Myslíte si, že se v úterý podaří najít dostatek hlasů pro rozpuštění sněmovny a předčasné volby?
Doufám, že se podaří prosadit, aby se sněmovna rozpustila a byly předčasné volby.
O co v nich podle Vás půjde?
Půjde o to, jakým směrem se bude naše země ubírat. Zdali zachováme parlamentní demokracii, nebo dovolíme, aby zde nastal jakýsi autokratický prezidentský režim.
Do těchto voleb pravděpodobně nějakým způsobem zasáhne prezident Miloš Zeman. Až už přímou podporou nějaké strany, nebo přinejmenším tím, že voliči budou nějakým způsobem, ať už pozitivně, nebo negativně, reagovat na jeho dosavadní kroky. Jak moc může prezident ovlivnit výsledek těchto voleb?
Vliv pana prezidenta je dost vysoký a projevuje se v mnoha směrech. Už jen například tím, jaký termín pro volby zvolil. Vybral prodloužený víkend, takže jistě kalkuluje s tím, že voliči jeho protivníků pojedou raději ze svých domovů někam pryč a ukáznění komunisté přijdou jako jeden muž. To je určitě významný způsob ovlivnění voleb.
Další způsob ovlivnění voleb je to, že pan prezident opustil nadstranickost. Svou stranu protěžuje dokonce i personálně, vždyť její šéf mu dělá kancléře. A to je samozřejmě velmi silné ovlivnění voleb. Dále si myslím, že pan prezident poté, co otevřeně projevil sympatie ke stalinistickému plátku Haló noviny, napomohl voličům, kteří váhali, zda volit KSČM. To je také silné ovlivnění voleb. A takových ovlivnění je mnoho.
Myslíte si, že voliči, kteří prezidenta Zemana odmítají, si toho jsou vědomi a jsou připraveni se proti tomu aktivně postavit? Nebo to dopadne tak, že opravdu raději odjedou na prodloužený víkend?
Nemyslím si, že by tyto voliče pan prezident svým chováním proti sobě zmobilizoval. Ta všeobecná únava z prezidentovy neuvěřitelné arogance a snahy nabourat tradiční parlamentní systém ukazuje lidem, že na Hradě je něco nezdravého. A to je pro ně další důvod, aby si řekli, že už do téhle špinavé politiky mluvit nechtějí.
Takže očekáváte, že postojem protizemanovských voličů bude apatie?
Myslím, že tito voliči už mají vybrané své koně, a pokud přemýšlejí, tak k těm volbám určitě půjdou. Ale většina voličstva je prostě silně apolitická, a právě proto prezidentovi tenhle trik vyjde.
Mluvil jste o komunistech. Myslíte si, že se po volbách tato strana nějakým způsobem vrátí k moci?
Všechno k tomu směřuje. Vždyť ona už v podstatě velmi silně u moci funguje. Ať už jsou to jejich zástupci v krajských zastupitelstvech, nebo úředníci na ministerstvech. Tohle je stará komunistická metoda, kterou používali už v roce 1947, když takto infiltrovali Ministerstvo vnitra. Ti úředníci jsou často mocnější, než náměstci ministrů a sami ministři, a komunisté to vždycky dobře věděli.
Komunisté táhnou na branku a jejich cílem je uchopit moc. To je prostě jejich stará přirozenost.
Existuje tady podle Vás něco jako sjednocená levicová fronta, zahrnující prezidenta Zemana a jeho SPOZ, část sociální demokracie a KSČM, která by měla nějaký společný politický zájem?
Hlavní roli hraje ČSSD, která je rozpolcená. Teď totiž záleží na těch skutečných sociálních demokratech v ČSSD, zda dokáží odmítnout bolševizaci své strany a dokáží se vyrovnat s tím, že je jejich strana nazývána spojenou zkratkou KSČSSD. Samozřejmě jí to přeju, protože si myslím, že silnou a dobře fungující sociální demokracii potřebujeme.
Ta otázka byla myšlena trochu jinak. Myslíte si, že dnes existuje něco jako „sjednocená levice“, jak se občas spekuluje?
Není vyloučeno, že po volebním vítězství ČSSD vznikne ze všech levicových stran vládní koalice.
Psali jsme:
V poslední době se v souvislosti s chováním Miloše Zemana občas mluví o „prezidentské republice“. Vede se polemika, zda je tento systém škodlivý, nebo zda může mít i své výhody. Jak se na to díváte Vy?
