Česká Ústava neřeší konkrétní termíny, do kdy má nový premiér čas požádat pro svůj kabinet Poslaneckou sněmovnu o důvěru.
„Bohužel se v našem státě obecně dostatečně nedodržují ústavní zvyklosti,“ říká pro ParlamentníListy.cz bývalá ústavní soudkyně, nyní senátorka zvolená za SZ. Není to podle ní v souladu s parlamentním systémem, který je u nás nastaven jako zvyklost. Jak ale říká, ani Zemanovi předchůdci tyto parlamentní zvyklosti ne vždy dodržovali. Podle jejích slov tak od 90. let parlamentní či ústavní zvyklosti nebyly prezidenty dodržované.
Prezidenti si u nás dělají co chtějí
„Prezident by měl podle těchto zvyklostí pověřit relativního vítěze voleb,“ připomíná Wagnerová. Kdyby pak jím složená vláda nedostala důvěru, měl by nechat vytvořit vládu druhého relativního vítěze voleb. Kdyby i tato vláda neuspěla, nastupuje předseda Poslanecké sněmovny, který by měl osobu premiéra generovat. Teprve pak přichází na řadu úvahy o rozpuštění sněmovny, které má ale opět v rukou prezident,“ popisuje proces bývalá ústavní soudkyně.
Psali jsme:
Samozřejmě, že kolovaly různé spekulace o tom, zda má prezident při výběru premiéra naprosto volnou ruku. „V duchu toho, co už bylo vyřčeno, by prezident neomezeně volnou ruku při volbě premiéra mít neměl, kdyby tedy ovšem fungovaly parlamentní zvyklosti. Ale ty zvyklosti nefungují,“ říká Wagnerová, „což pak vede k tomu, že má prezident pocit, že si může dělat, co chce,“ dodává. Takový postoj pak ale nutně musí podle Wagnerové vychýlit celý tento „zvyklostní“ systém, „což tedy v pořádku není,“ dodala senátorka. Uznávané zásady pro volbu premiéra by totiž platily výhradně a pouze v případě, že by fungovaly právě ony parlamentní zvyklosti. Což tedy podle ní skutečně nefunguje a jak dodává, porušovali je všichni prezidenti už od Václava Havla.
Sněmovna rozhoduje o vlastním rozpuštění, což není správné
V těchto souvislostech proto měla sněmovna do jisté míry pravdu v tom, že „institut samorozpuštění si převedla do vlastních rukou, což ale také není úplně správně, že?,“ konstatuje Wagnerová. Podle ní takto nastavený systém zrovna příliš do parlamentního systému nepatří. „Řekněme, že je to takový poněkud nesystémový instrument," připomíná. "Když ale ani k tomu nechce sněmovna sáhnout, tak co? Tak bude muset zvážit, zda vysloví důvěru vládě, kterou jí ten premiér předloží,“ upozorňuje senátorka.
Když prý kabinetu důvěru nevysloví, nastává druhé kolo, kdy musí prezident jmenovat dalšího premiéra, což už je skoro jako nekonečný příběh. „Já už vlastně ani nevím, co ti hráči dnes konkrétně chtějí nebo nechtějí,“ láme nad současnými politickými hrátkami s povzdechem hůl Eliška Wagnerová.
Mít tak řeckou ústavu…
„Což o to, u toho prezidenta víme dobře, co chce, ten chce svoji vládu a dostane ji,“ říká senátorka. Je to podle ní sice nesystémové, měl by být pověřen sestavením vlády další v pořadí, ale jak dodala, na porušování parlamentních zvyklostí se podíleli všichni prezidenti od listopadu 89. „Vždyť Klaus také jmenoval premiéra z řad ODS, přestože tato strana volby nevyhrála, a to ani relativně,“ připomíná Wagnerová způsob, jakým se Nečasova vláda dostala vůbec k moci.
