Silná káva. Bojovnice proti Drábkovi mapovala chování státu k chudým

06.03.2013 13:17

JINÝMA OČIMA Krátce poté, kdy byla zrušena takzvaná povinná veřejná služba pro nezaměstnané (která vešla v platnost za působení ministra Jaromíra Drábka z TOP 09), ozvaly se hlasy těch, kteří se cítili kvůli službě nějak postižení. Nechali se slyšet, že budou žádat o odškodnění za nepříjemnosti, které jim z toho vyplynuly – ať už to bylo po odmítnutí služby vyřazení z evidence úřadu práce, či ponížení onu práci vykonávat.

Silná káva. Bojovnice proti Drábkovi mapovala chování státu k chudým
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad práce
reklama

Ta totiž byla nazývána zejména ze strany levice jako novodobá „robota“. Ombudsman Pavel Varvařovský však v tomto týdnu vydal vyjádření, dle kterého lidé, cítící se "robotou" nějak postiženi, nárok na náhradu škody nemají. Přesto jisté možnosti řešení naznačil.

Jednou z velkých bojovnic v tomto směru byla i Renáta Hanušová, bývalá novinářka, která dlouhodobě nemohla najít své kvalifikaci a odbornosti odpovídající práci. Kvůli systému DONEZ (který však zrušen nebyl a představuje pravidelné hlášení se nezaměstnaných na poště) i povinnému výkonu veřejných prací se obrátila se stížností ve svém mnoho měsíců trvajícím boji jak na tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, tak na některé instituce Evropské unie, média a právě i na ombudsmana.

„Víte, pochopila jsem, že úřady práce i příslušné ministerstvo tady nejsou pro to, aby lidem bez práce pomáhaly. Jsou to instituce represe proti nezaměstnaným. Boj s nezaměstnaností tam pojímají jen jako boj proti lidem bez práce. Snad až nyní, v posledních měsících, si začínají uvědomovat lidé ale i na těch úřadech, že spolu se všemi těmi změnami se to může brzy týkat i jich – a tak se objevují informace o tom, že se jejich přístup přece jen snad začíná zlepšovat. Alespoň těch úředníků na nejnižších pozicích,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz Renáta Hanušová. 

Směrem k úředníkům pak ještě dodala, že má svědecké výpovědi zaměstnanců úřadů práce. Ti prý ovšem s odvoláním na anonymitu prozrazují, že prý již od doby Nečasova ministrování na MPSV, samozřejmě s Drábkovou ještě intenzivnější návazností, jsou na úřadech práce a v předchozí době na sociálních odborech zaměstnávání lidé bez příslušné odborné kvalifikace. "Přednostně jsou tam údajně přijímáni lidé s ekonomickým vzděláním a zaměřením - a tedy bez potřebného sociálního cítění. Naopak dlouholetí zaměstnanci jak s patřičnou odbornou kvalifikací, tak i mnohaletými zkušenostmi z praxe jsou v rámci úsporných škrtů a transformace přednostně propouštěni," řekla Hanušová.

Ta naštěstí již v tuto chvíli práci má. I když jak prozrazuje, pomáhá jí to opět dělat určitou sociální sondu mezi Čechy. Pracuje totiž v call centru pro jednu úvěrovou společnost.

Půjčky se lidem nabízejí přímo na úřadech práce - je snaha zadlužit celé rodiny?

„Lidé k nám volají z celé republiky, protože potřebují půjčit peníze. Mnozí se dokonce svěřují s tím, že letáček informující o půjčce obdrželi od různých "zástupců", kteří je rozdávají přímo na úřadě práce. Vždyť to je hrůznost, pokud někdo nabízí půjčky lidem, kteří jsou momentálně ve špatné finanční situaci a mnohde ani nemají jistotu, že se to v dohledné době zlepší. Je zřejmé, že jsou tyto akce zaměřené proto hlavně na jejich rodinné příslušníky. Kolikrát jsem svědkem toho, že při telefonování někomu musím  sdělit, že na půjčku nárok nemá (jsou to většinou maminky na mateřské, ale i lidé na různých dávkách), a on mi rovnou předá k telefonu někoho z příbuzných, na kterého si tu půjčku nakonec třeba vezme. To vypadá už skoro jako cílená likvidace některých rodin, v kterých se všichni zadluží. A jak známo, zadlužení lidé, jsou lépe ovladatelní," popsala nepříznivý stav i současnou praxi Hanušová.

