Je to 107 let od vzniku Československa. Nabízí se otázka, zda by nás ti, kteří tehdy Československo zakládali nebo jeho vznik prožívali, dnes v roce 2025 pochválili? „Doufám, že ano. Oni usilovali o demokratický stát, o stát, který nebude absolutistický, kde občané budou mít svobodné volby, svobodu projevu, demokracii. O to usilovali jak ti naši lidé v exilu – Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš –, tak určitě i ti mužové října, těch pět, kteří podepsali ten první zákon. A myslím, že by byli spokojeni i naši legionáři, kteří sehráli také velmi důležitou úlohu při ustavení Československé republiky,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 první místopředseda Senátu Jiří Drahoš.

„Několikrát jsem slyšel, že za první republiky to nebylo o mnoho lepší. Já jsem ji nezažil, my si to trochu idealizujeme. Pokud zůstaneme demokratickým státem – a věřím, že ano – tak si nemáme s první republikou co závidět,“ dodal Jiří Drahoš k současné společenské atmosféře v Česku.

O demokracii musíme bojovat

Na otázku, co pro něj osobně znamená 28. říjen, odpověděl: „Pro mě je to určitě nejvýznamnější státní svátek. Je to 107 let, ale nezapomeňme na to, že tu demokracii, o které jsem hovořil, přerušily dvakrát totalitní režimy: nacistický a komunistický. A je jasné, že demokracie tu není jen tak pro nic za nic a že ji musíme opečovávat, chránit a musíme o ni bojovat, kdyby to bylo potřeba. Takže tohle je to poučení pro mě z toho 28. října před 107 lety,“ dodává senátor.

Anketa

Bude Andrej Babiš dobrý premiér?

Bude

94%

Nebude

4%

Nevím / Je mi to jedno

2%

hlasovalo: 4728 lidí

Následně poznamenal, že za skutečný základ české státnosti považuje spíše 28. říjen než 17. listopad. Podle něj je Den boje za svobodu důležitý, ale nepředstavuje svorník Čechů a Slováků, protože rozdělení obou zemí následovalo poměrně brzy poté. Vznik Československa v roce 1918 považuje za fundament, od kterého se odvíjí i legitimita dnešní České republiky.

Masaryk byl v dopise kritický, ale upřímný

Před nedávnem historici zveřejnili kompletní znění dopisu, který po sobě zanechal československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk – dokument, jenž více než dvacet let čekal v archivu na své otevření. „Byl jsem přímo na místě, byl jsem velmi zvědav, jen jsem si v duchu říkal, aby to hlavně nebyl nějaký podvrh nebo něco komického. Musím říct, že z toho, co jsem četl a co citovala paní archivářka, Tomáš Garrigue Masaryk nezklamal – naložil tam Čechům, Němcům, Slovákům – byl kritický jako vždycky,“ uvedl Drahoš.

Z takzvané Masarykovy obálky se veřejnost dozvěděla i to, že první československý prezident nešetřil kritikou vůči vlastním spoluobčanům. Masaryk v dopise mimo jiné uvedl, že „lidé jsou rádi hloupí“ a že „Češi kradou, Němci kradou“. „Nebylo to úplně optimistické. Masaryk byl znám svým kritickým pohledem na Čechy, Slováky, Němce i okolní národy. Takže to neberu nějak úkorně, že by nám Masaryk naložil. Měl pravdu – hloupí lidé existovali vždycky a budou existovat. A to, že někdo občas krade v národě, to také není nic nového,“ uvedl člen horní parlamentní komory.

Dnešní studenti by šli bojovat za demokracii

Vědomosti a hodnoty mladé generace zhodnotil Jiří Drahoš velmi pozitivně: „Když se dnes dívám na studenty, řekl bych, že jsou chytřejší, než jsme byli my. Orientují se v té současné složité politice daleko lépe. Já jsem v gymnaziálním věku byl ještě za hluboké totality. Za mě studenti jsou dnes minimálně stejně chytří, ale řekl bych, že jsou ještě chytřejší,“ uvedl.

Stejně tak je přesvědčen, že by dnešní studenti šli bojovat za národ: „I na tohle občas narazíme v debatách, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. A z těch debat se studenty mám pocit, že ano, že by šly do toho boje za demokracii a svobodu,“ řekl.

Jsme dnes opravdu tak svobodní, jak si často říkáme? „Každý je svobodný tak, jak to dokáže. Když si budu říkat ‚já nemůžu‘, tak se sám svazuji, sám se stávám takovým vazalem. V tomto státě, bez ohledu na vládu – takovou nebo makovou – jsme svobodní. Máme svobodu slova, máme demokracii, máme to, o co jsme bojovali v tom listopadu 1989,“ konstatoval Jiří Drahoš.

Svoboda nemůže být bez hranic

Prezident Václav Klaus dnes ve svém projevu přirovnal Evropskou unii k Sovětskému svazu, protože podle něj chce rozhodovat centrálně o politice členských států. Na jeho výrok reagoval Jiří Drahoš se zdrženlivostí. „Budu zdvořilý a nebudu komentovat to, co říkal pan exprezident Klaus,“ uvedl první místopředseda Senátu.

Na dotaz, kde sám tedy vidí hranici mezi ochranou svobody projevu a nutností omezovat dezinformace, odpověděl, že svoboda má své hranice: „Samozřejmě svoboda nemůže být úplně bezbřehá. Žijeme ve svobodném státě, ale ten stát je tady také od toho, aby něco třeba omezil. Svoboda nemůže být bez hranic. Jestli si někdo stěžuje, že jeho firma nemůže inzerovat na dezinformačních webech, tak dobře – má možnost odejít jinam. Já to považuji za určitý rozumný krok v tom, jak omezit dezinformace. Ale není to v žádném případě primitivní, jednoduché ani prvoplánové,“ zdůraznil.

Chápeme však dnes dobře, co demokracie znamená? „Člověku při téhle otázce nemůže nenaskočit Masarykův výrok – tak tu demokracii bychom měli, teď ještě ty demokraty. Podívejte, máme soutěž politických stran, volby jsou regulérní, nikdo je nezpochybňuje. Je to prostě situace, jakou bych očekával v demokratické a svobodné zemi. To, že se teď ta situace tak vyhrotila, že jsou mezi námi vykopané zákopy, to vidíme skoro ve všech zemích kolem. Čili není to asi nic nelogického. Problém jsou sociální sítě, které přispívají k tomu vyhraněnému názoru,“ uvedl senátor.