Psali jsme:
Eliška Wagnerová se „zasnila“ o řecké ústavě. „Víte, řecká ústava obsahuje ta pravidla naprosto explicitně a popisuje naprosto přesně, jak mají ta pravidla chodit v parlamentním systému,“ srovnává Wagnerová. Podle senátorky se tam nemůže stát to, co se děje u nás, kdy nejsou stanovené lhůty, jimiž disponuje ten který orgán. V ústavě je jen napsáno „bez zbytečného odkladu“. „A co to znamená "bez zbytečného odkladu"?,“ ptá se senátorka. Jak říká, v takovém případě se to stává předmětem interpretace. „Zatímco řecká ústava má přímo v textu napsáno, že ti, kteří byli pověřeni sestavením vlády, mají tři dny na to, aby potvrdili, že mohou sestavit vládu, která bude mít důvěru Parlamentu,“ říká s lehkou závistí v hlase senátorka. „Tedy žádné řády měsíců, ale dnů, maximálně týdnů, ale to už natahuji,“ dodává.
Je přesvědčená, že to samozřejmě působí i na naši ekonomiku, kdy rozkolísanost země je velkým mínusem jak pro investice, tak pro vztahy s našimi obchodními partnery. „Nejistota je podle odborníků tím nejhorším, co může naši zemi potkat," tvrdí Wagnerová
Podaří se tedy prezidentovi udržet vládu Jiřího Rusnoka v krajním případě až do řádných voleb? „Jestliže sněmovna této vládě nedá svou důvěru a prezident z toho nevyvodí důsledky a nebude uvažovat o dalším kole či jiném premiérovi, tak pak vlastně nekoná, a tím by se mohl eventuálně dopustit ‚nekonání‘,“ říká bývalá ústavní soudkyně. Situaci podle ní velmi zkomplikovala i ČSSD, která do pátku odmítala úvahu na sestavení kabinetu přesto, že jako řádnému vítězi voleb 2010 jí byla tato role prezidentem nabídnuta.
Vláda Němcové při problémech pravice nebyla pro prezidenta legitimní
Varianta s Miroslavou Němcovou v čele kabinetu se ovšem Elišce Wagnerové zamlouvá ještě méně, tedy spíše vůbec ne. „Předpokládám, že pan prezident, vzhledem k minimální podpoře ODS a s ohledem na problémy, v nichž se pravice potácí, zvažuje, zda by taková vláda byla vůbec legitimní, navíc měl-li Nečasův kabinet před odchodem minimální důvěru,“ připomíná senátorka. Umí si proto představit důvody, které k podobným úvahám prezidenta vedou. Je to podle ní spíše jeho morální závazek vůči občanům, protože jim slíbil, že zastaví Nečasovu vládu. Redakci proto zajímalo, zda tedy tímto způsobem prezident upřednostnil vůli občanů před ústavními zvyklostmi. "Ano, dá se říct, že plní svůj slib daný voličům,“ připouští Wagnerová, i když prý čistotou ústavních zvyklostí takový krok zrovna neoplývá.
Psali jsme:
„Nakonec si prezident řekl dobře, musím sáhnout k jinému řešení, ale je mi podivné, proč tento krok nekonzultoval s jinými stranami,“ zvažuje Wagnerová. Jak dodává, u nás je úřednická vláda zatím nesmyslný pojem. „Prozatím byla každá takzvaná úřednická vláda vlastně politická,“ připomíná senátorka s tím, že do těchto vlád dodávaly členy kabinetu politické strany. Připomněla v této souvislosti Fischerovu vládu, která byla vlastně výsledkem dohody velké koalice ODS a ČSSD.
Vláda Rusnoka do řádných voleb? Ústavu to neporušuje, jen zvyklosti
Na dotaz redakce, zda si může prezident prosadit svou a nechat vládnout Rusnokovu vládu až do předčasných či řádných voleb, si Wagnerová jen stísněně povzdechla. „To je nemožné, netolerovatelné," říká bývalá ústavní soudkyně, zároveň ovšem připouští, že to není v rozporu s Ústavou, ale jen s ústavními zvyklostmi. „A opět připomínám, že je porušovali všichni prezidenti,“ dodává Wagnerová.
Psali jsme:
Jaké možnosti vidí Wagnerová pro jednání prezidenta? Přála by si prý lepší komunikaci s politickými stranami. Nicméně, jak říká, může se situace protáhnout, a prezident, který vnímá nelegitimitu eventuální současné koaliční vlády, nemusí Miroslavu Němcovou jmenovat. Záleží prý na tom, jak rychle se celý ten kolotoč roztočí. „Nicméně před druhým pokusem, jakkoliv by to dlouho trvalo, bude vládnout samozřejmě nově jmenovaná vláda Jiřího Rusnoka i bez důvěry sněmovny a proti ústavním zvyklostem,“ říká Wagnerová.
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
