Může dojít ke zlomovému setkání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským? Velká většina světa teď čeká, zda se zítra v tureckém Istanbulu vůbec poprvé od začátku války potkají tváří v tvář. Rusko již potvrdilo účast své delegace, složení ale zatím neupřesnilo. 

V odpovědi na otázku, zda po zítřku začne příměří na Ukrajině, je generál Šedivý skeptický. „Myslím, že příměří nezačne. Bylo by to pro Rusko nevýhodné, proto také do současné doby nedávají nějaké signály, že by přistoupili na třicetidenní příměří. Pro ně je výhodnější, že příměří nebylo stále dosaženo. Uvidíme, do jaké míry bude debata pokračovat, ale zatím žádné signály v tomto smyslu nevidím,“ uvedl armádní generál ve výslužbě v pořadu Interview ČT24.

Osobní účast Putina v Istanbulu považuje za krajně nepravděpodobnou, schůzce hlav států podle něj musí předcházet dlouhá příprava. „Příprava jednání je hodně uspěchaná, za čtrnáct dní nebo tři neděle to není možné zvládnout. Aby se potkali dva prezidenti, je skutečně potřeba dlouhá doba příprav. Jednání nejen o procesních záležitostech, ale i o těch obsahových je dlouhý proces. Byl bych velmi překvapen, kdyby tam Putin přijel,“ dodal Šedivý.

V debatě o možném diplomatickém řešení konfliktu se často zmiňuje i role Spojených států. Generál Jiří Šedivý ale varuje před přeceňováním jejich přímého vlivu na vývoj vyjednávání: „Nějaký dramatický vstup Spojených států do toho vyjednávání Rusům asi nedělal úplně dobře... Že by rozhodovali Američané o tom, co se bude dít na východní Ukrajině, to si myslím, že ne,“ doplnil. Podle něj si Washington začíná uvědomovat, že konflikt není možné vyřešit rychle ani jednoduše. „Američané vidí, že ten problém je mnohem hlubší, než si původně mysleli, a že asi pravděpodobně nebude tak jednoduché tu současnou ruskou agresi zastavit.“

To, že Vladimir Putin byl ten, kdo překvapil oznámením, že 15. května má proběhnout bezpodmínečné jednání o Ukrajině, a nyní není jasné, že na istanbulskou schůzku dorazí, si vysvětluje Šedivý následovně: „Je to právě taková hra, kterou Rusové hrají. Pochopitelně že chtějí ukázat, že jsou ochotní hledat cestu na vyřešení konfliktu, ale jejich požadavky jsou stejné jako na začátku agrese. Kdyby došlo k jednání Putina se Zelenským, tak z toho zákonitě musí být hluboký a ostrý konflikt, který by situaci opět zhoršil,“ uvedl.

Evropa mluví mnoha hlasy. A Putin toho využívá

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že si v Istanbulu na Putina počká. Podle generála Jiřího Šedivého to ale nebyl šťastný krok. „Myslím si, že to byla skutečně zásadní chyba. Pan prezident Zelenskyj velmi mnoho mluví, bohužel. Myslím si, že v této fázi to mohl říct jednou, mohl říct jednoduše, že bude připraven jednat v Istanbulu. Obecně je problém, že za Evropu pořád mluví několik státníků, momentálně Starmer, Macron a Zelenskyj.

Vidíme, že prezident tam také nechce mluvit s několika lidmi najednou z Evropy a vybral si jednoho, což byl právě zatím Starmer. Nechce mluvit s paní Ursulou von der Leyenovou, ona není tou reprezentantkou toho jednotného názoru Evropy. Takže to je něco, co podle mě tříští síly Evropy a vytváří pro Putina výhodné podmínky. On se v tom pak může pohybovat, jednou reagovat na toho, podruhé na toho, i když je potřeba uvést, že Rusové jsou v těch svých výrazech v celku umírnění, velmi váží slova. Na rozdíl, bohužel, od pana prezidenta Zelenského, který to, co řekl, určitě říct neměl,“ zopakoval generál.

