V době, kdy předseda Senátu Miloš Vystrčil zavítal v srpnu 2020 na tolik mediálně a opozičně protežovanou návštěvu Tchaj-wanu, podporovatelé této sólové zahraničně-politické akce zdůrazňovali, že nejde jen o gesto, ale cesta má silný ekonomický potenciál, protože obchod s Čínou není pro Českou republiku příliš velký a Tchaj-wan by mohl Peking hravě nahradit. Je to opravdu tak? Na to se dle konkrétních čísel podíváme níže.

Kromě toho, že Vystrčilova cesta očekávatelně vyvolala ostrou reakci Čínské lidové republiky, pro kterou je otázka podpory územní celistvosti kruciální, vyvstaly i otázky budoucích vztahů Česka s Čínou. Prezident, vláda ani tehdejší sněmovna aktivitu šéfa horní komory nepodpořili a všichni zdůraznili, že česká zahraniční politika svůj směr nemění.

Do jaké míry to platí i dnes, není vůbec jasné. Vláda sice v programovém prohlášení deklarovala ambici podniknout restart vztahů s Čínou (a Ruskem, pozn. red.), nikdo přesně neví, co si pod tím představit. Zároveň ale nikdy oficiálně neřekla, že by chtěla skoncovat s tradičně drženou linií politiky jedné Číny.