přesně vážit efektivitu práce a osobně se neztotožňuji s představou, že se zaměstnanci flákají, to je přinejmenším ve výrobních oborech už opravdu spíše historická fikce.“
Psali jsme:
Autoři: Daniela Černá, David Hora, Oldřich Szaban
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: .
