Pravdou je, že od samého začátku svého působení o tomto kroku hovořil a neměl by tím tedy někoho překvapit. Přesto se tak stalo. V televizní debatě, kde spolu s Okamurou (Úsvit) seděl také Jiří Pospíšil (ODS) a Jiří Dientsbier (ČSSD) pak ještě přituhlo. Vzduchem létaly různé připomínky, nutno dodat, že převážně na hlavu šéfa Úsvitu. Podle Pospíšila je totiž návrh údajně „paskvil“, podle Dienstbiera „plácnutím do vody“.
A ani média nezůstala v kritice stranou. Jedním z hlavních témat se stalo to, že "Okamura by rád, aby se v referendu hlasovalo o všem". To on však popírá.
Hlasování má přece jasně dané mantinely...
„Tak to ale přece vůbec není. Záměrně je tu dezinterperetováno to, co navrhujeme, i to, co jsem mnohokrát říkal. Pokud mi někdo podsouvá to, že bychom chtěli nechat hlasovat veřejnost třeba o trestu smrti, či trestu za znásilňování, je zřejmé, že má slova asi příliš detailně nečetl, nebo neposlouchal – pominu-li možnost, že tak činí záměrně. Hlasování v obecném referendu totiž nemůže jít za určité mantinely – a ty jsou jasně dány – Listinou základních práv a svobod a také Ústavou. Hlasování o takových věcech jako trest smrti by tyto mantinely překračovalo, proto by k němu nikdy dojít nemohlo. Referendum prostě nemůže odporovat ústavním pořádkům ani demokratickým principům – a pokud někdo ten pocit má, při přečtení Ústavy by jistě pasáž, která o tom hovoří, našel. Rozhodně není našim cílem se jí neřídit,“ řekl ParlamentnímListům.cz Tomio Okamura.
Návrh ústavního zákona o referendu předložený sněmovně je klíčovým bodem programu Okamurova hnutí Úsvit přímé demokracie. Občané by totiž podle něj měli mít právo hlasovat v referendu o důležitých otázkách. Některá média to však prezentují tak – že by šlo o hlasování prakticky o čemkoli. I proto by Ústavní soud ale měl pravomoc přezkoumat, zda otázka v referendu neodporuje ústavním principům. „Pokud by jim odporovala, měl by soud právo referendum zrušit,“ uvedl Okamura.
Po více jak 20 letech se naplní konečně duch naší Ústavy, říká Okamura k referendu
Podle něj právě tento zákon po dlouhých 20 letech naplní ducha i dikci naší Ústavy, která od počátku zákon o referendu prý vyžadovala a vyžaduje. Pravdou je, že v článku 2 Ústavy ČR je skutečně uvedeno, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Proto Okamura také říká, že nikdo se kvůli možnosti přezkoumání Ústavním soudem nemusí obávat, že by občané v referendu zrušili například občanská práva.
Psali jsme:
Upozornil pak dále na to, že obecné referendum by v případě potřeby vyhlášení muselo být vypsané na termín nejdříve za 6 měsíců po jeho oznámení. „Už to samo o sobě naznačuje, že by nebylo možné, aby se hlasovalo o všem, jak si někdo vykládá. Byly by to závažné věci, o kterých by se však v období těch 6 měsíců diskutovalo, vysvětlovaly by se všechna pro a proti, aby si lidé mohli udělat co nejcelistvější obraz toho, o čem budou rozhodovat. V současné době bych to viděl na referendum o církevních restitucích, ale i o odvolatelnosti politiků, hmotné zodpovědnosti politiků či zestátnění odměn exekutorům,“ pokračoval dál předseda hnutí Úsvit Okamura.
Připomněl pak mimo jiné to, že hlasování v obecném referendu není výmyslem jeho a poslanců hnutí Úsvit, ale ověřenou a zavedenou mnohaletou praxí v zemích jako je Lichtejnštejnsko či Švýcarsko. U nás by se lišil jen počet požadovaných podpisů – ten by byl o něco málo nižší než v uvedených zemích, podle Okamury by měl být nad hranicí sta tisíc. Ovšem právě to je další oblastí kritiky, nejčastěji z řad politiků. Jde prý o nízké číslo a nízké procento občanů, kteří by mohli rozhodovat.
Když jde o trafiky a koryta, malý počet hlasů občanů nevadí - zvláštní...
„To je opravdu zvláštní. Když se jedná o to, aby dostali jistí lidé trafiky a koryta, tak nízký počet hlasujících občanů nikomu nevadí – viz například volby do Senátu. O víkendu, jak víme, se hlasovalo o novém senátorovi na Zlínsku a v Otrokovicích byla volební účast jen něco nad 17 procent. Nikoho však nenapadne to kritizovat – to je v pořádku. Jakmile však jde o referendum, pak by možná stejné procento lidí, co by se zapojilo, na někoho působilo jako malý počet? Fakt tomu nerozumím,“ konstatoval Okamura dál.
Podle něj by si měla řada lidí a politiků zvlášť uvědomit to, že nejvyšší mandát, který je někomu udělený, je ten od občanů. „A i když to v naší zemi není vidět, měla by to být situace, o kterou se má usilovat. Zákon o obecném referendu by určité pravomoci občanů posílil – proto trváme na jeho prosazení,“ vysvětlil Okamura. Je třeba dodat, že referendum bylo jedním z hlavních předvolebních témat Úsvitu přímé demokracie.
Největší mandát je mandát občanů - a ten je třeba ctít
I proto Tomio Okamura nechce v tuto chvíli nějak zásadně komentovat to, kdo se stane novými členy vlády Bohuslava Sobotky. Jak říká, velmi často bývá dotazován například na působení Andreje Babiše, který by se měl stát ministrem financí. „Pakliže byl zvolen řádně lidmi ve volbách a již před volbami se netajil tím, že by byl rád, uspěje-li, ministrem financí – pak bych řekl, že je třeba respektovat to, co si lidi přáli. Dali mu jasně mandát, legitimizovali to, že ho jako ministra financí chtějí – proč o tom tedy polemizovat?“ dal jeden z příkladů, který hýbe jak médii, tak i mnohými hovory ve společnosti.
Oznámení klíčové změny - projednání zákona o obecném referendu
V úterý tohoto týdne oznámil v tiskové zprávě následující: „Přicházíme se zcela zásadní informací, respektive změnou, která je klíčová pro celou republiku, naše voliče i pro nás. K projednání do sněmovny jsme odevzdali návrh ústavního zákona o obecném referendu. Text zákona zde máme k dispozici jak v tištěné podobě, tak i elektronicky. Tento zákon, po dlouhých dvaceti letech, naplní ducha i dikci naší Ústavy, která od počátku zákon o referendu vyžadovala a vyžaduje.
Psali jsme:
Samozřejmě to zásadní je také konkrétní podoba referenda. Nejde totiž o to, aby se formálně ústavní vlk nažral a občané byli tak jako dodnes fakticky bez občanského práva vládnout ve své zemi.
Náš návrh zcela jasně říká, že občané mají právo hlasovat o čemkoli, s jediným omezením, a to, že otázku v referendu má právo přezkoumat Ústavní soud a v případě, že by otázka v referendu odporovala ústavním principům, má pravomoc je zrušit. Nikdo se proto nemusí obávat, že bychom si tu zrušili jakákoli lidská práva nebo základní ústavní demokratické principy.
Návrh zákona jsme poslali zástupcům ostatních parlamentních stran a touto cestou je prosíme o podporu. Postoj stran budoucí vládní koalice k našemu návrhu zákona o referendu je pro nás samozřejmě zcela zásadní pro naše hlasování o důvěře vládě. Našim voličům jsme slíbili v podstatě jedinou zásadní věc - budeme prosazovat funkční zákon o referendu bez omezení a podpoříme takovou vládní koalici, která nám takový zákon pomůže schválit ve sněmovně i v Senátu. Toto je také odpověď na otázku, zda podpoříme vládu či nikoliv. Pokud se strany vládní koalice přihlásí alespoň předběžně k příjetí zákona o referendu, které bude skutečně funkční a nebude okleštěno formálně tak, aby byl zákon bezzubý, pak budeme na poslaneckém klubu jednat o podpoře, přes určité výhrady, které k vládě máme. V tuto chvíli dovolte, abychom si výhrady nechali pro sebe - chceme být pozitivní a konstruktivní a nad naše zájmy stavíme zájem občanů.“
autor: Alena Hechtová