Kolika lidem represe z loňska způsobily potíže a uvedly je do dluhů?

Podle ní je však dobrou známkou to, že se lidé v Česku proti institutu veřejné služby vzbouřili. „Je dobré, že našli odvahu proti tomu vystoupit a ještě lepší je, že se jich nakonec ombudsman zastal. Zajímalo by mě však, kolik lidí se vyřazením z evidencí úřadů práce v Česku jen za loňský rok dostalo do dluhových pastí a kolik z nich je ohroženo exekucemi – třeba kvůli nezaplacenému zdravotnímu pojištění – vždyť to jsou všechno spojené nádoby, to by si měl někdo uvědomit,“ konstatovala dál Hanušová.

Upozornila i na fakt, že je sice v ČR v provozu nyní celá řada bezplatných právních poraden, ty však dle jejího mínění fungují většinou v nedostatečných časech, které pracujícím lidem neumožňují je navštívit, navíc většina z nich funguje spíše prostřednictvím emailu – a to může také mnohé lidi v nesnázích odradit, poněvadž neumějí svůj problém dostatečně popsat v celé šíři. Podle ní by bylo ideální, kdyby na úřadě veřejného ochránce práv, byla alespoň na přechodnou dobu zřízena pro tyto lidi nějaká speciální kancelář, kam by se mohli obracet a kde by se jim dostalo náležité pomoci.

„Problém totiž je, že než se u nás jakékoli spory vyřeší, je to běh na dlouhé roky. A přitom jde těm lidem o peníze, které jim většinou zoufale chybí. Já to vím z vlastní zkušenosti, vloni v červnu jsem podala návrh k soudu, do současné doby se nic neděje…,“ podotkla ještě Hanušová.   

Jak je to tedy s odškodněním za veřejnou službu podle ombudsmana?

Lidé, kterým byla jako nezaměstnaným uložena povinnost vykonávat bezplatnou veřejnou službu, by se rádi domohli odškodnění. Ústavní soud totiž část zákona o zaměstnanosti týkající se veřejné služby zrušil s účinností od 10. 12. 2012 s odůvodněním, že takto koncipovaná veřejná služba porušovala princip rovnosti, zákaz libovůle, zákaz nucené práce, ohrožovala právo na zachování lidské důstojnosti a porušovala právo na spravedlivou odměnu za práci.

Na ochránce se nyní obracejí lidé s dotazy a jako důvod pro odškodnění ze strany státu uvádějí dvě skutečnosti: bezplatnost veřejné služby a vyřazení z evidence úřadu práce poté, co veřejnou službu odmítli vykonávat.

Bezplatnost veřejné služby

Jde o situace, kdy stěžovatelé chtějí odškodnění za veřejnou službu, kterou bezplatně vykonávali předtím, než Ústavní soud rozhodl o jejím zrušení.

Obecně platí, že žádný nález Ústavního soudu nemá retroaktivní účinky, což znamená, že nepůsobí zpětně, ale do budoucna (s výjimkou trestních rozsudků). Všechna práva a povinnosti, která ze zákona o zaměstnanosti vyplynula před rozhodnutím Ústavního soudu, zůstávají proto nedotčena.

Nárok na náhradu škody není, ale...

V praxi to znamená, že lidé, kteří veřejnou službu bez nároku na odměnu museli vykonat před zrušením této části zákona o zaměstnanosti, nemají nárok na náhradu škody či přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V jiné situaci by byli ti, komu by veřejná služba byla uložena až po vyhlášení nálezu Ústavního soudu. Ti by se mohli úspěšně domáhat nejen náhrady škody, ale také nároků za porušení svých osobnostních práv.

V případě veřejné služby vykonané před vyhlášením nálezu Ústavního soudu není možné dovodit ani nesprávný úřední postup, protože správní orgány (úřady práce a orgány obce) postupovaly v souladu s tehdy platným právem.

Pokud veřejná služba měla znaky závislé práce, za kteoru nebyla vyplacena odměna, pak jisté šance jsou...

Určitou možností pro stěžovatele by mohlo být dovození konstrukce, že veřejná služba splňovala znaky závislé práce, za kterou nebyla vyplacena odměna. Ostatně i sám Ústavní soud se ve svém nálezu vyslovil, že veřejná služba je veřejnoprávním vztahem, jehož obsahem je výkon činnosti splňující znaky závislé práce ve smyslu § 2 odst. 1 zákoníku práce. To by znamenalo nevymáhat náhradu škody, ale uplatňovat vůči obcím (resp. subjektům, pro něž byla veřejná služba vykonána) pracovněprávní nárok na zaplacení mzdy za vykonanou práci. Tuto možnost by však bylo vhodné konzultovat s odborníkem z řad advokátů, přičemž nelze jakkoliv předjímat případnou úspěšnost tohoto nároku.

Přes výše uvedený názor veřejného ochránce práv, je právem každého občana žádat odškodnění, pokud je přesvědčen, že mu byla výkonem veřejné služby způsobena škoda. Každý se proto může obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí s žádostí o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. s tím, že musí škodu vyčíslit a prokázat, že byla způsobena v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Stejně tak je možné žádat o přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, kterou stačí tvrdit a zdůvodnit (např. rozrušením, které osobě vzniklo v souvislosti s veřejnou službou apod.). Nebude-li žádosti do šesti měsíců vyhověno, je třeba se obrátit na soud, přičemž žaloba je osvobozena od soudních poplatků. Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Náhradu nemajetkové újmy je třeba uplatnit do 6 měsíců.

Vyřazení z evidence úřadu práce z důvodu odmítnutí veřejné služby

Jiná je situace těch, kdo veřejnou službu odmítli vykonávat bez tzv. vážného důvodu a v důsledku toho byli rozhodnutím Úřadu práce podle ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona o zaměstnanosti ve znění účinném do 9. 12. 2012 vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Stěžovatelé by v těchto případech rádi dosáhli zrušení rozhodnutí o sankčním vyřazení z evidence.

Takto vyřazeným uchazečům o zaměstnání ochránce doporučuje, aby podali Ministerstvu práce a sociálních věcí podnět k přezkumnému řízení, v němž, s ohledem na zmiňovaný nález Ústavního soudu, napadnou zákonnost rozhodnutí. Přezkumné řízení může být zahájeno nejpozději do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož zákonnost je zpochybňována. Současně platí, že úřad musí (pokud shledá důvod) zahájit přezkumné řízení nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu pro jeho zahájení dozvěděl, a rozhodnout musí nejpozději do 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí, jehož zákonnost je přezkoumávána.

Důvody, pro které byla zrušena příslušná část zákona o zaměstnanosti týkající se veřejné služby, mají být podle Ústavního soudu zohledněny v případném přezkumu rozhodnutí o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Ministerstvo práce a sociálních věcí by tedy v přezkumném řízení zahájeném z podnětu uchazeče o zaměstnání mělo rozhodnutí Úřadu práce zrušit.

V takovém případě by se na uchazeče pohlíželo, jako by nikdy nebyl z evidence vyřazen, tudíž i pojistné na zdravotní pojištění, které v důsledku vyřazení musel či měl hradit sám, za něj musí doplatit stát. Uchazeč by se pak měl v této věci co nejdříve obrátit na kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR či přímo na zdravotní pojišťovnu.

Jestliže někdo v důsledku vyřazení z evidence nebyl považován za osobu v hmotné nouzi, a tudíž nepobíral dávky pomoci v hmotné nouzi, může žádat o neprávem odepřenou dávku podle ustanovení § 45 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi , ovšem pouze v případě, že ve věci bylo vydáno rozhodnutí o nepřiznání dávky. Jinak nelze dosáhnout zpětného vyplacení dávky.

Ti, kdo byli vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání, protože odmítli vykonávat veřejnou službu, mají možnost žádat náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím a přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. Nárok na odškodnění mají právě v případě a za podmínky, že MPSV v přezkumném řízení rozhodnutí úřadu práce zruší.

(Nezkrácená verze rozhodnutí ombudsmana Pavla Varvařovského z tohoto týdne)

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Alena Hechtová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Na tři týdny musíme omezit mobilitu lidí mezi okresy, uvedl Babiš. Kabinet prodlouží karanténu a chce zavřít školy a školky

22:39 Na tři týdny musíme omezit mobilitu lidí mezi okresy, uvedl Babiš. Kabinet prodlouží karanténu a chce zavřít školy a školky

Vláda ohlásila zpřísnění opatření proti šíření koronavirové epidemie, které bude možné schválit až p…