My máme třiadvacet let po slovutné Sametové revoluci. To je moc málo na to, abychom vybudovali tradiční demokracii, jakou bychom potřebovali. Naše demokracie je taková postpubertální, mě připomíná nevycválanou uhrovitou holku. Ale dokud nevybudujeme skutečnou zastupitelskou demokracii evropského typu, tak je nebezpečné pouštět se do nějakých sociálních pokusů s přímou demokracií, nebo naopak do prezidentské republiky. Proto je třeba vrátit hlavní roli ve vedení státu Poslanecké sněmovně a Parlamentu.
Od července zde máme vládu, kterou podpořily levicové strany a je na ni patrný vliv prezidenta Zemana. Jak na Vás svými kroky tento kabinet působí?
Snahy ministrů vyměňovat aparát na ministerstvech pouze potvrzují to, co říkám od začátku - že je to všechno prezidentský puč. Ten probíhá postupně a zabránit se mu dá jedině tím, že nová Poslanecká sněmovna odkáže pana prezidenta změnou Ústavy do role kladeče věnců, tak jak to má například prezident v Německu.
Myslíte si, s ohledem na to, jak ta sněmovna pravděpodobně bude vypadat, že v ní bude k něčemu takovému vůle?
Já vím, že třeba v ČSSD je spousta lidí, kteří by takovou změnu Ústavy podpořili. Sám jich několik znám.
Myslíte si, že po volebním vítězství by se levice snažila nadále prohlubovat svou moc, nebo by se držela v mezích toho, co dnes dělá Rusnokova vláda?
Rusnokova vláda je vláda Zemanových přátel, navíc zbolševizovaná, a rozhodně to není, jak se říká, vláda odborníků. Je nepochybně součástí prezidentské hry, která začala přepadením Úřadu vlády a zpravodajství policisty za podpory státního zastupitelství.
Jako senátor máte z horní komory v posledních letech zkušenosti s levicovou většinou. Jak se tato většina projevuje? A myslíte si, že je to předobraz toho, jak by se mohla levicová většina chovat ve sněmovně?
Vím jenom to, že Senát po vítězství levice zhrubnul. Postrádá noblesu, kterou dříve měl. Kolikrát tam není ani prostor pro diskusi, často se pan předseda Štěch snaží ovlivňovat rozhodnutí jednotlivých senátorů. Třeba když jsme chtěli v Senátu přijmout ministerského předsedu Dalajlámovy exilové vlády Tibetu, tak pan předseda tuto návštěvu zakázal. A to jsou projevy, které tam dříve nebyly.
Jak se takovému vývoji podle Vás dá čelit? Co se s tím dá za dva měsíce, co zbývají do voleb, udělat?
Tato alternativa nastane. Za dva měsíce se takovému soustředěnému tlaku čelit nedá. Bránit této alternativě bude potřeba poté, v té nové sněmovně.
Jaké jsou podle Vás příčiny toho, že tento vývoj nemá alternativu?
Myslím si, že příčina byla dána přijetím zákona o přímé volbě prezidenta. V Senátu nás bylo proti přímé volbě dvanáct. A ukázalo se, že tento způsob volby umožňuje, aby se prezidentem stal člověk se sklonem k alkoholismu, který se prolhal na Pražský hrad, a teď si na něm počíná jako vladyka.
Když se hledají příčiny tohoto stavu, zmiňuje se i únava lidí z demokracie a znechucení z předchozích vlád. Je možné, že ten běžný cyklus střídání popularity pravice a levice mohl být chybami předchozích vlád umocněn do té míry, že by to ohrozilo celý politický systém?
Přispělo k tomu především to, čemu Vladimír Iljič Lenin říkal „zostřená etapa třídního boje“. To u nás nyní probíhá, samozřejmě jiným způsobem, než tomu bylo třeba v roce 1948. A k tomuto boji patří i umění vést informační válku. Takže komunisté zde, bohužel velmi úspěšně, vytvářejí obraz, že naše země je zpustlá, rozkradená, nefungující. A spousta sociálně slabých lidí na to slyší, a tím jim pomáhá tuto informační válku vyhrát.
O víkendu se objevila možnost, že by se těchto voleb jako kandidát mohl zúčastnit bývalý prezident Václav Klaus. Myslíte si, že tento člověk může průběh těch voleb nějak změnit, třeba do nich vnést nové téma?
Pokud by ODS něco takového připustila, tak by si definitivně podepsala svůj ortel.
No, ono se spíše spekuluje o jeho kandidatuře v rámci nějakého jiného subjektu.
Tak to samozřejmě je možné. Pokud pan prezident má nějaké své favority, tak by do tohoto boje o demokracii určitě mohl zasáhnout. Obávám se však, že na to už nebude mít sílu.
Na jaké straně by podle vás do toho „boje o demokracii“ zasáhl?
To nevím, na to se musíte zeptat pana exprezidenta.
Psali jsme:
autor: Jakub Vosáhlo