„Myslím si, že jednání v Istanbulu proběhne, nebude na té nejvyšší úrovni. Osobně si myslím, že nepřinese žádný zásadní zlom,“ poznamenal Šedivý.

Rusko mír nechce, usiluje o dobytí čtyř oblastí

Na adresu Ruska v diplomatických kruzích často zaznívá, že mu nejde o mír, ale o pokračování války. Generál Jiří Šedivý k tomu dodává, že je klíčové si ujasnit, jaké cíle Moskva skutečně sleduje. „Je potřeba říct, co si Rusové představují. Rusové chtějí obsadit na Ukrajině nejméně čtyři oblasti. Myslím si, že budou pokračovat tak dlouho, dokud nebude schopná ukrajinská armáda zastavit jejich postup. A pokud obsadí všechny ty čtyři oblasti, tak určitě potom začnou přemýšlet o tom, zda má smysl válčit dál, nebo ne. To je otázka podle mého názoru konce tohoto roku a do roku příštího,“ pokračoval Šedivý.

Rusko pokračuje ve válce už třetím rokem. Otázkou zůstává, zda se stále cítí natolik silné, aby v bojích pokračovalo. Generál Jiří Šedivý varuje, že ruské možnosti sice existují, ale narážejí na limity. „Rusko se ještě pořád cítí, že je schopné válku vést. Uvidíme, co se stane, pokud se jim podaří sestavit další vojska k tomu, aby rozjela tu další ofenzivu, o které už se delší dobu mluví. Mimo jiné o ní reportují i generálové, kteří dnes stojí v čele ukrajinských ozbrojených sil. Myslím si také, že je zcela zřejmé, že Rusové jsou také velmi vyčerpaní, že jsou schopni nabírat a doplňovat svá vojska. Měsíčně 30, možná 50 tisíc vojáků. To je pravda. Ale to už jsou vojáci, kteří nejsou řádně vycvičení. Měsíc nebo týden nějaký výcvik bude trvat. A proto mají i na frontě hodně ztrát.

Týká se to i bojové techniky. Rusové pořád ještě mají určitou představu, že budou ve válce pokračovat. Protože zpravodajské informace mimo jiné mluví o tom, že používají techniku staršího výrobního data a tu nejmodernější techniku nechávají ještě pořád v záloze. To znamená, že ještě nějaké velmi zásadní střety očekávají,“ uvedl s tím, že to není jen otázka vojenská a politická, ale i ekonomická. Zmínil protiruské sankce, kvůli kterým podle něj ruská ekonomika trpí. Je toho názoru, že není reálné, aby Ukrajina vytlačila Rusko ze svého území: „Možnost vytlačovat Rusko z Ukrajiny je nulová, protože Ukrajinci nemají odpovídající množství připravených vojáků v zálohách.“

Válka na Ukrajině podle generála Jiřího Šedivého znovu ukázala, že evropské státy i NATO musejí přehodnotit svůj přístup k obrannému průmyslu a schopnosti mobilizace: „Jedním z velkých poznání je, že se musíme vrátit zpátky k tomu, že musíme mít velmi kvalitní a obranný průmysl. Něco, co jsme předtím hodně podceňovali, tak se dnes ukazuje jako jeden z velkých problémů. Severoatlantická aliance bude muset přijmout rozhodnutí, jak se vrátit k tomu, aby byla schopna zmobilizovat vojska tak, jak to bylo v minulosti.

V České republice o tom velmi často debatujeme. Otázka mobilizace v počátku byla velmi podceňována, potom to bylo pomalu zakázané slovo. Dneska vidíme, že mobilizace je zásadní věc, která podporuje profesionální armádu, která vstupuje první do bojové aktivity, ale pak musí být doplněna záložáky. Když nejsou vycvičení, znamená to velké ztráty.“

Psali jsme:

Gregorová na ČT uvažovala, že Trumpa vydírají Rusové. A to nejsou hodní kluci

Řehka: „Neříkám, že nemohlo dojít k chování v rozporu se zákonem.“

VIDEO Výbuchy v Istanbulu: Smrt přišla z batohu

Ještě více islamizovat Turecko: Chrám Hagia Sofia se může přeměnit zpět na mešitu