„V posledních dnech a týdnech se opravdu hodně hovoří o tom, jak jsou u nás nekvalitní potraviny a uzeniny. Mám-li se však vyjádřit za české výrobce, jež slučujeme v naší iniciativě, říkám s čistým svědomím, že ti ve výrobě uzenin a špekáčků nešvindlují. Ano, také melou do těchto výrobků skelety kuřat, ale za přísně daných podmínek – buď maximálně tři dny staré či maximálně tři měsíce hluboce zamražené. Tyto výrobky ale tím pádem určitý podíl masa obsahují – na rozdíl od těch, jež se k nám dovážejí ze zahraničí, kde nemusí výrobci dodržovat tak přísná pravidla a standardy,“ uvedl v pátek pro ParlamentníListy.cz zástupce Iniciativy producentů zemědělských a potravinářských podniků Jaroslav Faltýnek. (Co vše lze najít v českých uzeninách, čtěte níže.)
Slíbil také, že situace v nedostatku vajec, kterou mnozí čeští zákazníci po novém roce zaznamenali, se také v dohledné době vyřeší.
Fotogalerie: - Vejce a holubi
„Soběstačnost Česka v produkci vajec se pohybuje v současné době kolem 60 procent, do konce roku by se ale mohla zvýšit na necelých 80 procent,“ uvedl Faltýnek před novináři.
Psali jsme:
Jak ParlamentníListy.cz již informovaly, od počátku letošního roku došlo u nás k významnému snížení produkce konzumních vajec. Chovatelé nosnic totiž museli vyhovět novým předpisům EU, týkajících se minimálních standardů pro chov nosnic. V ČR se tak již v současné době nechovají nosnice v konvenčních klecích, a právě to způsobilo propad nabídky vajec na trhu. Část chovatelů se totiž nestihla novým podmínkám přizpůsobit. „V průběhu letošního roku ale další chovatelé splňující stanovené standardy přibudou. Doufáme tedy, že tak 90 procent z nich bude schopno na trh dodávat vejce již v první polovině roku 2012,“ myslí si Jaroslav Faltýnek.
Státy se nestihly připravit, proto je vajec málo - postupně to napravují
Jak dodal, Česko nebylo s tím, že se nestihlo připravit na změnu, jediné. Z 27 států Evropské unie totiž nestihlo splnit nové normy od nového roku celkem 15 států. Polsko, které bylo donedávna velkým dodavatelem vajec k nám a snažilo se o to i po novém roce, bylo mezi nimi také. Podle Faltýnka totiž spoléhalo na to, že se podaří polské vládě vyjednat v EU výjimku – tak jak tomu bylo v minulosti kolem prodeje drůbeže. Tehdy se totiž podařilo Polákům vyjednat výjimku ohledně chlazení kuřat vodou, zatímco ostatní prodejci v jiných státech museli přejít na chlazení kuřat a drůbeže vzduchem. „Jsme rádi, že naši ministři – jak Fuksa, tak nyní i Petr Bendl, byli v tomto ohledu neoblomní a tvrdě nesouhlasili s tím, aby Polsko ohledně prodeje vajec tuto další výjimku dostalo,“ vysvětlil Faltýnek, který je zároveň členem představenstva Agrofert Holding.
Důležité prý je, aby spotřebitelé v tomto překlenovacím období, kdy vejce na trhu nejsou v takové míře, jak byli zvyklí, nepodléhali panice a vejce neskupovali do zásoby. Je to prý zbytečné, protože podle údajů Českomoravské drůbežářské unie je maloobchod vejci průběžně zásobován.
Nepanikařte, nevytvářejte zbytečné zásoby vajec
„Myslíme si, že spotřebitelé se nemusí vejci předzásobovat. Pokud si budou kupovat množství, které kupovali doposud, problémy na trhu nehrozí. Snížená výroba se projevuje především v tom, že nikde nejsou zásoby, a vejce, která se vyrobí, jdou přímo na pult. To je nakonec pro spotřebitele lepší, neboť vejce jsou absolutně čerstvá,“ uvedla předsedkyně drůbežářské unie Dagmar Tůmová.
Jelikož od konce letošního ledna je států s nedokončenou výměnou v EU jen třináct, české dozorové orgány mají plné ruce práce. Rozhodly se totiž velmi přísně konstrolovat dovážená vejce a vracet ta, která nepocházejí z obohacených klecí nebo alternativních technologií, a tím ochránit Čechy, ale i chovatele, pro které tato změna znamená samozřejmě i další finanční náklady. „Evropská komise také rozhodla, že všechny členské státy musí dodat seznam výrobců konzumních vajec i s registračními čísly a typem technologie. Kontrola je tak snadná – ten stát, který seznam nedodal, žádná vejce do ČR dovézt nesmí,“ doplnila ještě Tůmová.
Psali jsme:
Závěrem je však nutno dodat, že se v minulých dnech objevily informace o tom, že české obchodní řetězce vejce, jež u nás tedy nemají co dělat, přebalují tak, aby vypadala jako česká. Který konkrétní řetězec to však provádí, zůstalo utajeno.
Češi spotřebují ročně dvě miliardy vajec
Roční spotřeba vajec v České republice je zhruba kolem dvou miliard kusů, v minulosti 600 tisíc z nich k nám bylo dováženo ze zahraničí.
Jen v lednu letošního roku se do ČR dovezlo 36 637 526 kusů vajec (z toho 61 procent z Polska). Podle posledních známých statistik pak do ČR v únoru putovalo dalších 21 276 029 kusů vajec ze zahraničí.
Psali jsme:
Co je to strojně oddělené maso (SOM) – separát, který obsahují české uzeniny?
Separát je standardní součást celé řady uzenářských výrobků, a to jak v České republice, tak v Evropské unii. Pravidla pro jeho používání stanovuje samotná legislativa EU, v rámci prováděcích předpisů k takzvanému hygienickému balíčku. V ČR se strojně oddělené maso (SOM) k výrobě uzenářských výrobků používá již řadu let, a byl také součástí někdejších ČSN. To znamená, že separát není na tuzemském trhu nic nového a běžně se používal již v předlistopadovém období.
Ačkoli lze říci, že jde o méně kvalitní druh masné suroviny, neskládá se SOM ani zdaleka ze složek, které jsou mu přisuzovány. To se týká zejména nejčastěji používaného drůbežího separátu. V prvé řadě není pravda, že by bylo jeho složkou peří. To totiž na sobě jatečná kuřata v době, kdy k oddělování masa dochází, již dávno nemají. Stejně tak nejsou v SOM přítomné zobáky či pařáty. To přímo zakazuje tuzemská legislativa, neboť tyto části drůbeže považuje za nepoživatelné. Odřezané pařáty je ale možné, především do zahraničí a obvykle mimo EU, samostatně prodávat, ne však jako součást separátu. SOM sice obsahuje tuk a vaziva, avšak pouze jako složky strojně odděleného masa. Není pravda, že by se do něj navíc přidávaly například kůže. Naopak takzvané pojivové tkáně SOM obsahuje, to je ale spíše nutričně pozitivní než negativní, a pro někoho jde dokonce o komponent, který při konzumaci masa považuje za lahůdku.
Je vhodné vědět, že jak pojivové tkáně, tak mikroskopické úlomky kostí, které skutečně součástí SOM jsou, obsahují celou řadu pro tělo prospěšných látek, jako jsou kvalitní bílkoviny nebo minerální látky, v případě úlomků kostí mimo jiné vápník. Obecně lze říci, že SOM má srovnatelné složení s normálním masem. Právě maso, byť strojně oddělené, tvoří dominantní složku SOM. Naopak mikroskopické úlomky kostí tvoří zanedbatelnou součást SOM a pochopitelně se ani kosti navíc do separátu nepřidávají. V současné době dokonce v některých SOM ani úlomky kostí nenajdete, neboť u producentů separátu postupně převažují technologie, díky kterým se již ani mikroskopické úlomky kostí v SOM nevyskytují.
Na závěr je možné zopakovat, že SOM představuje levnější surovinu pro výrobu masných produktů, kterou lze používat pouze pro výrobu tepelně opracovaných výrobků. Není jej tedy možné přidávat například do tvrdých salámů. Díky SOM je řada uzenářských výrobků, zejména pro sociálně slabší spotřebitele, cenově dostupnějších.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
_profil_top.jpg)
