V úterý 13. května začalo první semifinále známé pěvecké soutěže Eurovision Song Contest 2025, ozvala se i platforma Top Lead s neobvyklým varováním: ačkoli se Rusko opět soutěže formálně neúčastní, „je neviditelně přítomné v některých vystoupeních“.
Na sociální síti X zveřejnila agentura infografiku se seznamem interpretů, kteří podle ní představují nepřímé napojení na Rusko – a vyzývá veřejnost, koho „nevolit, aby nepodporovala Rusko“.
Mezi šesticí interpretů, na které agentura Top Lead ve svém vizuálu upozorňuje jako na „nepřímé zástupce ruského vlivu“, se objevuje například irská zpěvačka Emmy. Důvodem má být fakt, že autorem její písně je Rus, přičemž samotný text údajně „romantizuje Sovětský svaz“.
Dále upozorňuje na rakouského reprezentanta, který vystupuje jako JJ. Na seznam se dostal kvůli tomu, že veřejně přiznal inspiraci ruskou ženou při tvorbě soutěžní skladby – přestože nejde o přímou spolupráci, už samotná zmínka o „ruském vlivu“ ho podle autorů staví do problematického světla.
Na seznamu se objevuje také arménský zástupce Parg, který byl označen za rizikového, protože po roce 2022 – tedy po začátku ruské agrese – vystoupil na koncertě v Rusku.
V případě gruzínské zpěvačky Mariam Shengelii nehraje roli obsah její hudby, ale její údajná podpora politické strany Georgian Dream, která je v Evropě označována za proruskou.
A estonský performer Tommy Cash se podle agentury prohřešil tím, že „neodsoudil Rusko“, jeho vystoupení režíroval ruský tvůrce a tematicky údajně vzbuzuje nostalgii po sovětských časech.
Today is the first semi-final of the #Eurovision Song Contest 2025. Although Russia is not participating in the contest again, it is invisibly present in some of the performances.
— TOP LEAD (@TopLeadEU) May 13, 2025
Here's who you shouldn't vote for to avoid indirectly supporting Russia. pic.twitter.com/QIZ1wNfZ21
Tento přístup ilustruje širší trend, kdy se kulturní prostor stále více politizuje a ideologizuje, a to i v prostředí, které bylo dosud chápáno jako apolitické. Výběr umělců je zde prezentován jako forma mezinárodní loajality – a případná podpora „nevhodného“ interpreta jako nepřímá spoluúčast na ruské propagandě.
Kritici mohou namítat, že v takovém přístupu mizí prostor pro umění jako svobodný projev a že se kulturní soutěže mění v geopolitické arény. Jiní naopak mohou vidět podobné infografiky jako nástroj včasného varování před skrytým vlivem agresora.
Jak bylo zmíněno, za celou iniciativou stojí agentura Top Lead. Nejde o náhodný aktivistický účet, ale o profesionální komunikační platformu, která spolupracuje s širokou škálou klientů z různých sektorů – od médií přes banky až po mezinárodní instituce. Spolupracuje například s Forbesem, Světovou bankou, Raiffeisen Bank nebo Coca-Colou.
Jedním z hlavních pilířů jejich činnosti je „boj proti ruské propagandě“, jak otevřeně uvádějí na svém oficiálním webu. K tomu využívají vizuálně zpracovaná data, infografiky, interaktivní reporty nebo strategické prezentace. Což vysvětluje, proč se Top Lead angažuje i v kulturně-politických otázkách, jako je Eurovize.
Na webu agentury lze také najít desítky projektů, které mapují ukrajinské hospodářství, obranu, IT sektor i environmentální dopady války. Patří mezi ně například analýza tržního postavení ukrajinských IT firem, report o zemědělství a potravinářství, vizuálně zpracovaná data o ekologických škodách války nebo infografiky o bezbariérovém přístupu bank či mapách nových závodů na Ukrajině.
Většina její práce má tedy jasně proukrajinský, prozápadní a protiruský rámec. Jejich cílem je srozumitelně vizualizovat komplexní témata a podpořit informační odolnost společnosti – ať už jde o průmysl, politiku, obranu nebo kulturu.
V minulých ročnících Eurovize se opakovaně objevily kontroverze spojené s Ruskem. V roce 2016 například vyhrála ukrajinská zpěvačka Jamala s písní „1944“, která pojednávala o deportaci krymských Tatarů. Skladba byla vnímána jako nepřímá kritika ruské anexe Krymu a vyvolala silné reakce ruských představitelů, kteří tvrdili, že porušuje pravidla Eurovize zakazující politický obsah.
O rok později, v roce 2017, byla ruské zpěvačce Juliji Samojlovové zakázána účast v Eurovizi, která se tehdy konala v Kyjevě, protože zpěvačka dříve navštívila anektovaný Krym.
V roce 2022 pak bylo Rusko oficiálně vyloučeno z Eurovize v reakci na vojenskou invazi na Ukrajinu s odůvodněním, že by jeho účast mohla poškodit pověst soutěže.
Ruský prezident Vladimir Putin proto svým dekretem letos v únoru přikázal ruské vládě obnovit hudební soutěž Intervize, která se konala v časech sovětského vládce Leonida Brežněva. Hudební soutěž by se měla konat ještě letos v Moskvě, aby tak nahradila mezi Rusy populární hudební soutěž Eurovize.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská